I Zmijozel zná lásku aneb Zmijozel trochu jinak...

Jiný svět - Kruval✔

Vše se měnilo. Z jedné krajiny na druhou. Když to přestalo, spadla jsem na zem a neměla tušení, kde to vlastně jsem.

Ležela jsem na rudém koberci v jakési tmavé ložnici. Na sobě jsem měla krvavě rudý hábit.

Až po nějaké chvíli jsem si uvědomila, kde to jsem. V Kruvalu. Ale jak a proč?
Než jsem se rozkoukala po místnosti, vběhl sem jeden ze studentů. Také měl rudý hábit, ale k tomu měl ještě silnou kožešinu.

,,Zítra vyrážíme do těch Bradavic. Jsi připravena?" vyhrkl a já nevěděla, co říct. ,,Jistěže." jednoduše jsem odpověděla první, co mě napadlo. ,,Vždycky jsem měl rád tu tvou jednoduchost." nadechl se. ,,A mimochodem, mám další novinku. Snape je prý s dcerou Voldemorta. Nějaká Andy prej." řekl, jako by to nic nebylo, ale pro mě to znamenalo dost.

Stála jsem u okna a vyhlížela ven, přičemž jsem poslouchala toho krátkovlasého kluka, co sem jen tak bez dovolení vtrhnul.

,,A prý tím nějak zradil Albuse Brumbála a hrozí mu, že ho pošlou do Azkabanu, ale to Voldemort nechce dovolit, protože chce, aby ta jeho dcera byla šťastná." pokračoval. ,,Jednou jsem Andy krátce zahlédl a na to, že je to dcera Voldemorta, tak je docela krásná." ,,Je hezké, jak se stará o svoji dceru, ale já zas slyšela, že je to prý pěkná mrcha." zarazila jsem ho s rozhořčením v hlase.

,,Kde jsi to slyšela? Je na ní jen samá chvála." ,,Ať je, ale já vím své." zastavila jsem se, ,,Změňme téma, tohle je únavné." navrhla jsem. ,,Měli bychom o tom ale něco vědět. Velmistr sám řekl, ať aspoň něco víme." řekl jakoby to bylo něco extra důležitého.

,,Ale když myslíš. Nepůjdeme už na večeři?" ,,Mohli bychom." souhlasila jsem a šli jsme.

Mezitím v Bradavicích

Z pohledu Annie:

Byly jsme zavřeny v cele už asi pět dní. Hladověly jsme a s námi další studenti z různých kolejí. Jednou jsme s Katy ale musely utéct.

Uběhl další týden a za tu dobu se nám podařilo utéct. Jenže jsme se musely všude jen skrývat. Snape by nám možná byl schopen pomoci, ale střežila si ho Andy a navíc ho neustále sledoval i Voldemort.

Jakmile by ale udělal nějakou hloupost spojenou se zlem, šel by ihned do Azkabanu.

Andy tu téměř všichni uctívali. Většina však pod psychickým nátlakem. Ti, co však na rovinu projevovali jakýkoliv odpor, byli zavíráni do cel a postupně mučeni, zabíjeni nebo umírali hladem.

Brumbál je sice ředitelem školy a měl by s tím něco dělat, jenže nemá dost síly, jelikož je stár a pod určitým tlakem Voldemorta a jeho dcery.

Zítra má Bradavice navštívit kruvalská škola. Ale jen pár vybraných studentů i se svým velmistrem Igorem Karkarovem, bývalým smrtijedem. Prý ale v Kruvalu studuje i naše nevlastní sestra. Nic o ní nevíme, jak vypadá, nebo jak se jmenuje. Prostě nic. Ale zítra bychom ji možná mohly poznat a požádat ji o pomoc. Možná je ona naše naděje.

Mezitím co jsem přemýšlela, moje sestra Katy si prohlížela plánek hradu. Byly jsme ukryty v komnatě nejvyšší potřeby a doufaly, že na nás nikdo nepřijde.

Seděla jsem na jakési staré židli, ,,Co tu děláte?" ozvalo se za námi, z čehož mi až zamrazilo leknutím. Ten hlas jsem však znala. ,,Charlotte? Remusi?" ,,Pojďte za námi, něco uvidíte." pobídl nás Remus. Vedli nás úzkou tmavou chodbou a mlčeli. Ve vzduchu panovalo zvláštní napětí.

Kruval

Z pohledu Lucy:

,,Kam jdeš? Tady je stůl tvé koleje, nevzpomínáš?" zastavil mě. ,,Je ti něco? Jsi dnes nějaká divná." zeptal se starostlivě. ,,Ne, jen jsem možná trochu mimo z toho, jak moc se do Bradavic těším." vymluvila jsem se, ale přitom jsem věděla své. ,,Dobře." řekl jednoduše a šli jsme ke stolu v pravo.

Místnost působila hlavně krvavě rudou barvou. Stěny byly zdobeny tapiseriemi s tématikou černé magie. Místnost byla asi o polovinu menší než v Bradavicích a lemovaly ji pochodně se sytým ohněm.
Byly zde dvě řady velkých stolů, jako dvě koleje. Zlobovik a Strašnovír.

,,Lucy, tak konečně jste dorazili vy dvě hrdličky." zavtipkoval jeden od stolu a ostatní mě vítali, jako bych byla nějak populární. ,,Nech si toho Gregore." odbyl ho se smíchem ten, co mě doprovázel. Přisedli jsme k ostatním a já se snažila tvářit, jako bych tu doopravdy studovala a všechny znala.

,,Klid!" rozléhal se po celé místnosti hlas velmistra Igora. ,,Jsem si jist, že nás vyberou." zašeptal mi Gregor, ale nic jsem neodpoveděla.

,,Teď vyjmenuji několik studentů, kteří se budou účastnit návštěvy Bradavic. Vybráni budou opravdu jen ti silní a schopní studenti. Poté, co řeknu jejich jména, půjdou se mnou a ostatní budou moci večeret." prohlásil a rozbalil jakýsi pergamen.

,,Gregory Antonov, Alexey Jordan," ,,Super, vybrali mě." zaradoval se ten, kterého jsem tu poznala prvního. ,,Ivan Dworkin," vyhlásil asi deset dalších jmen ,,a Lucy Rickman!" dokončil a ti co byli vyhlášeni, vstávali od stolu a odcházeli za velmistrem. Ostatní se dali do jídla a někteří, kteří vybráni nebyli, vypadali zklamaně.

Bradavice - komnata nejvyšší potřeby

Pohled Annie:

,,Tak tihle nás navštíví. Ta Lucy Rickman, je tam prý jediná studentka." řekla Charlotte a v ruce stále držela velký střep zrdcadla, ve kterém jsme to vše viděli.

Poté už mi teda došlo, kdo je naše nevlastní sestra. Alespoň, že na té škole byla jako jediná dívka, takže ji jednoduše poznáme.

,,Jak dlouho se tu už skrýváte?" zeptala jsem se ze zvědavosti. ,,Už několik měsíců." odpověděl Remus a držel Charlotte za ruku. Užasla jsem, protože nevím, jestli bych to sama vydržela, aniž bych se zbláznila.

,,A to jste tu jen vy dva, nebo ještě někdo?" ,,Je nás tu víc, ale ti ostatní jsou tu různě po komnatě. Je to tu opravdu velké." poznamenala Charlotte.

Takže už jsme věděly, kdo je naše nevlastní sestra a jak ji poznáme. ,,Zítra musíme nějak odchytit tu Lucy." připomněla jsem Katy. ,,Musíme jí vysvětlit o co tu jde a pokusit se jí požádat, jestli by nám nebyla schopna pomoci." dodala.

,,Nevíme jaká je, ale za pokus nic nedáme." ,,Ne, nic. Možná jen život." řekla sarkasticky Katy a dál nahlížela do plánku.

,,No, nepůjdeme už spát? Zítra nás čeká velký den plný úkolů, které musíme splnit, protože je to možná naše naděje." navrhla Charlotte. ,,Dobře, dobrou všichni."

#chng