Schopnosti ✔

118 12 1
                                    

V sirotčinci jsem vše vyprávěla paní Leeternové. Teda kromě rozhovoru se Severusem. Přeci jen říkal ať si to nechám jen pro sebe.

Prázdniny uplynuly neobvykle rychle.
Během nich jsem byla celé léto v sirotčinci. Jen občas jsem chodila ven. Spíše jsem si četla nějaké knihy, nebo si opakovala některá kouzla. Ale mimo školu se nesmělo kouzlit, což byla škoda, ale naštěstí jsem začala ovládat telekynezi, takže už si na mě nedovoluje ani ta pitomá Samantha.

Jeli jsme zas do Bradavic, kde nás na nástupišti opět vítal Hagrid. Ve velké síni bylo zas plno lidí jako minulý rok.
Prváky zařadili do kolejí a poté měl Brumbál úvodní proslov.
Každý rok měl však jiný proslov.

Poté byla večeře a já se podívala nenápadně na Snapea, který se na mě poté pousmál a zas nasadil svůj obvyklý chladný výraz.

Byla jsem ráda, že jsi mě všimnul.
Mou radost však poté překazil příchod Andy. ,,Ahoj jak jste se všichni měli?" zeptala se a přisedla k nám. Už zas sledovala Snapea. No už se vážně nemůžu dočkat toho jejího básnění o Snapeovi.

Po večeři jsme šly do našich komnat a pokojů. U nás v pokoji se změnilo jen to, že tam už nebyly jednolůžkové postele, ale dvě palandy. Já si samozřejmě vybrala místo nahoře.

Konečně nebudu spát na zemi jen proto, že nějaká arogantní mrcha zabere mou postel.

Hned ráno nám Snape rozdal nové rozvrhy. Přibyl nový předmět. A to byla obrana proti černé magii, což také učil Snape.

První hodinu jsme však měli tentokrát přeměny.

Po výuce jsem zašla za profesorkou McGonagallovou a zeptala se jí, jestli stále platí to doučování. A ano pořád jsem měla doučování, ale tentokrát ne středy, ale úterky.

Úterý bylo již zítra, a tak jsem po večerce zašla ještě do Komnaty nejvyšší potřeby, trénovat nějaká kouzla.

Za minulý rok jsem v doučování zvládla kouzla téměř všech ročníků.
Všechna kouzla mi však přišla jednoduchá. Můj nejhorší výsledek byl, když se mi jedno kouzlo povedlo až po čtvrtém pokusu.

Znova jsem zkusula "Patronus" a pozorovala svoji laň s dlouhými řasy.
Přemýšlela jsem neustále, co je to za ten důvod, že máme se Severusem stejného patrona.
Co když je to tím, že mám "sestru" té jeho hůlky? Nebo nás něco spojuje?

Ráno jsem se probudila docela rozespalá. Promnula jsem si oči a slezla z palandy. Poté jsem se převlékla a šly jsme pro Toma, abychom šli na snídani.
Jenže Tom byl už zřejmě ve velké síni, jelikož jsme na něho vůbec nenarazily.

Když jsme tam došly, seděl u stolu a zas se bavil s Mellisou, která stála u něho a dala mu nějaký kus papíru a ten si Tom schoval ten papír do kapsy.

Katy vypadala, že se snaží zachovat klid. Zhluboka se nadechla a poté jsme šly za Tomem ke stolu.

,,Tak co ti píše?" zvážněla. ,,Nevím. Ale říkala, abych vám to neukazoval a nečetl to před vámi. ,,Aha." vydechla a radši se pustila do jídla.

,,Tak, seřaďte se!" rozkázala profesorka Deanstrová, když jsme byli na dvoře, abysme šli na palouk na hodinu létání.

Katy se s Tomem moc nebavila. Vypadala spíše naštvaně a Tom trochu ustaraně.

Létání mi šlo docela dobře, ale spíše mne bavili kouzla a nejvíce lektvary. A ne, není to kvůli Snapeovi.

Profesorka šla pro koťata a Darwin se pochlubil se svým novým foťákem. Andy mu jej vytrhla z rukou. ,,Á. Copak to tu máme." řekla s pobaveným výrazem. ,,Nech ho bejt! Vrať mu to!" okřikla jsem jí. ,,Nebo co? Práskneš mě?" s arogantním zakeřným pohledem se pousmála. ,,Accio!" přivolávacím kouzlem jsem foťák vytrhla z jejích rukou a vrátila jej Darwinovi.

Všichni byli zrakem zaměřeni na nás dvě a udělali kolem nás kruh. ,,Co ti udělal? Proč se tak chováš?." řekla jsem klidně. ,,Co ti je po tom. Mám své důvody." odpověděla, ale ta odpověď mi přišla trochu nelogická. Proč mu bere ten foťák, aniž by to dokázala odůvodnit?

,,Přestaň se už takhle k ostatním chovat! Nic ti neudělali." ,,Budu se chovat jak chci já, ty nejsi moje matka." odpověděla, ale já neodpověděla. ,,Copak? Došli slova?" já stále mlčela.

Vtom přišla profesorka, ale i se Snapeem. Košťata levitovala za ní.
,,Serpent sortia!" vykřikla a z konce její hůlky vyletěla zmije. To asi aby se předvedla před Snapeem. Ten však chtěl zmiji zničit, ale profesorka ho zastavila.
Já ze zmije starch vůbec neměla, zatímco ostatní odstoupili o pár kroků vzad.

Všichni byli zaměřeni na mě a na zmiji, která se proti mě pomalu plazila. Andy však jen hrdě koukala a usmívala se na Snapea. Ten jí však probodával chladnýma očima.

Poté jsem se na zmiji zasoustředila a hleděla jí přímo do očí. Zpočátku na mě trochu útočila, ale po chvilce se uklidnila a byla krotká jako beránek.

Stále jsem na ni hleděla a potom se pomalu začala vznášet nad zemí.
,,Vipera... Evanesco." prohlásil Snape s hůlkou v ruce a zmije ve vzduchu shořela.

Konečně jsem se probrala a ostatní se jen dívali. Jejich pohledy jakoby říkali: ,,Nejsi jedna z nás. Jsi jiná."

Snape na mne jen nevěřícně hleděl a poté někam běžel, jakoby se stalo něco naléhavého.

Hodina skončila a šli jsme do dvora, jelikož jsme měli druhou hodinu volnou.

,,Co to mělo znamenat?!" přišla za námi Andy s Mellisou a tou její partou. ,,Nestarej se. Mám své důvody." odsekla jsem. Poté je namyšleně odfrkla a odešly.

,,Proč jsi nám neřekla, že dokážeš ovládat něčí mysl?" zeptal se Tom.
,,Co??" zeptala jsem se nechápavě.
,,Vždyť jsem tu zmiji jen pozorně sledovala, aby na mne nezaútočila a abych se stihla popřípadě ubránit." ,,Ale ne. Vždyť když jsi se jí dívala do očí, tak najednou zkrotla a to se jen tak nestává. Spíš kdyžby se jí někdo normální díval do očí, tak by jej spíše uštkla. Ale při tvém pohledu hned zkrotla a poté dokonce levitovala." vysvětlil mi Tom. Co myslí tím někdo "normální"?!
,,Cos myslel tím někdo "normální"?? Myslíš, jakože já nejsem normální?!" zvážněla jsem. ,,Ne takhle jsem to nemyslel. Chtěl jsem tím říct, někdo, kdo nemá tyhle schopnosti, které má i Voldemort." vysvětlil a poté se zarazil. ,,Sakra. To jsem neměl říkat." vyděsil se.

,,To jakože mám některé schopnosti, co má i Vy-Víte-Kdo?" zeptala jsem se zvědavě a snažila se neříkat jeho jméno. ,,Asi ano." ,,A co to má pro mě znamenat? Jsem tím nějak nebezpečná?"


Snad se vám má tvorba líbí :D
A budu ráda za každý hlas či nějaké rady ohledně toho, co bych měla zlepšit :)

I Zmijozel zná lásku aneb Zmijozel trochu jinak...Kde žijí příběhy. Začni objevovat