I Zmijozel zná lásku aneb Zmijozel trochu jinak...

Další šokující novinky ✔

Byl večer. Lucy stála nehybně u dveří našeho pokoje. Upřeně se dívala před sebe a vypadalo to, že nevnímala.

Přiblížila jsem se k ní o jeden krok a okamžitě sebou trhla a hleděla na mě tak, až mě to trochu děsilo, a tak jsem se zas odstoupila.

Něco s ní nebylo v pořádku. Co kdybych na ní zkusila nějaké kouzlo?
Sotva jsem pozvedla svou hůlku, jen zasvištěl zvuk větru, kolem Licy se na vteřinu objevil, jakoby černý prach a náhle zmizela jako by se vypařila.

Annie a já jsme vyšly z pokoje a šly s tím za Tomem, na kterého jsem ještě byla ale naštvaná.

Běželi jsme do knihovny, jestli tam Lucy není, protože jsme byli již ve velké síni a všude, kam jsme mohli a zbývala už jen knihovna.

,,Co to? Co se stalo?" řekla zmateně a vtom přišel i Snape. ,,Co se to tu děje?" zeptal se vážně. ,,Nevíme. Lucy byla v pokoji a najednou, jakoby se přemístila." ,,Přemístila? Jak? Jak jsem se mohla přemístit?" řekla a zmateně všechny prohlížela.

,,Pojďte se mnou slečno Rickman." ,,Můžeme také?" zeptala jsem se, protože mě zajímalo, jetli ví, co s Lucy je. ,,Ale samozřejmě že ne." zdůraznil a Lucy vedl s sebou. My ostatní jsme šli do společenské místnosti, kde už byla Andy s tázavým pohledem a já moc dobře věděla, že se bude zas vyptávat, a tak jsme ji jednoduše odbila. ,,Nech nás. Jdi si za ostatními!" ,,Fajn, tak hned nevyšiluj."

Po tom co se stalo jsem úplně mimo a ani pomalu nevím jak se jmenuji. Jakobych skoro vše najednou zapomněla. Ten muž v černém, jenž byl po mém boku, mě vedl kamsi do nějakého tmavého sklepení. Jakobych tu byla poprvé, ale stále mi přišlo jakobych tu už někdy byla.

Zavřel za sebou a z poličky, na které byli jakési sklenice s nějakými kusy živočichů a bůh ví čeho ještě, vzal nějakou skleněnou nádobu v níž byla jakási krémově zelená tekutina a tu poté nalil do sklenice a podal mi ji. ,,Vypij to. Pomůže ti to." ujistil mě.

Příliš to nevonělo, spíše něco jako nahnilé ovoce. Vypila jsem to do dna, i když to nebylo vůbec dobré, bylo to nahořklé a nakyslé. Poté jsem si dlaní otřela rty a položila sklenici na stůl.

,,Určitě jsi již slyšela o Ty-Víš-Kom. A chtěla by jsi jistě vědět, co se stalo před pár okamžiky." ,,Ano to chtěla." už jsem se začala rozpomínat a věděla, že ten kdo mě sem vedl, byl Severus Snape. ,,Dobrá. Řeknu to na rovinu ať se nezdržujeme. Chce tě na svoji stranu Voldemort." ,,Ale pane..." ,,Nepřerušuj mě když mluvím." sykl. ,,Ja vím, že bych neměl říkat jeho jméno, ale to je teď jedno. Chce tě získat mezi smrtijedy a započít tak válku se svojí armádou. Chce tě však jen kvůli tvé moci." |,,Mám jí to říct nebo ne?" nahlédla jsem do jeho myšlenek.| ,,Co mi ještě chcete říci?" zeptala jsem se vážně. ,,Co bych měl ještě říct. Řekl jsem již vše co jsem chtěl."

,,Ale ne neřekl. Něco mi chcete jistě ještě říct." řekla jsem tak abych to z něho nějak dostala. ,,No... dobrá tedy.
Ale nikomu o tom neřekneš. Jasný?" ,,Jasný." odpověděla jsem s klidem.

Snape se nadechl a spustil ,,Tvoje matka neměla jen tebe a tvoji sestru. Měla ještě jednoho muže, se kterým měla Katy a Annie. Pro vaše bezpečí před tvým pravým otcem vás rozdělila. Katyin a Annyin otec nebyl mudla. Také byl čaroděj. Tvoje matka nechala Annie a Katy u něho v péči a potají se scházeli, aby o tom nevěděl tvůj otec, jinak by tvou mstku zabil, což se později stejně stalo. Probodl jí srdce dýkou, když byl opilý a agresivní. Takže Katy a Annie jsou tvoje nevlastní sestry." když to dořekl, hrnuly se mi horké slzy do očí. Můj otec že zabil mou matku?! Nemohla jsem tomu všemu uvěřit.

,,Ale to není vše. Jseš přímým potomkem Salazara Zmijozela, což byl jeden ze zakladatelů této školy. Ale to podstatnější je, že jeho přímým potomkem je i Tom Riddle. Tedy Voldemort. Takže jsi vzdálená sestřenice Voldemorta.Proto máš podobné schopnosti jako on, přemisťování, telekyneze a tak dále. Proto máš také souzeno být silná čarodějka a proto si o tobě také lidé povídají." z těchto slov jsem doslova žasla.

,,Ještě než se rozloučíme... Dávejte na sebe větší pozor. Ať se vám ani vašim přátelům nic nestane. A nikomu o tomhle neříkejte." poté mne objal a vyvedl ven.

Bylo dobré tohle vědět, ale špatné bylo to, že jsem to nikomu nesměla říct.

Běžela jsem do společenské místnosti, kde byli ostatní. ,,Jsi v pořádku? Co se stalo?" zeptala se starostlivě Annie. ,,Ano, už jsem v pohodě. Dal mi nějaký lektvar, který mě vrátil do normálu, protože jsem byla úplně mimo."

,,Kdes byla?" přišla zas ta otravná namyšlená Andy a já protočila oči. ,,Tam kde ty ne." odpověděla jsem a Annie se uchechtla. Nafoukaně odfrkla a odešla. |,,Myslím, že ta mrcha byla zas u mýho miláčka Severuse!" nahlédla jsem ji do mysli| Já ti dám miláčka. Poté jsem se zasoustředila a jí pomalu vstávali vlasy a sukně jí vlála směrem nahoru, jakoby na ní zespoda foukal vítr.
Všichni se dali do hlasitého smíchu, když uviděli její spodní prádlo s nápisem "Severus❤". Nakonec jsem se i já rozesmála a to se nestávalo tak často. Vlastně to bylo poprvé snad za posledních 7 let co jsem se takhle smála.

Vtom přišel i Snape a dal se do smíchu. Snažil zadržet hlasitý smích, kterým by se jinak smál.

,,To není k smíchu!" rozkřikla se Andy a poté i rozbrečela.
Nu což... neměla si se mnou takhle začínat. Může si za to sama.

,,Expelliarmus!" vykřikla směrem na mě a odhodila mou hůlku. Vtom jsem se  v mžiku přestala smát a zvážněla. ,,Everte statim!" vtom jsem si ale pomocí telekyneze, kterou jsem ovládala, podala svou hůlku a pronesla ,,Protego." 

Asi jí už došlo, že nemá cenu se mnou bojovat a od toho večera už se ke mě přestala chovat jako ke svému poddanému a měla ze mě větší respekt.

Katy a Tom se spolu zas normálně bavili a vše šlo jak mělo. Tedy až do té doby, než se Vy-Víte-Kdo přiblížil k Bradavicím...