I'm just drunk // Yoonmin

6. Memories

Pohled Agusta

Když jsem se ráno probudil s příšernou bolestí ruky, zdaleka mě to nezajímalo, tak jako Jimin. Ten kluk v sobě měl něco, co jsem v ostatních lidech neviděl. Nevinnost. Zakroutil jsem nad svojí myšlenkou hlavu.
"Je úplně stejný jako my všichni Aguste. A jestli není, tak bude." Řekl jsem si a už se na něj snažil nemyslet, což mi popravdě moc nešlo.
Podíval jsem se na ruku. Lehce nateklá okolo rány od té skleničky. Vzpomněl jsem si na ten den a praštil se do čela.

"Když jsi viděl jakej je, tak proč ses k němu choval i tak hrozně?" Řekl jsem si a vstal z postele. Můj spolubydlící ještě určitě spal a nejspíš nebyl sám, jako ostatně žádnou noc.
Jestli se ptáte co já, tak vám můžu v klidu říct, že na to nejsem o moc líp. Spím s tím kdo se mi líbí, nebo o mě jeví zájem. Samozřejmě mám svoje limity, ale v zásadě mi je jedno, jestli mají přítele, přítelkyni, to je jejich problém.
Vyšel jsem z pokoje a došel do kuchyně. Nic moc tu nebylo, ale ze sýra a chleba se asi taky najím.

Podíval jsem se na hodiny. Bylo něco před osmou, takže jsem měl dost času, než půjdu do školy. Bože, vážně tam jdu dobrovolně? Je to poprvý od mojí první třídy, co jdu na nepovinnou hodinu dobrovolně. Sám sobě jsem se smál, jak špatně na to jsem. Nakecal jsem partě, že tam potřebuju něco zařídit. Začal jsem znovu přemýšlet nad včerejšekem. Jsem hodně velkej debil. Takhle ho vystrašit.

Převlékl jsem se, nazul si boty a vydal se do centra, do baru. Bylo sice ráno, ale potřeboval jsem se alespoň trochu napít a navíc se sejít se Seni. Vyšel jsem z domu a podíval se na oblohu. Vypadalo to, že bude hezky, což znamená, že bude venku hodně lidí a to já nenávidím. Před domem jsem ještě napsal Jiminovi. Včera jsem ho hrozně vylekal tou zprávou, tak jsem se to snažil nějak napravit.

Poté jsem vyšel do ranního hluku města. Do centra. I když bylo ráno, byla tady hromada lidí a mě to hrozně vadilo. Vešel jsme rychle do baru, kam chodím vždycky. Barmanka mi hned kývla na pozdrav a pobaveně pozvedla obočí.
"Dneska takhle brzo? Aguste noták." Podívala se na mě barmanka. Zakroutil jsem hlavou.
"Má to své důvody Seni. Dej mi jednu, jako obvykle." Poprosil jsem jí a díval se někam do prázdna. Seni jen zakroutila hlavou, nalila mi sklenku a podala mi ji.
"Až na to, že normálně si ji dáváš až večer nebo v noci. Co se stalo?" Zeptala se mě.

"Potkal jsem člověka a nevím co si o něm mám myslet." Zamumlal jsem a napil se. Seni pozvedla obočí.
"Prosím? Nevíš? Co to je za člověka? Vždyť ty vždycky víš." Podívala se udiveně na mě.
Kývl jsem a vypil skleničku na ex.
"No právě. Já, prostě nevím jak se k němu chovat. Prostě jsem mu najednou pomohl, něčím mě zaujal, já... Nechápu se." Dál jsem mumlal a podal jí prázdnou skleničku, aby mi nalila.

Pokroutila znovu hlavou.
"Tak povídej, kdo to je? Je aspoň hezký? Že by sis konečně někoho našel?" Ptala se zvídavě. Vykulil jsem na ní oči.
"Až tak špatně na tom nejsem. Víš, že vztahy nejsou pro mě. Já si hraju, to mi přijde zábavnější." Uchechtl jsem se.
"Ale tak proč vztah nezkusit? Není to zas tak hrozný, jen jsi prostě neměl předtím štěstí." Pousmála se a podala mi skleničku.

"Seni, víš že já už se vážně znovu nic nedělám, pokud se mi to nelíbí..." Ušklíbl jsem se.
"... Mohl bych ti to říct? Potřebuju se s tím někomu svěřit, ale klukům ne, nemůžu před nimi ukázat slabost, ztratil bych šanci na větší místo." Řekl jsem nejistě. Ihned kývla.
"Víš, že tu jsem vždycky pro tebe, tak povídej, zajímá mě kdo to je." Sedla si ke mě a já se opřel o její rameno a začal jí to všechno vypravovat a přitom jsem pil už rovnou z flašky.

Když jsem jí dopověděl celý příběh, už podruhé jsem se trochu rozbrečel. Alkoholu jsem v sobě měl až až a jen jsem se nechal utěšovat v jejím objetí.
"Noták, Yoongi. Myslím, že bys měl na něj být hodnější, ano? Vím, že říkáš, že lidi jsou všichni stejný svině, ale zkus to. Věřím tomu, že se v něm nestpleteš." Utěšovala mě Seni a já jen kýval hlavou.