I'm just drunk // Yoonmin

15. Lie

Jiminův POV

Došel jsem pomalu až k domu a zavolal Taemu, aby mi šel otevřít. Věděl jsem, že mě Agust sleduje a bylo mi to dost nepříjemné. Přišlo mi, jako bych nějaká jeho lovná zvěř. Když mi to Tae zvedl, poprosil jsme ho, aby otevřel a on to típl. Povzdychl jsem si a čekal.

Otevřely se dveře a z nich vyšel Tae s velkým úsměvem.
"Jimineee~" zapištěl a silně mě objal. Zasmál jsem se nad tím.
"Ano Tae?" Zeptal jsem se a objal ho nazpátek. On se jen usmíval a pustil mě. Dal mi pusu na čelo a začal se smát.

"Teď by ses měl vidět. Tak pojď." Pobídl mě a já se na něho zmateně díval. Dobře, nevím co to dělá, ale ať už se mu Kook ozve, jinak na tom bude ještě hůř. Vzal mě kolem pasu a táhl mě domů. Nechal jsem se a zavřel za námi.

Ihned se mi ulevilo. Už se na mě nemohl dívat Agust. Oddychl jsem si a zamířil rovnou do kuchyně, abych si něco udělal k snídani.
"Ahoj hyung." Pozdravil jsem Jina, který zrovna něco vařil a mě to nedalo a musel jsem ten krém ochutnat. Ihned mě plácl přes prsty a vraždil mě pohledem.

"Ten krém je na dort, tak neujídat!" Řekl jako máma a já zamručel.

"A něco ke snídani by nebylo mami?" Zeptal jsem se ho a on si povzdychl.

"V ledničce jsou wafle, tak si dej. Ale jednu mi nech!" Řekl znovu a já ihned kývl a vzal si dvě wafle. Jin se na mě otočil a zkoumal mě pohledem. Podíval jsem se na něho a zvedl nechápavě obočí.

"Vypadá to, že už ti je dobře." Řekl nakonec a já kývl.

"Říkal jsem, že jsem jen špatně spal, ale teď už je to v pohodě." Odpověděl jsem mu a on kývl. Popravdě jsem byl teď jen rád, že mě nezabíjí Agust byť jen pohledem.

"Jimine!?" Uslyšel jsem křik ze shora a ihned jsem strnul. Vzpomněl jsem si na tu smsku od Lisy. Sakra, tohle bude ještě vtipné.

Joon sešel rychle dolů a došel přímo ke mě. Sedl si naproti mě a čekal až dojím.

"Chci s tebou mluvit." Začal a já kývl, jako bych nevěděl o co jde.

"Dobře, ale teď jdu za Lisou, vzít si věci. Přespal jsem nakonec u kamaráda, ze školy." Usmál jsme se na něho a on vstal hned poté, co jsem vstal já.

"Tak půjdu s tebou. Alespoň to vyřešíme po cestě." Pobídl mě a já nervózně kývl. Znovu jsem se obul a vyšel ven. Joona jsem měl hned v patách. Venku šel vedle mě a chvíli bylo trapné ticho.

"Takže kde jsi včera byl, když ne u Lisy?" Zeptal se mě a já se nadechl, abych mu neřekl nějakou blbost.

"Potkal jsem kamaráda, tak mě pozval na skleničku a pak jsem u něho přespal." Odpověděl jsem. Vždyť je to vlastně skoro pravda, až na to, že mě na skleničku nepozval a že nevím, jestli jsme kamarádi. Joon se napjal a zastavil se.

"Co se stalo hyung?" Zeptal jsem se ho, pořád jsem dělal, že o ničem nevím.
Najednou mu vylítla ruka a střetla se s mojí tváří. Vykulil jsem na něho oči a bolestně zaskučel.

"Takže ještě jednou. Kde jsi byl? A popravdě, jinak se to dozví kluci. Proč jsem tě sakra viděl s Agustem!?" Začal na mě křičet a já se automaticky přikrčil. Takhle jsem Joona už hodně dlouho neviděl.

"J-já... pomohl mi. Ochránil mě před jedním perverzákem a pak se kvůli mě porval s jedním z těch, co to tu hlídají. Přespal jsem u něho, protože jsem na tom nebyl dobře, ale nic-" Začal jsem a snažil se nebrečet. Tvář mě nemile štípala a já v sobě znovu dusil vzlyky. On mě ale znovu přerušil.