18. Naive

599 41 2
                                    

Uslyšel jsem tiché oddechování, dobrý, alespoň usnul. Opatrně jsem se od něho odtáhl a přikryl ho pořádně peřinou, do které se ihned zahrabal. Ještě pořád občas vzykl, nebo popotáhl, ale už nebrečel. Usmál jsem se nad tím a dal mu pusu na tvář.

"Dobrou noc kotě." Řekl jsem tiše a odešel potichu z pokoje. Podíval jsem se na hodiny, bylo něco po šesté. Kluci ho asi budou hledat. Povzdychl jsem si a vešel zpátky do pokoje. Nerad se vloupávám lidem do mobilů, ale teď je to potřeba.

Vzal jsem jeho mobil do ruky, má tu otisk prstu.
"Promiň." Zašeptal jsem a přiložil jeho palec k detektoru. Dobrý, vyšlo to a on dál spal. Dvě mouchy jednou ranou. Když jsem mobil odemkl, ihned na mě vyskočilo spousta zpráv od všech kluků. Divím se, že tu ještě nebyli, pokud ho hledali.

Musel jsem si je přečíst, abych věděl, co všechno se stalo, že je takový. Začal jsem Hoseokem, od něho tu měl skoro nejvíc zpráv.

JHobi: Odkud vlastně víš, že jsem s ním spal? Vychloubal se tím? Jimine, myslím to dobře, vážně se o tebe jen bojíme, nechcem, aby tě využil. Nechci abys dopadl jako já...
JHobi: To ty jsi odešel?
JHobi: Kam jsi šel?
JHobi: Doufám, že ne za ním... Prosím Jimine, nebuď tak naivní
JHobi: Nevím, co jsi myslel tím, že ho znáš líp než my, ale nepřemýšlel jsi nad tim, ze ti může lhát?

JHobi: Tolika lidem už lhal, jen aby dostal jejich důvěru a mohl si s nimi dělat co chtějí...
JHobi: A ano, přiznávám, bylo mi jedno, že jsem s ním spal, v tu chvíli jsem to snad i chtěl, ale víš vůbec proč? Protože jsem byl opilý a protože jsme v tu chvíli přišel o přítele. Hlavně jsem ale v tu chvíli nevěděl, kdo to je. Nevěděl jsem, co je to za člověka.
JHobi: Tak prosimtě neudělej tu samou chybu jako já…
J

Hobi: A vrať se prosím

Uchechtl jsem se nad tou zprávou. Bylo vtipné, že tady psal o té párty, ale to že potom za mnou jednou sám přišel, to už zapomněl? Povzdychl jsem si nad tím a rozklikl další zprávu. Ta byla od Joona.

Namjoon: Jimine pojď domů. Jdeš zase k němu? To ti to všechno nestačilo? Lžeš nám a myslíš si, že my k tobě budeme schovívaví?

Namjoon: A to, že jsi neřekl ani nic Taemu? Sakra to už nejsme rodina? To už si navzájem nepomáháme? Už nás nechceš a radši nás vyměníš za někoho, jako je on? Nevadí ti, že ti mlátí kamarády? Nebo že využívá lidi? To se necháš jako ostatní?


Nad jeho zprávami jsem se zasmál, všichni z party proti mě byli vysazení a já se jim nedivím. Kdyby nebylo Jimina, asi bych se choval pořád jako takovej kretén. Teda, já se tak pořád chovám, ale snažím se tak nechovat před ním. Měl tam pak ještě zprávu od Jina a poté Taeho. Rozklikl jsem nejdřív tu od Jina.

Jinhyung: Jimine, alespoň si o tom můžeme promluvit, ne? Nemusí u toho být Joon, aby se nerozčílil, ale se mnou a Taem si o tom snad promluvíš, ne? Chodím s ním do třídy, vím jak se chová k ostatním a nevěřím, že by se dokázal chovat k někomu hezky. Vlastně jen k té jeho kamarádce, protože ho vytáhla vždycky ze všech průšvihů. Nenech se do nějakých zatáhnout, prosím.

Přikývl jsem si nad tím, Jin vypadá alespoň rozumně, i když je pořád  zprávy byly od Taeho, byla jich hromada a k tomu spousta zmeškaných hovorů. Musí mu na něm opravdu záležet.

I'm just drunk // Yoonmin Kde žijí příběhy. Začni objevovat