We look like brothers? (M&M)

5🌹

Marcus

Sice už byla večerka, ale je mi to tak nějak jedno. Musel jsem se jít ještě projít. Asi zajdu k tomu rybníku, který je tady kousek. Musím ale dávat pozor, aby si mě vedoucí nevšimli.

Když jsem tam došel, tak jsem uslyšel tiché vzlykání. Chtěl jsem vědět komu patří tak jsem šel za sluchem.

Uviděl jsem tam holku zhruba v mém věku. Byla skrčená a do kolen brečela.

Ashley

Cca 10min. před

Došla jsem do chatky a chtěla se převléknout do pyžama, ale ty smějící se mi nány mi to znemožnily. Zase se mi začaly posmívat, že jsem strašně tlustá.

Přestala jsem je poslouchat a ikdyž je asi za 10 minut večerka rozběhla jsem se pryč.

Věděla jsem, kde je můj cíl. Tančící rybník. Říká se mu tak a ani nevím proč. Každý rok sem chodím, když jsem smutná a jinak tomu není ani letos.

Sedla jsem si na břeh, složila si hlavu na kolena a začala brečet.

Kéž by tady byl Martinus, mohl by mi říct, že jsem pěkná, bez ohledu na to co říkají ty holky. Ale ten, jak ho tak znám, už spí.

,,Můžu si přisednout?" Zeptal se mě někdo a já poznala, že jde o Martinuse. Okamžitě jsem se mu hodila kolem krku. Ale jakto že nespí?

,,Co tady děláš, Martinusi?" Zeptala jsem se ho, když jsem ho pustila.

,,Proč mi všichni říkají Martinusi?" Zeptal se podrážděně a zahleděl se před sebe na rybník.

Až teď jsem poznala, že to Martinus asi není. Ale vypadá úplně jako on.

,,A kdo teda jsi?" Zeptala jsem se nervózně.

,,Marcus a žádného Martinuse neznám." Řekl trochu zoufale.

,,Aha, Martinus je můj kamarád a mužů ti říct, že je ti dost podobný." Řekla jsem a utřela si poslední slzy.

,,Podobný? A v čem?" Podíval se na mě. Pod jeho pohledem jsem kapku znervózněla.

,,O-on má stejné vlasy jako ty. Stejnou tvář jako ty. Je stejně vysoký jako ty. A..." Zasekla jsem se. Stále jsem se dívala do jeho očí. Měl je jako Martinus, ale přece jen trochu jiné. V těchto očích bylo něco, co Martinus neměl. Nějaké kouzlo.

,,A?" Zeptal se dál.

,,A podobné očí jako ty." Řekla jsem trošičku zasněně. Říkám bylo tam něco navíc.

Jen tak jsme si pod svitem Měsíce hleděli do očí. On mě a já jemu.

,,Proč jsi plakala?" Zeptal se mile.

,,Protože mi kamarádky nadávali." Posmutnila jsem.

,,Tak to asi nebudou úplně kamarádky, co?" Zeptal se. Má pravdu, ani nevím, proč jsem je tak nazvala.

,,To asi ne."

,,Já třeba nemám, žádné kamarády." Řekl a zase se smutně zadíval na obzor rybníka.

,,Máš," Řekla jsem a položila mu ruku na rameno. On se ne mě zmateně podíval. Zase ty jeho oči!

,,Mě." Dořekla jsem a povzbudivě se usmála.

,,Tak to jsi první." Usmál se na mě. Konečně.

,,A jakej je ten tvůj kluk?" Zeptal se. Asi tím myslel Tinuse.

,,Myslíš jako Martinuse? To není můj kluk, jenom kamarád. Vyrostli jsme spolu." Řekla jsem. ,,Jestli chceš, můžu vás seznámit." Dodala jsem.

,,To je v pohodě."

,,Já to myslím vážně, aspoň uvidíš, jak jste si podobní."

,,Jak myslíš." Povzdechl. Asi nerad poznává nové lidi, ale to se změní.

,,Kdyžtak jsem Ashley." Podala jsem mu ruku.

,,Marcus." Usmál se a ruku přijal.

,,Takže já teď mám vážně kamarádku?" Řekl poněkud nevěřícně.

,,Ano a rovnou můžeš počítat i Tinuse, protože se mu budeš určitě líbit."

,,Kdo je Tinus?" Zeptal se.

,,Mar-tinus. Je to zkratka." Vysvětlila jsem mu. ,,A mě můžeš říkat Ash."

,,Dobře, Ash. A já budu mít jakou zkratku?" Zeptal se.

,,Hmm, třeba Mac." Odpověděla jsem.

,,Tak fajn, to zní dobře." Usmál se.

Pak jsem tam chvíli ještě seděli a povídali si, ale já už potom byla unavená, tak jsme oba šli.

Tak, dneska definitivně poslední!
A nedělám si srandu Terouši!
Ly<3