We look like brothers? (M&M)

13🍒

Marcus

,,Dobré ráno, náš nový Tinusku, jakpak ses vyspal?" Spustila Ashley hned ode dveří. Přišla ráno před školou, aby mě doprovodila. Máma dneska brzo ráno jela dělat zakázky, takže jsem byl doma chvíli sám.

,,Náhodou dobře. Čekal jsem, že mě brzy začnou bolet záda, ale nic. Takže spokojený, ale trochu se bojím jít do školy." Přiznal jsem. Dnes mám jít poprvé do školy, jako Martinus a nevím, jestli to zvládnu.

,,Klid. Určitě to půjde skvěle a navíc tady nemáš nepřátele jen přátele, takže se uvolni a užij si to." Uklidnila mě. Jsem tak rád za její společnost. Nevím, co bych bez ní dělal.

Vyrazili jsme tak, aby jsme tam byli v čas. Vypadá to tady dobře. Celkem moderně zařízené a děcka nevypadají zle.

,,Nazdar, bro!" Nastavil proti mně pěst jeden kluk. Udiveně jsem si s ním plácl. (Ale jako pěstí, chápete, ne?)

,,Vidíš, bude to v pohodě a teď pojď, musíme na vyučování." Chytla mě za ruku a táhla mě do třídy.

Během dne si nikdo ničeho zvláštního nevšiml, za což jsem byl rád. Ash mi stále něco vyprávěla a já ji zaujatě poslouchal. Ona je prostě tak neodolatelná.

,,Víš ty co? Zajdu si domů odložit věci, ty taky a pak ti něco ukážu, jo?" Podívala se na mě s nadějí v očích a krásným úsměvem. Copak by se jí dalo říct ne? Proč to vlastně řeším, stejně bych řekl, že jo.

,,Ok tak ve tři před naším domem?" Zeptal jsem se. Jako klidně bych jí vyzvedl, ale nechci zabloudit. Přikývla a oba jsme se tedy vydali domů. Cestu jsem si z části pamatoval a taky mi jí ještě popisovala Ash.

Máma už byla doma, tak jsem jí pozdravil a šel se převléct. Nevím, kam mě chce vzít, tak jsem si vzal něco univerzálního.

Před třetí jsem vyšel před dům. Mamce jsem řekl, že jdu ven s Ashley. Ona jí moc dobře zná, takže neměla žádné námitky.

,,Ahoj, Marcusi! Ani nevíš, jak skvělý je ti tak zase říct." Zasmála se a já taky. Celej den mi neřekla jinak než Tinusi, ale většinou se snažila mě radši neoslovit, aby se náhodou nespletla.

,,Ahoj, Ashley! Tak kam jdeme?" Zeptal jsem se zvědavě.

,,Pojď!" Neodpověděla, ale chytla mě za ruku a táhla mě, ani nevím kam. Když už to bylo víc do kopce, tak jsem začal trochu lapat po dechu. Ona je děsně hyperaktivní a já momentálně nemám zrovna nejlepší kondičku.

,,Ashley, já už nemůžu." Zastavil jsem se a chytil se za kolena, abych si oddychl. Ash se za mnou pár kroků vrátila, chytla mě za ruku a táhla mě dál. Trochu jsem nespokojeně zabručel. Ta holka mě jednou zabije.

,,Už tam budem." Protočila očima. Po chvilce jsme byli na vršku nějakého kopečku a byl odtamtud krásný výhled na středně velké město. Pro mě bylo velké, ale asi zase tak veliké nebylo.

,,Hezký, co?" Zeptala se pobaveně Ash, když viděla můj udivený výraz.

,,Úžasný." Vydechl jsem a neodtrhl pohled od města. Měl jsem maličko pootevřenou pusu a díval se před sebe.

,,Já vím." Uchechtla se a stoupla si přesně vedle mě. Podíval jsem se na ní a ona se mi koukla do očí. Ty její nádherné smaragdové oči krásně zářili jako poprvé tehdy u toho rybníka na táboře. Bez ní bych byl pořád ten samotný ubožák a hlavně bych asi nepotkal Martinuse. Jo, asi bysme se tam nějak potkali, ale to Ash nás seznámila.

,,Děkuju," Špitl jsem směrem k ní.

,,A za co?" Podiveně se zeptala.

,,Za všechno. Za Tinuse, za tábor, za tohle." Rozpřáhl jsem ruce, tím jsem poukázal na ten výhled. ,,Prostě za tebe." Otočil jsem se k ní. Ona se mile usmála. Nemohl jsem odolat. Pomalu jsem se k ní začal přibližovat. Když už jsme se dotýkali nosy a mezi našemi rty byla jen minimální vzdálenost, jsem se zastavil. Bál jsem se, že bych jí tím třeba mohl ublížit. Ona na to ale nemyslela a tu mezeru překonala.

Bylo to dokonalé. Ty její rty byly hebké a jemné. Nevím jak pro ní, ale pro mě to byl první polibek. A lepší to být nemohlo. Po delší chvilce jsme se museli odtáhnout kvůli nedostatku kyslíku.

,,Taky ti děkuju." Vydechla a opřela si čelo o mé.

Děkuju za všechno, lidičky!!!
100★ Wth!?!
Já vás žeru, lidi!!! ❤❤❤