We look like brothers? (M&M)

✨Epilog✨

Two year later

Uh, vy jste tady zase? Myslel jsem si, že jsem vás přestal zajímat, když jste se tak dlouho neozvali.

Každopádně vás asi zajímá, jak to dopadlo, co? No tak já vám to tedy povím.

Všichni jsme se přestěhovali do Troforse, protože tady má táta větší dům.

Co se týče Ashley, tak ta s Marcusem pořád chodí, už jsme za ní několikrát byli a ona byla několikrát u nás. A jelikož jí už brzy bude osmnáct, tak se plánuje sem z části nastěhovat. Náš dům je velký tak v tom nikdo neviděl problém.

,,Martinusi, nemohl bys přestat být na to mobilu a radši mi pomoct s tím dortem?" Křikla na mě Ashley z kuchyně. A Marcus by jí jako pomoct nemohl? Povzdechl jsem si a zvedl jsem se tedy z gauče.

,,A kde je Marcus?" Zeptal jsem se, když jsem tam došel a začal jsem na dort dávat jahody.

,,Šel si dát ještě sprchu a navíc mi to ujídal," Řekla, zrovna když jsem si do pusy cpal jahodu.

,,Vy jste fakt nemožní." Zasmála se a radši mi to vzala a ovoce začala na dort pokládat sama.

,,Kdo je nemožnej?" Přišel za námi Mac. Vlasy měl ještě trochu mokré a měl tričko s krátkým rukávem. Ash se hned začala podlamovat kolena.

,,Pf, vypadám skoro stejně a ze mě do mdlob nepadáš." Odfrkl jsem si. Vlastně je mi to úplně jedno, ale je to zábava je takhle škárlit.

,,Smiř se s tím, že já jsem prostě víc okouzlující, než ty." Ušklíbl se Marcus a omotal si svoje ruce okolo jejího pasu.

Chtěl jsem ještě něco říct, ale vyrušil mě zvonek. Okamžitě jsem se rozběhl ke dveřím.

,,Martinusi!" Skočila mi kolem krku drobná dívenka a já jí musel chytit, aby nespadla. Kousek se odtáhla a dala mi malou pusu.

,,Ahoj, Grace, pojď dovnitř, už na tebe čekáme." Pobídl jsem jí a ona se jen z úsměvem zula a následovala mě.

Já jsem se vlastně ještě nezmínil. Začal jsem chodit s Grace. Když jsem se sem totiž přestěhoval, tak jsem samozřejmě musel do školy zároveň s Marcusem, tak to prasklo. Od té doby si na nás Josh už netroufl. Grace, ač byla ze začátku zmatená, se začala víc bavit semnou a tak nějak se to stalo.

,,Čau, Grace!" Vykřikla Ashley. Tyhle dvě si celkem padly do noty.

,,Ahoj, Ashí!" Ty dvě se objali a nakonec se přivítala s Macem.

,,A kde je prcek?" Zeptala se Grace.

,,Ještě nepřijeli, ale každou chvíli by tu měli být." Odpověděl jí Marcus, přičemž se podíval na hodiny.

Nečekali jsme dlouho a znovu se ozval zvonek.

,,Jdu tam!" Vyletěla z gauče Ashley a jako blesk už byla u dveří.

Pro jistotu jsme byli všichni zticha, ale postavili jsme se, aby jsme ho viděli. Po nějaké chvilce do obýváku vešla mamka a v ruce měla zavynovačku. Ale.. Růžovou?

,,Představuju vám Emmu." Špitla máma a naklonila jí tak, aby jsme jí viděli.

,,Aww, ta je roztomilá!" Roztála se málem Grace a já se málem roztál z ní.

,,Sestřička? Neměl být bratříček?" Zeptal se Marcus a vlastně tím vyslovil mojí otázku.

,,Jo, doktoři se spletli, ale tak, není úžasná?" Odpověděla mu mamka.

,,Můžu si jí pochovat?" Zeptal jsem se.

,,Samozřejmě, ale buď opatrný, Tinusi." Odsouhlasila a malou mi podala.

,,Vítej, Emmi!" Špitl jsem a ona si trochu něco zamrmlala. Všichni se nad tím pousmáli.

,,Můžu taky?" Zeptala se Grace a já jí Emmičku podal. Musel jsem se usmát nad pohledem Grace a miminka. Jednou bude skvělá máma a doufám, že její dítě bude i moje.

Nikdy jsem nedoufal, že budu mít třeba jen jednoho vlastního sourozence. A teď mám dva a oba dva jsou naprosto úžasní!

A tak Gunnarsenova rodina žila společně. Kjell-Erik, Gerd-Anne, Emma a hlavně Marcus a Martinus Gunnarsenovi! ❤

The end.

People!!! 😭😭
Je konec! 😭❤💞
Musím vám strašně moc poděkovat, protože tato FF překonala 600★!
To je něco, o čem se mi ani nezdálo.
Ani nevíte, jak moc jste mi zlepšili život! Když vím, že je tu někdo, komu se moje práce líbí a dokáže jí věnovat nějaký ten čas a tak dále!
Pro mě je to jako splněný životní sen, takže vám ještě jednou děkuju! ❤💕
Tohle všechno je jenom kvůli vám, protože nebýt vás, tak tohle asi nikdy nedopíšu, takže můžete si pogratulovat a já vám můžu jenom děkovat!
Takže Tusen Tusen Takk!!! ❤💞💕
Love You So much! ❤💕💞