Marry

Kapitola 22.

Podlaha zaskřípala a samopal muži odletěl z ruky směrem na kontejner, takže to udělalo celkem velký rachot. Sám se pak zhroutil k zemi. Rychle jsem se podívala, jestli mě někdo neslyšel. Naštěstí to vypadalo že ne a tak jsem vzala muže a odtáhla ho za roh. Hodit jej přes palubu by bylo asi moc drsný, takže ho tu prostě nechám a budu doufat, že se neprobudí moc brzo. Je to risk, ale nikde tu není žádný provaz, nebo tak něco, takže se na to vykašlu. Prohledala jsem mu kapsy, jestli v nich nemá telefon. Bohužel jsem našla jen vysílačku, která byla určena jen na okruh jednoho kilometru, takže nemůžu chytit něčí frekvenci. Vím to, protože jednu mám. Bylo by fajn mít jí po ruce a vědět, co se děje. Opět jsem opatrně vykoukla za kontejnery a nečekaně bylo všechno furt stejné. Přímo přede mnou byla nějaká budka, ve které byly schody, které vedly nejspíš pod palubu. "Snad to není zamčený" řekla jsem sama sobě potichu a začala se tam plížit. Co krok, to vrznutí podlahy, ale naštěstí né tak hlasité. Chytila jsem kliku a zkusila otevřít, jenže bylo zamčeno. Zatím mi všechno hrálo do karet, takže teď alespoň vím, že nejdu do pasti a nic snad není nastražené. Všechno má lepší stránku... Každopádně teď musím vymyslet něco jiného... Popošla jsem kousek dál za budku a skrčila se u nějakého sloupu, který jsem si následně prohlédla. Nahoru vedl jakýsi žebřík a byla tam plošina a na ní muž se sniperkou. Ten by mohl být velký problém, ale kdo by se koukal přímo pod sebe... Doplížila jsem se zas o kousek dál a uviděla skupinku lidí, jak sedí a něco kouří. Cítila jsem ten kouř až sem a normální cigarety s nikotinem to rozhodně nebyly. Další důkaz pro zatčení! Rozhlédla jsem se po okolí a uviděla poklop, který byl uprostřed paluby, ale nikdo ho nehlídal. Asi si řekli jaký hňup by lezl přímo doprostřed a byl živý terč pro ostatní. Ale tipuju že ten sniper se soustředí na něco jiného než na prostředek paluby... A ti chlapi co kouřili taky nevypadali zrovna na příjmu, takže nějakou šanci bych mít teoreticky mohla. Stačí jen nějak na chviličku odlákat jejich pozornost, ale jak? "Všichni kromě Snipiho do podpalubí. Máme problém!" Ozvalo se najednou z vysílačky. To je hodně blbý! Vždyť já jednoho z nich omráčila a on tam nepříjde! Musím se schovat a najít ten telefon, dokud nejsme moc daleko od břehu. Zatím plujeme tak deset minut, takže by tu měl ještě být signál. Ale kdo je Snipi? Nejspíš sniper... Podívala jsem se na sloup a všimla si, že se teď kouká na úplně opačnou stranu, takže jsem sebrala všechnu odvahu co jsem měla a vyběhla.