Náhodné setkání

°Plánování°

SMS:

M: Ahoj tady Mikey :) Rye mi dal tvoje číslo, kdyby ses divila, kde jsem ho vzal. Mohl bych se prosím s tebou v co nejbližší době sejít? Chtěl bych něco probrat, ale neber prosím Ann sebou, ať je to jenom mezi námi.

C: Ahoj :) Stalo se něco? Rozhodně se s tebou sejdu kdykoliv. Stačí říct jenom kdy a kde.

M: Nene, vůbec nic se nestalo. Nemusíš mít vůbec strach. Tak, co třeba v té kavárně, jak si se potkala s Ryanem? Třeba v 8 ráno?

C: Dobře :) Tak v kavárně zítra v 8, budu se těšit. Dobrou noc

M: Děkuju moc! Dobrou

Zjistila jsem, že čaj už mám dopitý a tak jsem umyla hrneček a šla si také lehnout.

Nemohla jsem usnout, ale hlavně jsem nemohla přestat přemýšlet nad tím, co by Mikey mohl chtít? A proč nemohu vzít Ann sebou? Každopádně, ať potřebuje cokoliv, tak já mu moc ráda pomůžu.

Ráno jsem vstala a když jsem se podívala na budík, bylo teprve 6 hodin ráno. Celou noc jsem se budila a tak jsem se rozhodla, že dneska už spát nebudu. Stejně jsem za 2 hodiny měla sraz s Mikeym a tak jsem se potichu zvedla z postele a šla se osprchovat. Miluju raní sprchování, ještě k tomu, když po vás stékají ledové kapky vody. Nabije vás to úplně energií, nebo alespoň mě ano.

Po sprše jsem si oblékla černé legíny s delším zeleným tričkem a vzala si přes to džínovou bundu. Obula jsem si bílé plátěnky a chystala se vyrazit na cestu. Když už jsem za sebou zavírala dveře, uvědomila jsem si, že jsem Angee nenapsala žádný vzkaz a tak jsem se vrátila zpět a na malý papírek jsem jí napsala: Dobré ráno princezno :) Šla jsem nám koupit něco k snídani, brzy jsem zpátky.

Bylo přesně 7:10 co jsem vyšla z domova. Jestli si myslíte, že jsem vyšla brzy, tak ne, chodím hrozně pomalou chůzí, protože si neustále něco prohlížím a to dokonce i to, co už jsem několikrát viděla. Šla jsem opět GREEN parkem, kterým chodím každý den a opět jsem zahlédla zamilované páry. Vzpomněla jsem si přitom na Ryena, jak bych ho neskutečně chtěla chytnout za ruku a obejmout.

Ke kavárně jsem přišla tak deset minut před 8, byla jsem ráda, že jsem tu dřív. Nechtěla jsem totiž, aby na mě Mikey čekal, ale jen co jsem vešla dovnitř, tak už na mě mával. Šla jsem se s ním tedy přivítat.

"Ahoj Mikey, tak jsem tady. Počkáš chvíli jen si dojdu objednat aspoň kafe a hned jsem zpátky." Usmála jsem se.

"Ahoj Car, nikam nechoď! Kafe jsem ti koupil." Obejmul mě na přivítanou.

"Děkuji moc" Sedla jsem si a napila se kafe. "Miluji kafe po ránu a navíc, když je to moje oblíbené.. Počkat jak víš jaké..."

"Ryen" Odpověděl jedním slovem a nenechal mě ani domluvit. Musela jsem se nad tím usmát a rozhodně jsem se začervenala.

"Tak co potřebuješ? Docela mě překvapuje, že potřebuješ mluvit zrovna se mnou." Pousmála jsem se.

"No víš.. Nevím jak začít." Znejistěl.

"Tak povídej, pomůžu ti s čímkoliv, jestli budu vědět jak."

"Noo.. Ann se ten večer, co jsme byli na té párty zmínila, že má za pár dní narozeniny a tak mě napadlo, že bych jí mohl uspořádat oslavu. Jenom prostě moc jí ještě neznám a nevím, co se jí líbí a tak. Přál bych si, jestli by jsi mi pomohla? Líbí se mi." Dodal tyto poslední tři slova a mě málem spadla brada. Je to nádherné, co chce pro Ann udělat. Rozhodně mu se vším ráda pomůžu.

"Mikey! Počítej se mnou!" Obejmula jsem ho a ještě mu pošeptala, že děkuju. Jsem hrozná citlivka a tak mi dokonce steklo i pár slz. Naštěstí si toho Mikey nevšiml.

Domluvili jsme se, že se u nich opět zítra stavím a předám mu papír se vším co má Ann ráda. Hlavně to musím udělat nějak, aby si Ann ničeho nevšimla.

V kavárně jsem koupila ještě jednou 2 kafe, samozřejmě naše s Ann oblíbené a k tomu dva malinové dortíky.

"Ještě jednou děkuji, že pro Ann chceš něco takové udělat. Hrozně si toho vážím, je jako moje sestra." Usměji se.

"Udělám to rád pro někoho, na kom mi záleží. Hlavně dávej bacha ať se neprořekneš." Zatvářil se nervózně.

"Neboj.. Já umím udržet tajemství. Přísahám, že se nic nedoví."

Rozloučíme se a já už jsem na odchodu, když na mě Mikey zavolá: Cary!! Málem jsem zapomněl.. Ryan ti vzkazuje, že ve 3 hodiny a prý určitě budeš vědět kde."

"Děkuju! Vyřiď mu, že se moc těším."

****

Otevřela jsem dveře od domu a Ann akorát vstávala. Koukla jsem na hodiny a bylo půl jedenácté. Nechápu jak může tak dlouho spát. Připravila jsem dortíky s kafem v kuchyni na stůl a čekala než se Angee přijde nasnídat.

"Dobré ráno, šípková Růženko."

"Dobré" Obejmuli jsme se a sedli si ke stolu.

"Vidím, že sis vzkaz ani nestihla přečíst." Rozesmála jsem se. Ann se na mě zamračila a dál se věnovala své snídani.

Po snídani jsme se odebrali do obýváku s tím, že si pustíme nějaký film. Žádný jsme si nestihli ale vybrat, natož pustit. Někdo totiž zazvonil na dveře.