Náhodné setkání

°Nemohu zapomenout°

Venku bylo opravdu nádherně.  Nepřemýšlela jsem ani kam se půjdu podívat, prostě jsem šla cestou, kam mě nohy táhly. Rozhlížela jsem se stále okolo sebe a furt si nemohla uvědomit, že tohle je skutečnost.

Cestou jsem narazila na nádherný park, kde jsem si na chvíli sedla na lavičku. Pozorovala jsem ostatní, jak si zde pořádají piknik a nebo jsou zde na procházce se svým psem. Spatřila jsem i zamilované páry, kterým jsem tak trochu potichu záviděla. Po chvíli jsem si uvědomila, že ani vlastně nevím, co je to za park a tak jsem se vydala to zjistit. Asi za sto metrů jsem spatřila ceduli, kde bylo napsáno GREEN PARK. Tuto ceduli jsem si na památku vyfotila a pořídila jsem i pár dalších fotek. Miluji focení.

Koukla jsem se na hodinky a zjistila, že už je docela pozdě a že bych tedy měla jít pomalu zpátky za Ann domu, jenže se mi vůbec nechtělo.

Šla jsem ještě chvilku, kde jsem narazila na menší, ale hezkou kavárnu. "Koupím tady kafe a půjdu pomalu zpět." Řekla jsem si a zavolala Ann.

"Zlato, chceš přinést kafe? Narazila jsem na super kavárnu."

"Cary!! Děláš si ze mě srandu? Ty jsi mě vzbudila! Ale to si piš, že mi ho přines. Mám tě ráda."

"Promiň.. Kafe jako vždy? Já tebe taky."

"Jako vždy. Zatím ahoj."

"Papa."

Vlezla jsem do kavárny a byla jsem opravdu ohromena úžasem. Všude byly květiny. Když jste vešli dovnitř, dovedlo Vás to květinovou cestou do nádherné zahrady. Sem budu muset Ann někdy vzít na snídani, bude se jí tu nehorázně líbit. Pomyslela jsem si a šla objednat kafe.

"Prosím jednou latte a podruhé macchiato." 

"Hned to bude."

Mezitím, co jsem čekala, než mi milá starší paní kafe připraví. Stále jsem se rozhlížela a nemohla uvěřit, že něco takového existuje.

"Tady prosím." Podala mi kafe a usmála se na mě tak upřímným smíchem, který jsem hodně dlouho neviděla.

"Děkuji mockrát." Úsměv jsem opětovala a převzala kafe.

Chystala jsem se vyjít ven, když najednou do mě někdo vrazil a celé kafe se mi rozlilo .

"Strašně se omlouvám, to jsem nechtěl. Koupím ti nové kafe. Strašně mě to mrzí."

"Neomlouvej se, nic se nestalo.. To se stává, žádné nové kafe mi kupovat nemusíš. Hlavní je, že jsem to neodnesla já." Usmála jsem se a pohlédla tomu neznámému klukovi do očí. Koukal na mě s takovou lítostí, že fakt bylo vidět, že ho to nehorázně mrzí. 

"Mimochodem jsem Rye." 

"Já Car. Promiň, ale já budu muset jít."

"Počkej chvilku, koupím ti to kafe! Trvám na to.!"

"Ryene to opravdu nemusíš." Mezitím, než jsem to ale dořekla už zmizel. Za malou chvíli se vrátil i s kafem.

"Cary.. Je to tak? Nevěděl jsem jaké kafe chceš a tak jsem koupil jedno moje oblíbené a druhé podle mých kámošů. Tedy podle kámoše Mikeyho. Ostatní si tady kafe nedávají. Chodím ho sem kupovat každou sobotu.

"No já jsem tady dneska poprvé. Přiletěla jsem sem na dovolenou, takže to tu moc neznám. A jaké je to kafe?"

"Takže to tu neznáš vůbec? No jedno je latte.. To kupuji Mikeymu a druhé je macchiato."

"Vůbec." Začala jsem se nahlas smát.

"Co se děje?" Překvapeně se na mě podíval.

"Vůbec nic se neděje, jenom prostě přesně tyhle kafe si vylil.. latte a macchiato."

"Opravdu?" Začal se smát také. 

"Ano opravdu.. Ryane promiň, ale já už budu muset opravdu jít. Mám to domu asi třičtvrtě hodiny."

"Mohl bych tě prosím aspoň kousek doprovodit?"

"Ale tak proč ne.. Budu ráda, když nepůjdu sama.

Celou cestu stále něco povídal a furt jenom vtipkoval. Chvilkama jsem se nemohla přestat ani smát, že jsem kafe málem tentokrát vylila já.. Naštěstí je Ryan ale zachránil. Dozvěděla jsem se, že má Rye čtyři nejlepší kamarády. Jmenují se Mikey, ten kterému kupuje kafe.. Dále to byl Andy, Jack a Brook. Mluvil o nich hrozně hezky a z toho co povídal jsem ihned pochopila, že by za tyhle kamarády položil klidně i život. Ihned jsem věděla jak moc je má rád, protože přesně takhle mám ráda mojí kamarádku Ann.. Taky bych za ní položila život. 

Cesta domů utekla jako nic.. Ani jsem tomu nemohla uvěřit, jak jsem najednou byla rychle u domu. 

"Tak už jsme tu, tady kousek odsud bydlím."

"Dobře, tak to se asi rozloučíme.." Usmál se a já se na chvilku ocitla úplně mimo realitu. Tak nádherný úsměv jsem nikdy neviděla.

"Dobře, hrozně ráda jsem tě poznala." Úsměv jsem opětoval a podívala se mu do očí. Vypadalo to jako kdyby jsme se zasekli.. protože jsme chvíli jen tak stály, dívali se do očí a usmívali se jeden na druhého. Byl to nepopsatelný pocit. Tohle jsem ještě nikdy necítila.

"Já tebe taky rád poznal, Car. Budeme muset se zase někdy sejít a jít se projít.. Hrozně hezky se mi s tebou povídá." Ačkoliv jsme se viděli poprvé, tak mě objal a odešel.

Když odcházel, otočila jsem se a podívala jakým jde směrem. Kupodivu udělal to samé. Zamával mi a tak jsem u zamávala také.

Vešla jsem dovnitř bytu, kde na mě začala křičet Ann, jak si to jako představuju.. že málem strachy zešílela.

"Však jsem ti volala, že koupím kafe a vrátím se pomalu zpátky. Proč tak šílíš?"

"Car..Jsme tady první den a ty jsi hned pryč 4 hodiny a ještě k tomu sama.. Měla jsem jít s tebou, aspoň bych neměla strach.. Ale tak naštěstí jsi v pořádku a nic se ti nestalo."

"Ne, nestalo se mi nic a tady máš to kafe, moulo! Tvoje oblíbené." Ann si vzala kafe a já věděla, že jakmile se napije, bude zase v super náladě.

Sundala jsem si bundu, sedly jsme si s Angee do kuchyně a pily kafe. Angee celou dobu mluvila jenom o tom, že se těší za týden na na tu párty.. Moje myšlenky směřovaly ale úplně jiným směrem, na kluka jménem Ryan. Nechtěla jsem jí zatím o tom ale říkat.. Chtěla by totiž všechny podrobnosti a ty se mi teď právě moc říkat nechtěli. Proto jsem Ann jen přikyvovala a smála se. Po chvíli jsem se šla osprchovat a lehnout si do postele. Přišla jsem opravdu pozdě. 

Když jsem usínala, uvědomila jsem si, že nemám na Rye vůbec žádný kontakt.. Musela jsem ho ale znovu vidět. Stále jsem na něj myslela.

Doufám, že se opět potkáme.. Usínala jsem s myšlenkami na něj a stále jsem nerozumněla tomu pocitu, který jsem měla, předtím než jsme se rozloučili. Nejkrásnější pocit.

První den v Londýně a hned se stane něco tak zvláštního. Tohle místo je kouzelné. Pomyslela jsem si.

Musím ho znovu potkat..