Náhodné setkání

°Opět komplikace °

Přišli jsme ke klukům domů a všichni už na nás čekali. "No konečně jste tady!" Křikla na nás Ann. "Je naštvaná, že jí nechceme nic říct." Řekl nám Brook a postupně mě šli kluci obejmout. S Ryem si dali pozdrav a všichni jsme se posadili.

"Tak povídejte" pobídla jsem kluky a čekala, kdo z nich začne mluvit.

"No včera mě a Brooka napadlo, že bychom mohli letět všichni do Irska a já budu váš osobní průvodce ." Pověděl Jack. "podělili jsme se o tom s ostatníma a přišlo jim to jako skvělý nápad." Pokračoval.

Podívala jsem se na kluky a všichni měli úsměv od ucha k uchu, až teď jsem si všimla, že kluci už mají dokonce i zabaleno. Koukla jsem se na Ann a ta měla udivený výraz jako teď já sama. Pro obě to byla novinka.

"A jak tam budeme dlouho a kde tam budeme bydlet?" Vychrlila po chvíli Ann. Podívala jsem se na kluky a všech směřoval zrak na Jacka.

"Mám tam rodinu a můžeme tam být jak dlouho chceme."

"Opravdu?" zarazilo mě to. "Však nás je sedm, to se tam všichni vejdeme?"

"Věř, že vejdeme" Odpověděl tentokrát Rye a chytl mě okolo pasu.

Podívala jsem se na Angee a viděla jsem jak se začíná těšit. Všichni se těšili, ale mě začala v hlavě kolovat myšlenka, že na tohle opravdu nemáme peníze. Jsme tu skoro dva týdny ještě a nemůžeme všechno utratit za tenhle výlet.

"Kluci je mi to opravdu líto, ale my s Ann s vámi jet nemůžeme." Pověděla jsem. Ann se v tu chvíli na mě udiveně podívala a nechápala. Všichni se na mě podívali a nechápali. Achjo.

"Nemáme peníze na to, abychom s vámi mohly jet."

"O peníze nemějte starosti, všechno platíme my" Řekl hned obratem Brook.

"Kluci jste hrozně hodní, ale to po vás nemůžeme chtít."

"Car, má pravdu.. To opravdu nejde abyste nám to platili" Souhlasila se mnou Angee.

"Cary, pojď prosím na chvíli se mnou." Zvedl se Mikey a mířil do kuchyně.

"Car opravdu musíte letět.. Já tě hrozně prosím."

"Já bych hrozně ráda, ale prostě je mi to blbé nechat si to od vás zaplatit, však je to hrozně drahé."

"Car.. Já tam chtěl Ann přichystat tu narozeninovou oslavu" Objevil se mu smutný výraz ve tváři. "Potřebuju, aby letěla.. Pozítří má narozeniny a chci aby byly co nejlepší"

Objala jsem Mikeyho a nevěděla co na to říct. Fakt, že bude mít Ann pozítří narozeniny mě děsil, protože já pro ní stále nic nemám a nejhorší na tom je, že jí bude 18. Potřebuje mít dokonalé narozeniny.

"No dobře, tak Ann s vámi poletí a já jí to zaplatím k narozeninám."

"Jsi skvělá!" Vrhl se mi okolo krku, "počkat, ale co ty? Tobě to Teda zaplatíme?"

"To se domluvíme zase vedle se všema, tak pojď"

Šli jsme si zpátky sednout mezi ostatní a všichni na nás zvědavě koukali. Sedla jsem si zpět vedle Ryana, který mě hned chytl okolo pasu a dal mi pusu na krk, když jsem se na něj otočila co to dělá, tak mě začal líbat. Samozřejmě, že jsem mu polibky opětovala, protože ho nesmírně miluju, ale byl to divný pocit, když na nás všichni koukají. "Prosím poleťte s námi, bude to dokonalý." Pověděl mezi polibky. Tak tohle je jeho taktika.. On mě chce takhle přesvědčit, špatné ale je, že se mu to docela vede.

"Nech si to na večer" Odtáhla jsem se od něj a všichni se naráz začali smát.

V hlavě mi kolovalo, že musím už konečně udělat nějaké rozhodnutí.. Ann rozhodně poletí, ale sobě už to zaplatit nemohu a od kluků si to taky rozhodně zaplatit nenechám.

"Kluci, Ann.. Mě to hrozně mrzí, ale do Irska poletíte beze mě. Zůstanu doma. Angee cestu zaplatím k 18, ale víc už opravdu utratit nemůžu."

"Tak to nikam neletim. Budu tady s tebou" prohlásil okamžitě Rye

"Car.. Nemusíš mi to platit, nejlepší dárek od tebe je už jenom, že jsme tady. Kdyby nebylo tebe, tak bych se sem nikdy nepodívala."

"Ryane, ty letíš s nima a pro tebe to udělám ráda Ann. Anglie nebyla k tvým narozeninám, ale tohle je."

"Rozhodně nikam neletim"

"letíš"

"No neletim"

"Ryane!!!"

"Car neštvi mě!! Ty víš, že za chvíli jedete zpátky domů a že už na sebe nemáme moc času a chceš nás takhle od sebe rozdělovat?" V tu chvíli se sebral a rychlostí blesku vystřelil ven. Nahrnuly se mi slzy do očí. Podívala jsem se na ostatní a Andy mě přišel obejmout."Nesmíš se mu divit, že chce zůstat. Chce s tebou strávit každou vteřinu a ty mu to nechceš dovolit" Držel mě pevně v objetí a hladil po zádech. "Andy.. Já.."
"Vim, že jsi to myslela dobře, ale dovol mu být s tebou." Všichni přikyvovali, že má Andy pravdu.

Andy, Brook, Jack a Mikey se na sebe podívali a začali se usmívat jako sluníčka. Jako kdyby věděli o něčem o čem my s Ann ne.

"Tak bohužel se nedá nic dělat. Opravdu ti Car nevadí, že tady zůstaneš?" prolomil smích Jack

"Ne nevadí, hlavně si to tam užijte"

"Cary, já ale nechci slavit 18 bez tebe" Zděsila se Ann.

"Oslavíme je ještě jednou až se vrátíte." šla jsem jí obejmout, "a kdy letíte?"

"Dneska večer" Odpověděli všichni najednou až na Angee, která teď koukala ještě udiveněji, než před chvílí.

"Tak to abych si šla zabalit" Zvedla se s úsměvem na tváři.

"Čekej Ann na mě, jdu s tebou"