Náhodné setkání

°Naše tajné místo°

Byla to nádherná zahrada snad se všemi květinami co existují.
"Ryene, to je úžasné."
"Je to jenom zahrada car.. Ale chodím sem hrozně rád, když chci být sám."
"jenom zahrada? Však tohle je ráj! Sem nikdo jiný nechodí?" překvapilo mě to.
"kluci o tom nevědí a nikdo jiný také ne. Tahle zahrada patří starým lidem, ke kterým jsem chodil, když jsem byl malý. Jsou hrozně milý a mám je nesmírně rád. Dovolili mi sem chodit, kdy chci." mluvil o nich tak úžasně.

Sedli jsme si u malého jezírka na lavičku a pozorovali jsme menší vodopád, který zde byl vytvořen.

Chvíli jsme oba seděli a nic neříkali. Nevěděli jsme sice co, ale když jsme byli spolu bylo nám nádherně.. Nebo aspoň z mé strany určitě.

"Jak tady v Londýně budeš ještě dlouho?" zeptal se mě Ryen. "Na konci měsíce budu odjíždět." Podívala jsem se smutně.. Vůbec se mi domů nechce.

"Tak to bysme spolu měli trávit co nejvíce času" Usmál se a opatrně položil svou ruku na tu mou. Úsměv jsem mu opětovala a následně se zvedla z lavičky, že si chci celou zahradu prohlédnout. Rye šel samozřejmě se mnou.

Byla to nádhera, připadala jsem si jako v pohádce. Vydržela bych tu být celé dny.

Všimla jsem si, že kousek ode mě visí houpačka na stromě a tak jsem si na ní šla sednout. "Já tě budu houpat." řekl mi Rye a rozběhl se ke mě. "Dobře, ale jenom trochu." Stihla jsem ho bouchnout do ramene. "Neboj se." Usmál se.

Oba jsme se smáli a samozřejmě větu *houpej mě jenom trochu..* Rye nepochopil.

"To stačí Ryene, nebo spadnu!" Zakřičela jsem na něj, ale on se jenom zasmál. "Počkej až slezu z té houpačky, to uvidíš!" Rozesmála jsem se a snažila brzdit nohama. Když se mi po chvíli podařilo zabrzdit.. Rye začal přede mnou utíkat a měl ze mě hroznou legraci. Běžela jsem za ním, co jsem nejvíce mohla, ale nestačila jsem mu.

Najednou jsem do něčeho narazila. Rychlostí jak jsem běžela jsem si neuvědomila, že Ryen zastavil a já ho plnou rychlostí srazila k zemi.

"Mám tě" Zaradovala jsem se. Ležela jsem teď chvíli na něm, jak jsme se srazili ale to se během sekundy hned změnilo.

"Ne nemáš.. Teď už já mám tebe." Ryen se ocitnul nademnou.

Malou chvíli jsme si oba hleděli do očí a vzápětí se hned Rye pomalu začal ke mě přibližovat.

Jeho rty se dotkly těch mých a já začala spolupracovat. Byl to nepopsatelný pocit. Zdálo se jako by okolní svět okolo nás zmizel a my měli vlastní svět, ve které jsme jen on a já.

Po chvíli se ode mě odtáhnul a dal mi pusu na nos. "Mám tě hrozně rád.. Sice se známe jenom chvíli, ale i tak chci s tebou být každou sekundu kterou mohu."

V tu chvíli jsem musela být rudá jako rajče. "Já to mám úplně stejně.." dostala jsem ze sebe po chvíli a obejmula ho.

"Budeme tedy trávit spolu, co nejvíce času dokud můžeme?" Pošeptal mi do ucha. "Nic jiného si nepřeji." Chystala jsme se ho políbit, když v tom mi zazvonil telefon.

"Car!! Kde jako jsi? Potřebuju se dostat domů a nevím kudy.. Kluci tu cestu neznají. Máš tam někde Ryana?" Slyšela jsem jak je Ann opilá.

"Vydrž tam.. Jsem tam za deset minut. Rye je semnou. Hlavně nikam nechoď." měla jsem obavy, protože když je Angee opilá, tak každou chvíli odejde někam jinam a já jí pak nemohu najít.

"Neboj se, zatím Papa.. Kluci jsou se mnou."

"Papa."  Rozloučila jsem se a vyrazili jsme s Ryanem ruku v ruce.

Zpět na párty jsme byli dokonce už za pět minut.. Než jsme ale vstoupili dovnitř hledat ostatní, Rye si mě otočil k sobě a políbil mě. "kdyby už dneska nebyla možnost." pověděl mi.

Kluky a Ann jsme našli u stolu s alkoholem a všichni byli totálně na mol. Odtáhly jsme je odsud pryč a šli s nima do parku na čerstvý vzduch.

Posadili jsme je na lavičku a čekali než trochu vystřízlivý. Museli jsme je s Ryanem hlídat, protože neustále všichni vymýšleli nějaké blbosti.. Například, že se jeden pověsí na strom a postupně se na něj budou věšet další. Musí vám být jasné, že prostě tohle by nedopadlo dobře.

Když už vypadalo, že už jsou v pohodě, tak Andy, Jack a Brook se začali proti sobě rozbíhat a vždycky se srazili hlavami. Musím uznat, že to bylo hrozně vtipné.

Mikey a Ann seděli u sebe. Všimla jsem si na Angee pohledu, že se jí Mikey líbí a tak je jasné, že na něj něco zkusila. Nejhorší na tom je to, že to bylo vzájemný.

"Myslím, že je čas odvézt je domů." pověděl mi Rye a já souhlasila.

"Tak jdeme Ann.. Nerada bych abyste tu skončili někde ve křoví." Odtáhla jsem je od sebe a vyrazili domů.

Rye na mě ještě ale zavolal. Otočila jsem se a běžel za mnou. "To se ani nerozloučíš?" kouknul na mě smutným pohledem. "Promiň" Pohled jsem mu opětovala. Následně jsem ho obejmula a přiložila mé rty na ty jeho. "Zavolej mi." Pošeptala jsem mu do ucha a dala mu pusu na krk.

Cestou domů se mě ani Ann nezeptala, jestli s Ryanem chodím.. Jenom mi neustále nadávala, co si jako dovoluji, že jsem jí odtrhla od Mikeyho.

Konečně jsme byly doma. Angee hned lehla do postele, že jí je jedno jaké bude prase, ale že se rozhodně koupat už dneska nebude. Usmála jsem se a šla se vykoupat tedy já.

Když jsem se vrátila, tak Angee už spala jako poleno.

Vzala jsem si tedy telefon a udělala si čaj. Všimla jsem si, že mám jednu nepřečtenou smsku...

______________________
Omlouvám se, že dlouho teď nic nevyšlo, ale mám toho poslední dobou hodně.
Doufám, že se vám dnešní kapitolka líbí. ❤️

Carol 🐝