Charlie's Memories {Teen wolf- The Vampire diaries/CZ}

#12

Probouzím se dříve než Lydie tiše si vytáhnu ze skříně šedé, volné tepláky a bílé tílko. Převléknu se a vydám se dolů na snídani.

Táta je už dávno v práci je deset hodin udělám teda malou snídani jen sobě a na oběd udělám rizoto.

Slyším někoho přicházet ke vchodovým dveřím táta to rozhodně není a doufám, že Lydie nevypadla nějakým záhadným způsobem z okna a nevrací se zpátky dovnitř.

Trošku leknutím nadskočím když zazvoní zvonek vytasím drápy a jdu pomalu otevřít. Chytnu kliku a pomalu otevírám je to Theo. 

„Vyděsil si mě”

„Všiml jsem si” usměje se.

Rychle zatáhnu drápy „Pojď dál” vchází dovnitř a já se vracím do kuchyně.

Theo si sedá ke stolu. 

„Jak dlouho už si vzhůru?” zeptá se.

„Skoro dvě hodiny a počítám s tím, že tady každou chvíli bude i Lydie”

„Ona je tady?”

„Jo jdeme ještě dneska na tu party ve skladišti, kterou pořádá Danny”

„Aha tak to se budu těšit snad se uvidíme”

„No to záleží na tom kolik tam bude lidí" usměju se „Dáš si taky?”

„Když už nabízíš” neodmítne.

Naložím mu na talíř a podám mu ho. Chytne mě za ruku a stáhne k sobě díky čemuž naklonit přes stůl. Pokusí se mě políbit ale jemně ucuknu. 

„Víš, že i přesto jak to mezi mnou a Isaacem teď je tak k němu pořad něco cítím tak se prosím zbytečně nesnaž a věnuj pozornost holce, která ti to bude opětovat” vyvléknu ruku z jeho sevření a jdu nahoru vzbudit Lydii.

Vracím se zpátky dolů naložím oběd i Lydii a nechám ho na lince. Usedám ke stolu naproti Thea.

„Musí to být idiot a ještě k tomu slepý když nevidí co má před sebou” namítne. 

„Třeba to tak má být. Nikdy jsi nepřemýšlel třeba nad tím jestli osud opravdu existuje?”

„Ne nikdy copak ty jo?”

„Potom co Brett s Lori zemřeli hodně často. Pořad si říkám, že se to stalo proto aby se mohlo stát zase něco jiného co mě třeba posune dál”

„Chápu" přikývne.

Lydie schází dolů a zarazí se „Co ten tady dělá?” zamračí se.

„Přišel jen na oběd už je na odchodu, že?”

„Pravda” kývne a zvedne se od stolu.

„Tak děkuju za oběd a mějte se tady vy dvě pohromy” odchází a zavírá za sebou dveře.

Dávám jeho prázdný talíř do myčky a podám oběd Lydii.

„Kouká po tobě” sedne si ke stolu Lydie.

„Neboj všimla jsem si a to dost jasně”

„Pokusil se o něco?” 

„Ne to ne” usměju se. 

„Charlie zapomeň na Isaaca Theo je pro tebe jako stvořený”

„To možná ale pokud to tak necítím nechci aby se mezi námi cokoliv stalo a hlavně mu nechci dávat falešné naděje”