Charlie's Memories {Teen wolf- The Vampire diaries/CZ}

#19

Jsem v nemocnici ležím na nemocničním lůžku. Rozhlédnu se okolo a vidím, že mám v ruce kanilu. Do pokoje přichází sestřička s dlouhými černými vlasy a usmívá se od ucha k uchu ale nic neříká. Usměju se na ní nazpátek a konečně promluví.

Nerozumím vůbec tomu co řekla ale všimnu si zvláštních zubů vlastně to asi nebyli ani zuby vypadali spíše jako jehly rostoucí z dásní což mě hodně vyděsilo.

Krk sestřičky se natáhl až ke mě a ostré jehly se zabodli do mého krku. Nejsem schopna ani zavolat o pomoc nebo se bránit. Prudce se odtáhne a odchází. Začínám se dusit krví.

„Charlie? Charlie?!” otevřu pomalu oči a podívám se na Isaaca.

„Křičela si co se ti zdálo?”

„Já... To nic”

„Vážně?”

„Vážně jen noční můra žádná vidina ani nic” usměju se.

„Stiles a Scott už Meredith shánějí hodinu a furt nic”

„Třeba to ani není možné a pokud ano Meredith to ani nemusí vědět”

„Nepřivolávej to”

Zrovna dojídáme společně s tátou Scotta večeři. Začnu uklízet talíře když se otevřou dveře. Scottův táta se postaví a já si stoupnu za Isaaca protože mám z Meredith i tak respekt teda spíše strach.

„Kdo to je Scotte?”

„To... To je moje holka” odpoví otci Scotta Stiles a dá kolem Meredith ruku ale ta uhne. Zadržím výbuch smíchu ale to mě opravdu rychle přejde. 

„Nejsi můj typ, to on je můj typ” pokyne hlavou na Isaaca... na mého Isaaca.

„No tak o tom si asi budeme muset nahoře promluvit, že a Isaac půjde s námi viď, že jo” usměje se na Isaaca Stiles. Chytnu ho za ruku a mlčky se na ni podívám. Nechci na ni zírat ale to co řekla mě vyvedlo z míry. Všichni kromě Scotta a jeho otce odcházíme nakonec nahoru.

Bylo mi ji docela líto moc dobře vím jak je těžké vůbec ty hlasy zachytit a oni dva to po ní chtějí teď a to pěkně rychle takhle to nejde.

Sednu si na židli u Scottova stolu a pozoruju ty dva. Nic moc jim neřekla jen to, že by neměli ty odpovědi hledat.

„Cože?! A jak to máme asi udělat?!” začne se rozčilovat Stiles

„Stilesi nech toho ty vůbec nevíš jak je těžké vůbec ty hlasy zaregistrovat”

„Vlastně ty si v tom taky mistr tak mi sakra řekni jak mám Lydii pomoct!” oboří se na mě.

„Cože? Lydii pomoct? Tvrdili jste, že chcete jen vědět jestli jsou tady ještě jiné Banshee” podívám se na Isaaca.

„Ano jsou! Jsou tady dvě a jedna poloviční tak mi pomoz aspoň ty!” Stiles mě přitlačí ke zdi a naštvaně se mi zadívá do očí.

Je v nich vidět spíše smutek a zoufalství než-li nějaká zlost. Chápu ho taky se o Lydii bojím.

„Stilesi! Co to sakra děláš?!” Isaac ho chytne za ramena a hodí s ním na protější zeď. 

„Ještě jednou něco takového udělej a zabiju tě!” začal vrčet.

Obejmu Isaaca kolem pasu a tak se u něj před Stilesem schovám.

„Co se tady děje?” vejde dovnitř Scott.

„Stiles se neumí chovat k Charlie” stále vrčí a sleduje každý pohyb Stilese.

„Pojďte všichni ven a nechme tady Charlie s Meredith o samotě. Budou si rozumět více než když tady budete stát vy dva a hádat se jako malé děti” podívá se na Stilese Scott.

„Promiň Charlie já jsem nechtěl. Nevím co mě to popadlo” chce mě obejmout ale ucuknu.

Byl to prostě reflex ale mrzí mě to mám Stilese neskutečně ráda a tohle mu muselo ublížit.

Zůstala jsem vyděšená sama s Meredith v pokoji její pohled mě tak děsil, že jsem se bála promluvit bylo to tak zvláštní je to Banshee měli bysme si snad rozumět teda myslím si to a neměla bych se jí bát ale přece jen jsem jak řekla Stiles jen poloviční Banshee.

Jsem jediná chiméra tady v Beacon Hills a tak nějak najednou začínám cítit, že sem vůbec nepatřím.

Mlčím a dívám se do země zatím co Meredith se rozhlíží po pokoji Scotta. Z mých myšlenek mě vyruší příchozí zpráva na mobil vytáhnu ho z kapsy a podívám se od toho je.

Ethan a potřebují u školy pomoct. Podívám se k oknu a všímám si prudkého deště žádné dobré znamení. Seběhnu dolů ze schodů „Kluci je to na vás mám teď práci”

„Cože? Jakou?”

„Ethan potřebuje pomoct jsou s Derekem a Aidenem ve škole” obléknu si svou bundu.

Otevřu dveře vyběhnu ven do deště a zamířím ke škole. Slyším za sebou ty tři nečekaně, že jsem jim vůbec něco říkala.

Dobíhám ke škole když pomalu přestává pršet „Ethane?! Aidene?!” vejdu do školy a rozhlédnu se.

Slyším podpatky a vydám se za jejími zvuky. Osoba vybíhá ven a já za ní „Lydie?!”

Zastaví se a zakryje si pusu. Přiběhnu k ní a podívám se stejným směrem jako ona "Aidene. Aidene!".

Seběhnu rychle schody k Aidenovi, Ethanovi a Derekovi.

„Co se mu stalo?!” přitlačím na jeho ránu a snažím se zastavit krvácení.

„Charlie už mu nepomůžeme”

„Odpověz mi Dereku!” jenže místo odpovědi bylo ticho. Ethan si pomalu dřepne k nám chytnu Aidena za ruku „Zvládneš to” zpevním stisk.

Podívá se na mě a pomalu začne zavírat oči „Aidene! Aidene!” zatřesu s ním.

„Prosím ne” sklopím hlavu a začnu plakat pořad pevně svírám jeho ruku. Cítím jak jeho stisk najednou úplně povolí.

Sedíme všichni u nás v obýváku Scott, Liam, Mason, Isaac, Kira, Malia, Derek a Stiles s Lydii jsou u Lydie doma je z toho opravdu špatná. Jen tak tam sedím a dívám se do země přičemž nechávám volný průběh svým emocím hlavně smutku.

Máma s tátou sedí s námi v obýváku taky a všichni mlčí. Necítila jsem, že umírá jak to? Když se to stalo Allison měla jsem už cestou tam špatný pocit ale teď ne sakra proč?

Nechápu to a nejspíše ani nikdy nepochopím neexistuje nikdo kdo by mu to mohl říct kdyby ano jela bych za ním i přes celý svět jen abych zjistila jaké jsou možnosti chimér jako jsem já na půl vlkodlaků a na půl Banshee.

Vůbec tomu co můžu a nemůžu nerozumím. Zase jsem zabloudila k té stejné myšlence jako před zhruba dvěmi hodinami s Meredith v pokoji.

Zvednu se a odcházím do kuchyně kde si chci napustit do sklenice vodu. Vezmu sklenici napustím do ní vodu a pomalu se napiju je to jen sklenice s vodou jedna z mnoha sklenic.

Hodím s ní o zeď. Přesně takhle přemýšlí ti co tohle dělají, ale proč lidem kolem mě nedává mi to smysl. Všichni se naženou do kuchyně aby se podívali co to bylo za ránu ale to už tam nejsem.

Oknem jsem vylezla ven a vydala se co nejdál od Beacon Hills a hlavně od všech blízkých.