Charlie's Memories {Teen wolf- The Vampire diaries/CZ}

#33

„Charlie no tak” pomalu otevírám oči a rozhlížím se po okolí vidím jen obrysy pěti postav kolem mě.

Prudce si sednu a pokusím se utéct, ale jedna z postav mě pevně chytá. Začnu křičet, volat o pomoc a pokoušet se dostat z pevného sevření neznámé osoby.

Cítím, jak jehla prorazí skrz mnou tenkou kůži a pomalu usínám. Probouzím se a vedle mě leží Isaac pomalu si sednu a rozhlédnu se okolo co děláme u Dereka? Další sen? Isaac se vedle mě pohne a pomalu se probouzí, přičemž si prudce sedne a pevně mě obejme.

„Myslel jsem, že se z toho nedostaneš”

„Z čeho?”

„Nastražili jsme tady past na Stefana a Damona jenže jsou asi chytřejší, než jsme si mysleli. Přišla si tady a vdechla si uspávací prášek, který má za úkol oběti způsobit zlé sny a živé noční můry” pustí mě a sklopí hlavu.

„Otrávili jste mě?”

„Přísahám, že jsem nic takového nechtěl udělat Charlie. Nikdo z nás ti nechtěl ublížit přísahám”

„Já vím, chápu to” podívám se do země. 

Isaac mě odvedl domů a rozhodl, že dneska zůstane se mnou, když naši budou přes večer v práci. Moc jsem neodporovala přece jen jsem nechtěla být sama.

Pustili jsme si film objednali si jídlo a šli spát kolem jedenácté. Ráno už se však probudím sama v celém domě Isaac musel brzo ráno odejít.

Dám si sprchu udělám ranní hygienu a dole si v kuchyni udělám na snídani palačinky. Po snídani se vydám rychle do školy tentokrát pěšky moc se na motorku ani na auto dnes necítím možná je to tím snem nebo snad to ještě sen nebyl?

Nehoda po boku Damona mě děsila až na kost, a ještě více mě děsilo, že jsem nevěděla, jestli se to opravdu stalo nebo jestli se mi to zdálo, jak říkal Isaac. Přichází mi zpráva od Isaaca, že se mnou po škole potřebuje nutně mluvit.

Ve škole se mi opět začalo dařit a přemýšlela jsem i opětném nastoupení do lakrosového týmu jenže to padlo po dnech tělocviku kdy jsem zjistila, že už na člena lakrosového týmu nemám. 

Přicházím domů kde mám mít sraz s Isaacem nechápu proč zrovna tady. Odemykám dveře a všímám si bot rodičů zarazím se a zůstanu stát ve dveřích. O co tady jde? Mám se bát? Proč jsou doma tak brzy?

Vyzuju si boty zavřu za sebou dveře a odložím si klíče na skříň. Procházím pomalu prvním patrem našeho domu přes jídelnu do kuchyně kde u stolu sedí máma s tátou a Isaac se opírá o linku.

„O čem si chtěl mluvit a proč jsou tady moji rodiče?”

„Protože se to týká z velké časti právě jich mám pro tebe návrh, ale bojím se, že se ti nebude líbit”

„Poslouchám tě Isaacu” usedám ke stolu vedle rodičů a zadívám se na něj.

Odtáhne se od linky a sedne si na židli na proti mně chytne mě za ruku a usměje se.

„Dobře. Jde o to, že jsem dostal nabídku od jednoho lakrosového týmu v Norsku”

„Chceš odjet?” zarazím se a zastaví se mi dech.

Cítím, jak mé tělo pohlcuje silné horko a jak se mi slzy dřou na povrch.

„Charlie ne tak to není klid” pohladí mě po tváři.

„Je pravda, že to chci vzít a odjet, ale s tebou” usměje se ještě víc. Podívám se zaraženě na rodiče,kteří se opravdu taky usmívají? Tohle je bláznivé to se mi snad jen zdá, že ano?

„Můžu pokračovat? Pokud to přijmu obstarají byt mě a pokud budu chtít i dům mé rodině a mnou rodinou jste teď vy. Ty a tvý rodiče jde jen o to, jestli jsi ochotná opustit Beacon Hills. Tvoji rodiče souhlasí, takže to opravdu záleží jen na tobě”

Nechápu to, takže Isaac dostal nabídku hrát za Norský lakrosový tým a chce abych se s ním společně mými rodiči přestěhovala do Norska? Nevím, co na to říct. 

„Já tak... tak dobře chci se zbavit všech těch zlých vzpomínek na tohle město a vytvořit si nové a hezké vzpomínky někde jinde a s tebou” pousměju se. 

A takhle končí můj příběh v Beacon Hills. Po všech těch ztrátách jsem se chytila možnosti opustit všechny zlé vzpomínky a začít od znova s někým koho miluju a se svou rodinou. Přestěhovali jsme se tedy do Norska máma s tátou si vzali byt pár bloků od našeho domu, kde jsme s Isaacem začali bydlet.

Díky jeho členství v týmu se proslavil a vše se konečně začalo otáčet k lepšímu jeho tajemství a to kým je zůstalo naším rodinným tajemstvím. 

Jenže kdo ví kdy bude potřeba se do Beacon Hilla zase vrátit.