7. Nákupy!

263 25 2
                                    

„Nepůjdeme teda do té školy?“ zeptala jsem se, když jsem upíjel a poslední lok z ledové kávy.

„Je to zbytečné, pošlu trenérce smsku a tím to bude v pohodě, můžeme někam vyrazit. Třeba ti koupit nějaké hadříky na tu sobotu.“ Zasmála se Emily

Zasmála jsem se také a odpověděla: „Hele ráda, ale nevím jestli mě Lori pustí a navíc, kapesné dostanu až zítra asi.“ Zklamaně jsem se podívala

„Lori je v pohodě, ta tě pustí! Jen schválně, zavolej jí.“ podala mi můj mobil, který ležel na stole

„Ale pořád nemám peníze…“ podívala jsem se sklesle

„Platím já, s penězi nemám problém… věř mi… Tatínek vydělává.“  Usmála se a tlačila mě k tomu, ať té Lori zavolám

„Slibuji, že hned jak dostanu kapesné, tak ti tohle všechno vynahradím!  A pozvu tě do kina a budeme u mě spát!! S lori se vše dohodne“ zasmála jsem se

„Nic si z toho nedělej a už sakra volej!“  tlačila mě se smíchem Emily abych už konečně zavolala Lori

„No jó furt!“ sikla jsem se smíchem po Emily a hledala Loriino číslo

*rozhovor po telefonu*

„Ahoj Jenn, co potřebuješ, stalo se něco?“  strachovala Lori

„Ne, ne nic se neděje. Jen jsme se chtěla zeptat, jestli bych mohla jít s Emily nakupovat? Víš, zve mě a nedá si s tím říct.“ Podívala jsme se při telefonování na Emily, která se jen na mě vycenila zuby.

„Jo jasně, můžeš. Max mi už stejně volal, jestli domů nemůžou přijít jeho kamarádi, tak bys tam stejně neměla klid.“ Zasmála se Lori

„Chápu, děkuju! Zavolám ti potom v kolik přijdu jo?“

„Jo jasně, ale večeře je v sedm, tak to do té doby stihni.“

„Jo to stihnu stoprocentně neboj, tak ahoj“¨

„zatím“

*konec telefonu*

„ííííí jde se na nákupy“ řvaly jsme na sebe s Emily a utíkaly pryč z té kavárny

„Tak kam mě zavedeš?“ zeptala jsem se Emily se kterou jsme měly propletené ruce jak to kamarádky dělávají

„Takže, půjdeme do obchoďáku. Tam tě zavedu do nejlepších a kvalitních butiků, pak si dáme něco dobrého a nakonec nás čeká Victoria’s Secret“ oznámila Emily

„Victoria’s Secret, ty jsi blázen“ začala jsem se smát

„Já to myslím vážně. Jistota je jistota!“ podívala se na mě vážně Emily a pak se začala taky smát

„Hele, já to nepotřebuju, ale upřímně? Neuškodí mít v šatníku nějaký kraječky!“ smály jsme se spolu

S Emily jsme šly směr obchoďák. Byl to typický americký obchoďák, který jsem vždy viděla ve filmech. Fontána uprostřed, lavičky a všude samé butiky. Emily mě zavedla do svého prý nejoblíbenějšího. Řekla mi, ať si sednu a ona mi bude nosit hadříky. Po prvé mi přinesla modré minišaty, které byly strašně krásné, ale řekla jsem jí, že budeme hrát hry. Musí to být něco ležérního, ale něco zároveň svůdného, né zas moc… abych nevypadala jak běhna. Potom s tím Emily přišla. S celým outfitem i s botami. Krásný bílý džínový sáčko s bílým tílkem, černýma mini kraťáskama a kotníkovými černými boty na podpatku.

„To je ono!“ rozzářila jsem se a ihned si to vše vyzkoušela!

Oblékla jsme si to a ukázala se Emily

I Will Always Want You... (POZASTAVENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat