Meant to be together (Letopisy Narnie / Edmund / CZ)

19. kapitola

„Lucko!"

Ten křik probral úplně všechny na pláži, ale Lucku jako první.

„Lucko, je vidět ta hvězda!"

Lucka téměř vyskočila s dýkou v ruce, připravená k boji, ale na poslední chvíli dýku pustila z ruky. Podívala se na nebe a došlo jí, že Gael má pravdu. Modrá hvězda je konečně vidět, můžou vyrazit na cestu!

Vzhledem k tomu, že Eustác byl stále v dračí podobě a nikdo nevěděl, jak ho proměnit zpět, prostě se sbalili, vydali zpět na loď a Eustác je měl následovat vzduchem.

Okolo poledne ale přišel další problém. Sice bylo krásně, ale bylo až moc krásně. Na moři nebyla vidět žádná větší vlnka, a to jen z jediného důvodu – nefoukal ani jemný větřík. Vzduch stál na místě a bylo příšerné horko.

„Co budeme dělat?"

Stáli v kroužku u kormidla a z podpalubí se ozývalo hekání mužů, kteří se snažili loď popohnat vesly.

Pověrčivý Drinian se otočil zpět ke kormidlu. „Něco očividně nechce, abychom se tam dostali."

Chim, Kaspian i Edmund zavrtěli hlavou a dál přemýšleli.

„Nemůžeme posádku celý den veslovat. Budou unavení a ještě hladovější. A navíc to veslování moc nepomáhá," mračil se Kaspian.

Než ale Chim stihla cokoliv odpovědět, loď sebou trhla a začala se pohybovat kupředu. Chim se chytla Edmunda a povalila ho na zeď. Začala úplně rudnout a omluvila se. Odtáhla se od něj a podívala se dopředu, kde spatřila Eustáce, který omotal ocas kolem předku lodi a začal ji táhnout kupředu.

„Pokud tuhle rychlost vydrží, mohli bychom se tam dostat ještě dnes dostat na místo," pronesl Kaspian s pohledem upřeným na mapu. Do kajuty se přesunuli chvíli poté, co všichni přestali oslavovat Eustáce jako jejich zachránce.

„Myslíš," pronesla Chimney zamyšleně, „že když mu řekneme, že čím dřív tam bude, tím víc může nadávat Edovi, tak přidá?"

„Hej!" začal se Edmund bránit, „já jsem ho za to pochválil jako první. Navíc, byl jsem to já, kdo si myslel, že najisto umřu, když mě na tom ostrově popadl!"

„Ale neumřel jsi," odtušila Chimney.

Lucka se potichu začala smát. „Já myslím, že by to fungovalo. No, jestli už nic nebudeme řešit, půjdu za Gael. Slíbila jsem jí, že si něco zahrajeme." Zvedla se a odešla pryč.

„Já se musím domluvit s Drinianem a kuchařem, jak jsme na tom s jídlem a vodou." Kaspian se také zvedl od mapy a věnoval Chim jakýsi pohled, který nedokázala rozpoznat. Zatvářila se nechápavě a už chtěla něco říct, když Kaspian téměř vyběhl z kajuty s potutelným úsměvem.

Chimney zase zavřela ústa a zavrtěla hlavou. Co to mělo znamenat?

„Máš teď chvíli volno?" ozval se Ed za ní.

„Jasný," odpověděla Chim s úsměvem a myšlenkou toho, že by s Edmundem mohla strávit pár chvil o samotě. „Co máš v plánu?"

„Chtěl bych si zašermovat, ale Kaspian musí dělat ty jeho věci, a ty asi –" Větu nestihl dokončit, protože mu do řeči skočila Chimney.

„Náhodou, co si myslíš? Že jsem byla na královském dvoře, kde jsem jen seděla, vybírala nové šaty a vyšívala dečky? Ha ha. Umím šermovat. Akorát mám raději luk," ukázala směrem k luku pověšeným na stěně kajuty.

„Já vím, že umíš šermovat, ale že asi," začal znovu, ale ani tentokrát ho Chimney nenechala domluvit.

„Umím šermovat nadmíru dobře," ozvala se uraženě.

„Tak to dokaž," řekl Edmund s úsměvem po chvilce ticha a hodil Chim Kaspianův meč.

„Dobře," otočila se Chim na patě a zamířila na palubu.

Sotva stála na slunci, otočila se k Edmundovi. „Připraven?" Pozvedla meč a schválně ho držela trochu moc vysoko.

Edmund jí sjel od hlavy až k patě a všiml si jejích nedostatků, ale nehodlal nic říkat. Když tvrdila, že umí dobře šermovat, tak ať to dokáže... i když vzhledem k tomu, jak meč držela vysoko, to nevypadalo na velký úspěch z její strany.

„Budu tě šetřit," usmál se Ed a také pozvedl meč.

„Jak myslíš," usmála se Chimney a zaútočila. Edmund, který tak rychlý útok nečekal, ho na poslední chvíli odrazil a sám se vydal do útoku. Chvíli se ozývalo jen třeskání mečů a Chimney koutkem oka zpozorovala, jak posádka přestává plnit uložené úkoly, kouká na ně a začíná se kolem nic srocovat.

Když se Chim dostala dostatečně blízko, lehce Eda odkopla dozadu a sama odskočila co nejdál. Potřebovala si trochu oddechnout. Ed kopanec ustál a zasmál se. „Na začátku, to bylo schválně, že jo? Jak jsi držela meč moc vysoko."

Chimney se jen usmála, ale nic neřekla. Najednou si Chim všimla, že v davu stojí i Kaspian a bedlivě ji pozoruje. To jí trochu rozhodilo. Sice spolu trénovali, na druhou stranu Chim vždycky chtěla být co nejlepší a vyrovnat se mu, ale zároveň ji znervózňoval. Opatrně přešlapovala a přesouvala se k Edmundovi více nalevo a Kaspian kýval hlavou. Tak moc se ale soustředila na Kaspiana, že jí unikly Edmundovy přípravy na výpad. Rychle odskočila, a i s mečem se překulila pryč. Nebyl to sice nejhezčí úskok pryč od nepřítele, ale stačilo to. Vyskočila zpět na nohy a jen taktak se ubránila dalšímu útoku. Následoval z jeho strany rychlý sled výpadů, který jí dal zabrat, ustupovala a zády se téměř dotýkala mužů z posádky, kteří okolo postávali.

Pak spatřila slabinu, když Edmund moc odhalil svůj pravý bok. Sekla po něm a Edmund musel odskočit, což Chimney stačilo na to, aby udělala pár krůčků dopředu a měla tak znovu pocit nastolení rovnováhy v zápase. Postupně jí ale začaly těžknout ruce, takže věděla, že to musí brzy ukončit, nebude bude tahat meč po zemi, a tak zápas doopravdy nevyhraje. Pustila se do útoku. Naznačila krok vpravo, ale výpad směrovala vlevo. Edmund byl ale tyhle malé léčky zvyklý, a tak ho to nijak nepřekvapilo. Následovala série různých výpadů, kde se střídali v útoku oba dva.

Chimney měla v rukou dost síly, ale věděla, že pokud brzy neskončí, zítra jí budou bolet celé paže i při krájení jídla a při cestě sousta do úst. Navíc bylo vidět, že Edmund je přeci jen zkušenější, co se týče meče. Nechtěl to moc dávat najevo, ale Chimney si už několikrát všimla vlastní chyby, které Edmund nevyužil.

Ještě chvíli se ozývaly kovové zvuky, jak na sebe meče dopadaly, ale po dalších pár minutách ji Edmund odzbrojil a špičku meče namířil na její krk.

„Vzdávám se, vyhráls," přiznala unaveně Chimney a Edmund se usmál. S mečem to měl za jeho vlády líp jak kdokoliv jiný, ještě aby prohrál.

Zvedl Chimneyin meč a podal jí ho jílcem napřed. „Díky za souboj. Překvapila jsi mě. Když budeš trénovat, za chvíli se vyrovnáš lecjakému muži."

Chim by zčervenala, kdyby obličej neměla rudý od námahy. Hlasitě vydechovala. „Snad máš pravdu."

Ahoj! Znovu se vám hlásím a tentokrát bych vám chtěla říct, že mám dopsáno. Ještě vás čeká téměř 10 kapitol. Bude to smutné, bude to veselé. A ráda bych vám tu zatím chtěla poděkovat za podporu! Vážím si toho. Vaše Tessa