Univerzita pro vládce

15.

DENIS
Odešela a nechala nás tam s Tomem samotný. Chtěl jsem jít za ní, ale usoudil jsem, že asi chce být sama.

,,Měl jsi na ni dávat pozor!", rozkřikl se Tom. ,,No víš, já tam v tu chvíli nebyl.",,Jak jako, že jsi tam nebyl? Měl jsi s ní jít na hlídku!",,Prostě jsme se domluvili, že se dneska zpozdím. A ona mezitím začala tu bitvu s Philipem aby zachránila tu holku. No a potom přišla ředitelka a dala nám školní trest.",,Bitvu? Holku? Trest? Sakra vyjádři se!",,Měl by ses na to zeptat jí, abych náhodou neřekl něco navíc.", řekl jsem zdráhavě.

Tom se otočil a naštvaně odešel na ošetřovnu za Marinette a já se vydal  na chatku.

MARINETTE
Doktorka mi obvázala ruku a zašila čelo. Zvedla jsem se a otevřela dveře, abych mohla odejít.

Ale hned za dveřmi stál Tom. Naštvaný Tom.

,,Tome všechno ti řeknu ráno. Je deset večer a mně se chce spát.". Zívla jsem. Potom jsem beze slova vyšla směrem k chatce. Tom za mnou samozřejmě doběhl a šel se mnou.

Vstoupila jsem do chatky a ihned se vydala do koupelny.

DRUHÝ DEN
Dneska není škola, protože je víkend. Jupí.

Na snídani jsem si sedla k Tomovi. Mám čas než přijdou jeho spolubydlící. ,,Ahoj. Chci ti vysvětlit ten včerejšek.",,V to jsem doufal.", řekl a na tváři měl úsměv. Díky bohu. ,,Hele byla jsem normálně na hlídce a uslyšela jsem křik. Vydala jsem se za tím hlasem a zjistila, že Philip mlátí nějakou holku. Tak jsem zasáhla. Potom tam přišel Denis a pomohl mi. No a ještě potom přišla ředitelka a dala nám dvoum tresty.",,A proč s tebou nebyl Denis?",,Chtěl být s Viky.". Viděla jsem, jak se mu na tváři mění výrazy. To jsem asi říkat neměla.

,,A Philip trest nedostal?",,Ne.", odpověděla jsem jednoslovně. ,,A jaký trest vám ředitelka dala?", vyzvídal dál. ,,Já musím ráno dělat budíček a Denis musí po snídani mýt nádobí.",,Takže ty máš večer službu a ještě ke všemu i ráno?",,Jo.", řekla jsem smutně. Vždyť se vůbec nevyspím.

Všimla jsem si, že ve dveřích stojí Adrien a ukazuje abych šla k němu. Vstala jsem tedy od stolu a zamířila k němu.

,,Dobré ráno.", pozdravil mě a když jsme byli trochu dál od jídelny, políbil mě.

Když jsme se od sebe odtáhli, všiml si mých zranění.,,Philip?", zeptal se jednoduše. Přikývla jsem. Adrien zatnul ruce v pěst a chtěl někam jít, asi za Philipem, ale já ho chytila za ruku. ,,Nech ho být. Udeláš to ještě horší. Já si to s ním vyřídím sama.", naléhala jsem. ,,Ty za ním chceš jít? Sama? Jseš normální?",,Půjdu s Denisem, protože spolu máme hlídky. Mohl jsi si všimnout, když k vám každý večer chodíme na kontrolu.",,Denis ti nepomohl ani dneska. A kde vůbec byl?",,S Viky, ale to teď není důležitý.",,On místo......", nestihl to doříct, protože jsem ho umlčela polibkem.

ADRIEN
,,S Viky, ale to teď není důležitý.",,On místo....", nedořekl jsem to, protože mě políbila. Adriene! Vzpomatuj se!

Kvůli tomu pitomci Denisovi Marinette zase zmlátil. Proč kvůli Denisovi? Protože místo toho, aby dělal to co má, radši dělal bůhví co s Viky. Asi si s ním budu muset promluvit. Aby pochopil, že musí chodit na hlídky.

Odtáhli jsme se od sebe a já ji chytil za ruku, abych ji mohl zavést k jezeru. Ona ale sykla bolestí. Ihned mi došlo proč, stisk jsem povolil.

Strávili jsme spolu dopoledne a potom jsme museli jít na oběd. Ona vešla první, aby to nebylo nápadné. Sedla si k Tomovi, Nathovi, Alye, Viky a Denisovi. Při tom pohledu jsem zatnul ruce v pěst. Denis se tvářil tak nevině jako by se nic nestalo. Ale ono stalo a hlavně kvůli němu!

Chtěl jsem za ním zajít hned, ale to by se na mě vrhli jeho kamarádi. A takový blázen nejsem.

Raději jsem jejich stůl jenom obešel.

MARINETTE
Došla jsem k našemu stolu a posadila se vedle Alyi. Adrien mezitím jenom stál ve dveřích a koukal na nás. Zajímalo by mě, na co myslí.

,,Kde jsi byla? Celý dopoledne jsme tě hledali.", zeptala se Viky. ,,Šla jsem se projít.", zalhala jsem.

Kluci po chvíli odešli a nechali nás tam samotné.

,,Tak Marinette. Teď nám řekni pravdu. Co jsi dělala? Bylo to něco s Adrienem, že po něm pořád koukáš?". Dech se mi zadrhl v plicích. Oni něco tuší. ,,No.....",,No?",,Já. On. My. My jsme spolu.", řekla jsem zdráhavě. Obě vykulily oči. ,,Vy spolu chodíte?", zeptala se Alya. ,,Až to zjistí Tom asi tě zabije. Teda jeho zabije.", doplnila ji Viky. ,,Já vím. Nesmíte mu to říct.". Holky přikývly.

Po obědě jsem vyšla z jídelny a zamířila k jezeru.

,,Stůj!", rozkázal mi hlas za mnou. Zrychlila jsem. ,,Slyšela jsi?", ozval se hlas znovu. Dělala jsem, že ho neslyším a šla dál.