Univerzita pro vládce

26.

TOM
S Adrienem jsme došli k Marinettiný chatce. Adrien netrpělivě zaťukal. Nic. Zkusil to znovu a tentokrát se dveře pohnuli. V nich se objevila Alya.

,,Co potřebujete?", zeptala se nás. ,,Jsou tu holky? Byli jsme domluvení, že za námi přijdou, ale nepřišly.", odpověděl jsem. ,,Aha tady nebyly.",,Tak dík. Ahoj.", rozloučil se s ní Adrien a vydal se k odchodu.

,,Adriene počkej! Vždyť můžou být někde na louce nebo s kamarádkami.", snažil jsem se ho uklidnit. ,,Já vím, ale byli jsme domluvení a Marinette většinou slovo drží.",,Většinou. Třeba na to dneska zapomněla.", navrhl jsem.,,Třeba! Ale já to potřebuju vědět ne spekulovat o nějakém třeba!", vydechl flustrovaně.

MARINETTE
Konečně se mi povedlo přesvědčit Mika o tom, že mě může položit na zem a že umím chodit. Jako ano, jsem mu vděčná, že mi pomohl a nejspíš mi i zachránil život, ale stejně. Kdyby mě odnesl na ošetřovnu, jak měl původně v plánu, dostalo by se to k ředitelce a ona by vynadala mě, Mikovy, Denisovy a možná hodně možná i Philipovy s Theodorem.

Mike mě podepřel, abych neupadla a vydali jsme se směr moje chatka. Denis a Viky šli pomalu za náma a o něčem diskutovali.

Když jsme se blížili k chatce, zahlédla jsem dva chlapce, jak se hádají. Sakra. Tom a Adrien. Zrovna ty dva teď potřebuju vidět nejmíň. Jako první nás zpozoroval Tom a upozornil na nás i Adriena.

To nebude dobrý. Adrien se k nám okamžitě rozběhl. ,,Kde jste sakra byly?!",rozkřikl se v půlce cesty. ,,Adriene vysvětlím t-",,Neodpověděla jsi mi.". Konečně k nám doběhl. Výraz v jeho tváři se ale změnil z naštvaného na starostlivý, protože spatřil můj obličej. Vlastně nejen obličej.

Když nic neříkal, jednoduše jsem ho obešla a pokračovala na chatku.

ADRIEN
,,Co se jí stalo?", zeptal jsem se Mika hned co Marinette odešla. ,,Napadli ji Theodor a Philip.", řekl jsem upřímně, stejně by se ptal tak dlouho, dokud by jsem mu to neřekl. Adrien zatnul ruce v pěst. ,,Proč?",,Nevím, když jsme tam přišli, Theodor škrtil Marinette a Philip do ní mlátil.", to jsem asi říkat neměl.,,Kdo je sakra Theodor?",,Můj bývalý spolužák. Ale nevím, co dělá tady.", odpověděl jsem upřímně. Nenapadal mě žádný logický důvod, co by tady měl dělat.

,,Adriene uklidni se!", křikl jsem na něj, když se chystal někam odejít. A myslím, že to "někam" všichni víme, co znamená.

MARINETTE
Vešla jsem do chatky a téměř ihned se u mě objevila Alya.

,,Vím, že vypadám hrozně. A né, neptej se na nic.", odpověděla jsem jí na nevyřčenou otázku. Bez dalších slov jsem ji obešla a zamířila do koupelny, abych si vyčistila ty rány na celém těle.

Koukla jsem se do zrcadla a málem jsem omldlela. Mike měl pravdu. Asi to nejsou jenom škrábance, usoudila jsem, když jsem spatřila pramínky krve, které mi tekly po obličeji.

Vyhrnula jsem si rukáv až k místo, kde mě ta ruka bolela. Na předloktí se mi vyjímala dlouhá jizva. Nebyla tak hluboká, ale přesto z teklo dost krve.

Ze skříňky nad umyvadlem jsem vyndala kapesníky s začala si krev stírat. Sykla jsem bolestí. Alya vešla do koupelny se starostlivým výrazem.

,,Marinette musíš na ošetřovnu. To čelo ti někdo musí zašít.",,Asi jo. Půjdeš se mnou?",,Já bych s tebou šla i kdyby jsi mi to zakázala.", usmála se na mě. Mám fakt bezva kamarádku.

Zaklepala jsem na dveře ošetřovny. Otevřela nám mě už známá doktorka.
,,Marinette, co se ti proboha stalo?", zhrozila se. ,,Prosím neřešte, co se mi stalo a ani to neříkejte paní ředitelce.". Přikývla. Je to doopravdy ochotný člověk.

Posadila jsem se na lehátko a nohy nechala viset dolů.

,,Tak ukaž. Začneme tou rukou a potom ti sešiju čelo.", usoudila a vyhrnula mi rukáv. ,,Asi ti zašiju i tu ruku.", dodala a pokusila se o úsměv. Nebudu vám tady popisovat průběh šití, takže se přesuneme do bodu, kdy Marinette odcházela s Alyou z ošetřovny.

Tak nakonec jsem na tom nebyla tak špatně. Mám sešité čelo(2x), ret, ruku a nohu. Na ty monokly jsem dostala nějakou mastičku. A nos, který byl nalomený, mám zalepený nějakou speciální náplastí.

Alya mi otevřela dveře a já prošla.
,,Řekneš mi, Proč tě zmlátili?", zeptala se Alya. ,,Víš, když mi avatar řekl, že jsem avatar, vzal mě do nějaké školy, abych se učila z dětmi. A tam byl právě Theodor. Učitelka mě s ním dala do dvojice a protože byl o rok starší, po chvíli boje mě začal škrtit. No a pomohl mi právě Mike. Dneska, když jsme se vrátili a kluci odešli, zůstali jsme s Viky sami. A přišel Philip s Theodorem. Chtěli abychom dokončili ten boj, ale já nechtěla. Proto chytli Viky a řekli mi, že jestli nebudu bojovat, půjde místo mě Viky. To jsem nemohla dopustit, takže jsem bojovala já proti nim dvoum. A dopadla jsem takto.", ukončila jsem svůj předlouhý monolog a pokusila se o úsměv. ,,Taky mi řekli, že Theodor je bratr Philipa.", dodala jsem a sedla si do trávy.

Alya si sedla taky a objala mě. Začala jsem brečet. Nemělo cenu to zadržovat.

Tak jsme tam takto až do večeře.