Univerzita pro vládce

16.

Šla jsem dál a neohlížela se. Doběhl mě a chytil za ruku. ,,Sakra Philipe, nech mě už jednou provždy být. To ti nestačí, že kvůli tobě musím dělat ráno budíček a Denis umývat nádobí?!". Philip se zeširoka usmál, asi ho potěšilo, že jsme dostali trest.,,Víš, jak jsem ti řekl, že příjdeš. Myslel jsem to vážně. Takže jsi přijít měla.".

To si vážně myslel, že za ním budu chodit? Ne a znova NE.

,,Proč bych tam měla chodit. Stejně by jsi mě jenom zmlátil nebo i něco jiného a to podstupovat nechci!". Dal mi facku.,,Takže zaprvé, nezmlátil bych tě a zadruhé,když něco řeknu tak to platí. Na to jsem si jenom odfrkla.

Najednou se za Philipem objevila postava. ,,Na co koukáš? Adrien?", řekl a úšklíbl se.,,Otoč se!", přikázala jsem. Nakonec mě poslechl a otočil se.

Osoba došla k nám.,,Marinette, potřebuji s tebou mluvit.", byl to avatar. ,,Ano pane.". Avatarovi se vždy musi říkat pane. Nevím proč, ale je to tak. Philip mě okamžitě pustil a já mohla jít s avatarem.

,,Co jste potřeboval, pane?",,Už dlouho tě pozoruji Marinette. Jsi výjimečná dívka. Když jsem tě včera večer viděl bojovat za tu nebohou dívenku, něco mi došlo...... Ty jsi ten neznámý avatar.". Cože?? ,,A-ale vž-dyť ovládám j-jenom vodu a kov.",,To nevadí. Já taky ovládal pouze vzduch a je ze mě avatar.". Já a avatar? To není možné!,,Paní ředitelce to řeknu sám a ty, jestli tedy budeš chtít, budeš dojíždět třikrát do týdne za mnou, abychom mohli začít trénovat.", řekl klidně. ,,Já...... souhlasím.", řekla jsem nadšeně. ,,Ale musíš to držet v tajnosti. Jako avatar budeš mít spoustu nepřátel. Bude o tom vědět pouze paní ředitelka, já a ty. Ano?". Přikývla jsem.

,,Tak v pondělí večer.",,To bohužel nepůjde, musím večer chodit na hlídku.", informovala jsem ho. ,,Aha tak v poledne. Z vyučování tě omluvím.", navrhl druhou možnost. ,,Dobře. A jak se k vám dostanu.",,Marinette, já pro tebe přijdu sem.",,Dobře.". Co sakra mám s tím dobře?

Potom avatar odešel. I po jeho odchodu jsem tomu stále nemohla uvěřit. Já budu avatar? Zázrak. Jenom je škoda, že to nemohu říct Alye. Ani nevím jestli to dokážu. A co myslel tím nepřátelé? To jako budu proti někomu bojovat? Já nechci bojovat nesnáším násilí. Jako ano bojovala jsem s Philipem, ale to byla nutná obrana.

Tak nakonec nevím, jestli to je výhra nebo jestli to je za trest.

Philip naštěstí odešel, takže jsem mohla být sama.

PONDĚLÍ
Dneska jsem do školy šla jenom na čtyři hodiny, protože mě potom má vyzvednout avatar.

O hodině historie vodního živlu jsme psali test, takže nic záživného. Bylo to celkem jednoduché, alespoň pro mě.

Během velké přestávky si mě odchytla paní ředitelka. ,,Marinette, můžeš jít na chvíli se mnou?". Otočila jsem se na Toma, Natha a Alyu. Všichni přikývli. ,,Samozřejmě.", usmála jsem se mile. Následovala jsem ji do ředitelny.

,,Pan avatar mi řekl vše o tobě. Takže zaprvé ti chci pogratulovat a zadruhé jsem ti chtěla říct, ať po čtvrté hodině zajdeš za mnou a já tě dovedu k jezeru.",,Ano paní ředitelko.". S tímto jsem odešla.

Alyu a kluky jsem našla u kašny. ,,Tak co?", ptal se ustaraně Tom. ,,V pohodě. Chtěla jen vědět něco o tom, jak probíhal budíček.",,A jak probíhal budíček?",,Tome, co to je za výslech. Ale šlo to v pohodě. Lepší než večerní hlídky, protože je každý líný cokoliv udělat. Dokonce i Philip.", dokončila jsem svůj dlouhý proslov. Nikdo ani nedutal.

,,Měli bychom jít na další hodinu.", navrhla Alya. ,,Jo, jdeme.", zavelel Nath.

Ve třičtvrtě na dvanáct jsem došla do ředitelny. ,,Dobrý den paní ředitelko. Už jsem tady.",,To je skvělé. Můžeme tedy vyrazit.". Společně jsme vyšly z ředitelny a zamířili k jezeru.

Čekaly jsme ani ne sedm minut a avatar přišel. Spíš přiletěl. Horkovzdušným balónem.

,,Ahoj Marinette. Vyrazíme?",,Dobrý den. Ano.". Trochu jsem se bála letět. Přeci jenom. Umí to řídit? Asi jo, ale stejně.

,,A pane avatare. Co řeknete ostatním až budete vyhlašovat výsledek vašeho pátrání?",,Že jsem nic nenašel a že to zkusím příští rok.", pokrčil rameny. On umí lhát? Svět je naruby!

Po půl hodiny letu jsme doletěli do nějakého paláce. Krásného paláce.

,,Zde můžete vystoupit. A držte se hned za mnou, protože jsme ve vzdušném paláci a nikdo neví, že jste avatar.", řekl neutrálním hlasem. To mě jako budou chtít napadnout? Snad ne.