Univerzita pro vládce

20.

TOM
Nejdřídeve jsme zašli k Marinette do chatky, ale tam nebyl ani jeden. Pokud jsou spolu, tak předpokládám, že nejsou u Adriena v chatce, protože Adrien asi taky nechce abyo tom někdo věděl. Proč nám to vlastně Marinette neřekla?!

,,Zkusíme to u jezera, tam je Marinette zalezlá pořád.", navrhl Nath. Přikývl jsem. Vyběhli jsme z chatky a zamířili k jezeru.

Nath měl pravdu. Marinette byla opřená o strom a Adrien ji .....líbal?! To si ze mě dělá jako srandu?! Přiběhl jsem k nim a odtrhl ho od ní. Nath mi naštěstí přišel na pomoc. Začali jsme se prát. Marinette na nás pořád něco křičela, ale já ji nevnímal.

MARINETTE
Ať jsem křičela, jak jsem křičela, tak oni mě nevnímali. Neměla jsem na výběr. Použila jsem sílu kovu a každého připevnila k jinému stromu.,,Marinette, co to děláš?", zařval na mě Tom. ,,Co asi. Zachraňuju vám život a taky váš volný čas, protože když by vás načapala ředitelka, asi by zešílela.". Všichni tři se z toho snažili všemožně dostat, ale ani jeden z nich neovládá kov.

,,A proto jsi je připoutala ke stromu?", ozvalo se za mnou. Ten hlas bych poznala vždycky. ,,Co tu chceš Philipe?", zeptala jsem se otráveně. ,,Philipe vypadni!", přikázal mu Adrien. ,,Já být tebou, tak jsem zticha, já nejsem přivázaný ke stromu.",,Ale můžeš být.", řekla jsem s úšklebkem.,,A co teda chceš?", zeptala jsem se znovu. ,,Říct ti, že si za to můžeš sama a měla jsi mě poslechnout.",,Za co si můžu sama?", nechápala jsem.,,No za to, že všichni vědí, že chodíš s Adrienem.",, Za to můžeš ty?!", zhrozila jsem se. On jenom přikývl. Zaťala jsem ruce v pěst a chtěla jsem na něj zaútočit, ale on byl rychlejší. Poslal na mě ohnivý paprsek, který mě odhodil na vedlejší strom.

Začali jsme na sebe útočit. Kluci pořád něco křičeli, ale já je neslyšela.

Když to bylo už pět minut nerozhodně vložili se do toho Philipovi poskoci. Všichni tři po mě házeli ohnivé koule, paprsky a bůhví co ještě. Už jsem nemohla. Následující Philipova rána mě odhodila slušný kus daleko. Raději jsem už zůstala ležet.

ADRIEN
Philip odhodil Marinette celkem daleko a mně se asi zastavilo srdce. Co si to dovoluje? Je vůbec normální? Ne není. Marinette zůstala ležet. Nevím jestli schválně nebo kvůli tomu, že jí něco je.

Snažil jsem se vyprostit z toho svázání, ale nešlo to. Ani Tom a Nath se zatím neosvobodili.

,,Tak co Marinette. Už ti to stačí?", zeptal se jí Philip. Měl jsem chuť dát mu pěstí, ale nemohl jsem.

MARINETTE
,,Tak co Marinette. Už ti to stačí?". Nemohla jsem mu říct, že jo, protože by si o mě myslel, že jsem slabá. ,,Jsi srab Philipe. Musejí ti pomáhat ti dva idioti, aby jsi vyhrál.", řekla jsem mu na odpor. Pomalu ke mě došel a chytnul mě za krk. Zádama mě přitiskl ke stromu a rukou mi drtil krk. Tento týden už podruhé mě někdo škrtí. Co s tím všichni mají?!

ADRIEN
Philip začal Marinette škrtit. Najednou se ale za jedním stromem něco mihlo. Byla to Viky. Nenápadně nás vysvobodila z našeho spoutání a zase se schovala.

Nad tím jsem ale neměl čas přemýšlet. Musel jsem pomoct Marinette. Tom s Nathem se postarali o ty dva poskoky a já se rozběhl k Philipovy. Odhodil jsem ho od Marinette a začali jsme se prát.

MARINETTE
Philip a Adrien se spolu začali prát. Už jsem neměla sílu, takže jsem se sesunula k zemi a chytila se za krk.

Po chvíli už byl Philip pryč asi utekl, srab jeden. Adrien ke mně okamžitě přiběhl, vzal mě do náruče a nesl na ošetřovnu. Když nad tím tak přemýšlím, já jsem vlastně na ošetřovně skoro každý den. Ale většinou za to nemůžu.

,,Jak jste se dostali z toho spoutání?",,Viky nám pomohla.", usmál se Tom, který šel hned za Adrinem. ,,S tou si to ještě vyřídím.", řekla jsem s úsměvem.,,Spíš by jsi jí měla poděkovat. Nebýt jí, tak jsi dopadla ještě hůř.". Na to jsem jenom zabručela. ,,Ale já nechci na ošetřovnu. Už jsem zafačovaná a sešitá dost.",,Ne, jdeme na ošetřovnu.",,Adriene, umím se o sebe postarat sama. Polož mě na zem.", přikázala jsem mu. ,,To spíš ty by jsi tam měl jít.", dodala jsem. Adrien tedy nakonec poslechl a položil mě na zem.

,,A na čem jsi byla domluvená s Philipem?", zeptal se mě Nath.,,Proč vás vždycky zajímá vše, co se týká mě a Philipa?, rozkřikla jsem se naštvaně.
,,Protože tě teď málem zabil, kvůli tomu, že jsi neudělala něco, na čem jste byli domluvení. Tak čeho se to něco týkalo?", odpověděl mi Tom s důrazem na slovo něco.,,Sakra Marinette! Mluv konečně!", zakřičel na mě Nath. ,,Vás. Vás se to týkalo!", řekla jsem naštvaně a odešla.