Vešli jsme na ošetřovnu a doktorka se nás ihned ujmula. ,,Co se jí stalo?", zeptala se Mika. ,,Bojovala v souboji.". Doktorka přikývla jako by se to tu stávalo každý den. Obvázala mi kotník, zápesti a zašila mi čelo, ret a druhý zápěstí. Jsem zvědavá, jak tohle na univerzitě vysvětlím.
,,Děkuju za pomoc Miku.",,Odvést tě na ošetřovnu nebylo tak těžké.",,Ale tohle nemyslím. Děkuju za to, že jsi mi pomohl s Theodorem.",,To už bylo těžší, ale stejně nemáš za co.". Nepatrně jsem se na něj usmála, ale to jsem si hned rozmyslela, protože se zašitým rtem je náročné smát se.
Došli jsme zpátky do tělocvičny. Ostatní děti už trénovaly. Dokonce i Theodor. ,,Miku zapojte se k tréninku.", řekla mu učitelka a šla k nám. Mike přikývl, rozloučil se se mnou a odešel k nějakému klukovi.
,,Děti říkaly, že ti to šlo skvěle.", řekla učitelka s úsměvem.,,Děkuji.",,Ale teď běž trénovat s........Isabellou.". Kdo je sakra Isabella?
Rozhodla jsem se zajít se zeptat Mika.,,Miku, kdo je Isabella?",,Ta holka s copánkem a modrým tričkem.". Rozhlédla jsem se po tělocvičně a spatřila dívku, která odpovídala popisu Mika.
Vyšla jsem jejím směrem, ale někdo mi zatarasil cestu. ,,Theodore uhni!", křikla jsem něj rázně a pokusila se ho obejít. Nepovedlo se. ,,Příště ti už Mike nepomůže.", řekl naštvaně a odešel. Co to mělo jako být? Jaký příště? Pokračovala jsem dál v cestě za Isabellou.
,,Ahoj. Ty jsi Isabella, že jo?",,Jo a ty jsi Marinette.". Podaly jsme si ruce.,,Takže stoupni si támhle a já tě budu postupně učit nové věci.". Poslechla jsem ji a postavila se na nějakou čáru.
,,Začneme něčím jednoduchým. Třeba vodní vír. Vždycky ti to nejdříve ukážu a ty to potom zopakuješ.", vysvětlila mi Isabella. Přikývla jsem.
Ukázala mi to a vypadalo to celkem jednoduše. Ale opak byl pravdou.
Poprvé, co jsem to zkusila, jsem si podlomila nohy a spadla jsem. Druhý pokus byl o něco lepší. Nic jsem si neudělala a ani Isabelle neublížila.
,,No vidíš, už ti to celkem jde. Zkus to ještě jednou.". Zkusila jsem to tedy znovu a povedlo se to.
,,Marinette už ti končí hodina. Můžeš odejít.", křikla na mě učitelka z dálky. ,,Už jdu.". Rozloučila jsem se s Isabelou a šla k východu. Přešla jsem přes les na mítinku, kde mě předtím avatar nechal. Chvíli jsem čekala a on nakonec přiletěl. ,,Promiň Marinette. Měl jsem schůzku s mým kamarádem.",,Nevadí pane.", uklidnila jsem ho. Nastoupila jsem do balónu a vzlétli jsme.
Za půl hodiny jsme se ocitli nad pozemky školy.
Vystoupila jsem z balónu, rozloučila se s avatarem a odešla do své chatky. Naštěstí tam holky nebyly, takže jsem mohla být chvíli sama. Nejprve jsem se převlékla z toho propoceného oblečení.
O TÝDEN POZDĚJI
Koukla jsem se na hodiny a zjistila, že už jsou tři hodiny odpoledne. Rozhodla jsem se jít najít holky.Vždyť kroužek jim už dávno skocil, tak kde jsou?
Jako první jsem zamířila k jezeru. Za jedním ze stromů jsem si všimla postavy. Prosím ať je to Alya nebo Tom. Obešla jsem strom a seděl tam Adrien.
,,Adriene?",,Ahoj Marinette.", pozdravil mě zpátky. Naštěstí si nevšiml mého opět zničeného obličeje. ,,Neviděl jsi Toma nebo Alyu?",,Jo jsou u hlavní chatky a s nimi pár lidí z vodního kmene. Něco řeší.", řekl stručně a políbil mě. Co by mohli řešit beze mě? Snad nic důležitého. Adrien mě opřel o strom a začal mě opět líbat. Ne, že by se mi to nelíbilo, ale zkuste někoho líbat se zašitým rtem.
Takto jsme tam stáli asi pět minut, než Adriena odemě někdo surově odhodil. Podívala jsem se na ty neznámé a hádejte kdo to byl? Ne, Philip ne. Byli to Tom s Nathem. Sakra. Okamžitě začali Adriena mlátit a on se snažil bránit. ,,Nechte ho!", přikázala jsem jim, ale neposlechli. Co jsem taky čekala?
TOM
Po škole jsme šli s Nathem k hlavní chatce, protože mi Viktor-můj spolubydlící-řekl, že se tam děje něco zajímavého.Přišli jsme tam. Lidé stáli okolo nějakého plakátu. Rychle jsem se prodral k tomu plakátu a málem mi vypadly oči z ďůlků. Byla tam fotka Marinette a toho blbce Adriena, jak se líbají. Ruce jsem zatnul v pěst. Měl jsem vztek, velký vztek. Co si to ten idiot dovoluje?! Musím mu to asi vysvětlit.
Chytl jsem Natha za ruku a táhl ho pryč. Ani nevím kam, ale musím najít Adriena.

ČTEŠ
Univerzita pro vládce
MaceraAhoj, jsem Marinette. Stejně jako moji kamarádi chodím na univerzitu pro vládce živlů. Ovládám vodu. Může se to zdát jako pohádka, ale není. Kmeny se navzájem nenávidí. Takže na univerzitě panuje dost velká rivalita. Co by se stalo, když by se na ži...