Univerzita pro vládce

8.

PO VYUČOVÁNÍ
Rozhodla jsem se, že zajdu na Denisem, abych se ujistila, že zítra bude fit a taky abych mu poděkovala. Ptáte se proč jsem chtěla vědět, jestli je fit? Protože chodit sama dvakrát na hlídku je nadlidský úkol a taky jsem se bála Philipa.

Otevřela jsem dveře od ošetřovny a vstoupila dál. ,,Ahoj Denisi.",,Jé ahoj Marinette. Tak co jak ti je?",,V pohodě. A co ty?",,No večer snad budu moct jít na chatku. A chceš abych šel večer s tebou?",,Ne, já to zvládnu. Hlavně odpočívej. Ale přišla jsem kvůli tomu, abych ti poděkovala za ten včerejšek.".,,To nic nebylo Marinette.".

Chvíli jsme si povídali, ale já potom musela jít za Alyou. Domluvily jsme se, že půjdeme na procházku k jezeru.

Vstala jsem a zamířila ke dveřím. Otevřela jsem a chtěla jít, ale někdo mi zatarasil cestu. Vzhlédla jsem k tomu neznámému člověku. ,,Marinette.",,Co tu chceš Philipe?",, Šel jsem si popovídat s Denisem, ale když tu jseš ty, tak jeho už nepotřebuji.", řekl s ušklebkem. ,,To máš celkem smůlu. Já teď odcházím.",,Jo, odcházíš, ale se mnou.",,S tebou?", odfrkla jsem si. To si o sobě jako myslí, že s ním někam půjdu?! Nic už ale neřekl a místo toho mě jeho poskoci chytili a někam mě táhli. ,,Ihned mě pusťte!", křičela jsem na ně, ale oni samozřejmě neposlechli.

Po chvíli táhnutí jsme se ocitli v lese. Poskoci se mnou hodili o strom. To má jako ve zvyku házet se mnou o stromy? Tělem mi projela silná bolest.
,,Co máš s Denisem?!", rozkřičel se na mě.,,Tebe to nemusí zajímat.", řekl jsem mu a měla jsem pravdu. Proč bych mu to říkala, zrovna jemu? To jsem ale dělat neměla, protože Philipa to ještě více naštvalo a vlepil mi facku. ,,Zeptám se znovu. Co máš s Denisem?",,A já říkám znovu, že ti to neřeknu.", stála jsem si za svým. Philip mi dal pěstí do obličeje a já se sesunula k zemi. ,,Řekneš Marinette, řekneš.", řekl nakonec Philip a on i jeho poskoci odešli.

Pár minut jsem tam jenom tak seděla a potom jsem vyrazila směrem k naší chatce. Sraz s Alyou už asi nestihnu.

Došla jsem před naší chatku, ale někdo mě ze zadu chytil za ruku. ,,Matinette. Kde jsi byla?", zeptal se neznámý a já jeho hlas poznala. Tom. Co teď? Nemůžu se jen tak otočit a říct mu vše o Philipovy, protože by za ním hned šel a nedopadl by dobře ani on.,,No u Denise.",,Tam jsem tě hledal a nebyla jsi tam.",,Tome prosím neřeš to.", řekla jsem stále otočená k němu zády. ,,Proč se tě nemůžu zeptat kde jsi byla?", zeptal se trochu naštvaně. ,,Tome, neřeš to.". Snažila jsem se mu vyprostit, ale nešlo to, jeho stisk spíš sílil. Najednou mě přetočil tak, že jsem stála čelem k němu.

Ani jeden jsme nic neříkali. ,,Marinette kdo ti to udělal?". Samozřejmě jsem nic neřekla, nechtěla jsem, aby se mu něco stalo. ,,Takže Philip.", řekl Tom a pustil moji ruku. ,,Tome nech to být.",,Matinette vždyť tě zmlátil už podruhé.",,Já vím. Ale když za ním půjdeš, tak to dneska večer bude ještě horší.". To ho očividně zarazilo. ,,Tak já půjdu s tebou.",,Ne Tome. Já to zvládnu.". Toto jsem sice říkala i včera, ale nevadí. Poté jsem odešla do chatky. Neměla jsem nervy na to poslouchat Tomovy rady.

,,Mari kde jsi....", nedořekla Alya, protože spatřila můj obličej. Ani na její rady jsem neměla náladu, takže jsem jí nic neodpověděla a odešla do obýváku.

Alya si stejně nedala pokoj a přišla za mnou. ,,Marinette kdo ti to udělal?",,Alyo, prosím nech to být.". Alya naštěstí byla jiná než Tom a poslechla mě.

V tu dobu bylo asi pět hodin odpoledne a za hodinu měla být večeře, takže jsem se rozhodla ještě jednou navštívit Denise. Mám o něj prostě strach. Od té doby, co mě tam překvapil Philip se bojím, že za Denisem přišel a něco mu udělal.

Zaklepala jsem a vešla dovnitř. Denis ležel na posteli a četl si knížku. Otočil hlavu tak, aby na mě viděl a úsměv mu z tváře zmizel. Očividně si všiml mého obličeje. ,,Ne Denisi, neptej se. Přišla jsem abych se ujistila, že neudělal nic tobě.", řekla jsem s úsměvem.,,Proč se bojíš o mě? Vždyť tebe zmlátili.",,No, protože když jsem od tebe odcházela potkala jsem Philipa a ten říkal, že jde za tebou.". Na to Denis nic neřekl. Asi ho tato odpověď překvapila.