Univerzita pro vládce

7.

Vodní sekce byla hned vedle té ohnivé, takže jsme na byli za chvilku.

Z mé chatky vyběhl Tom, Nath, Mireille, Alya a Viky. Z tváře jim zmizel úsměv jakmile mě a Denise viděli s ohnivými. ,,Co jste jim to udělali?", rozkřikl se Tom. Chtěla jsem mu říct, že oni nás zachránili, ale nešlo mi mluvit. Tom došel ke mě a tomu klukovi a odstrčil ho odemě. Takže jsem zase spadla na zem i. Asi si mých zranění nevšiml, protože byla tma. Oba dva se na mě podívali. ,,Mari jsi v pohodě?", zeptal se mě Tom. Ale zase jsem nemohla mluvit. ,,Ne není. A ani ten druhý kluk není v pohodě.",odpověděl za mě a Denise ten kluk. ,,Co se jim stalo?", přidala se k rozhovoru Alya. ,,No můj kamarád je zmlátil.",,Takže Philip.", řekl naštvaně Tom.,,Ehm...Jo.". Tímto jejich rozhovor skončil a začali si všímat mě a Denise. Denis na tom byl hůř. Já měla jenom rozbité čelo a něco s břichem.

Ke mně přiběhl Tom a Alya a Denise vzal Nath, Viky a Mireille a odnesli nás na ošetřovnu. Ti dva neznámí mezitím asi odešli.

Doktorka nás vyšetřila a usoudila, že mě si tam nechá do rána kvůli té hlavě a Denise si tam prý nechají ještě zítra přes noc. Takže zítra na hlídku půjdu sama. Úžasný.

DRUHÝ DEN
Ráno jsem vstala celkem brzo a rozhodla jsem se jít na chatku. Došla jsem za doktorkou a poprosila ji, jestli můžu odejít. Nakonec jsem mohla, ale prý mám být opatrná.

Dneska je první den školy, takže by se hodilo vzít si na sebe uniformu a hlavně vzbudit holky.

Otevřela jsem dveře a holky ještě spaly. Potichu jsem prošla okolo postelí a zamířila ke skříním.

Školní uniforma se skládá z bílého trička a sukní s barvou vašeho kmene. Vodní kmen, teda holky z vodního kmene, mají modrou sukni a kluci mají černé kalhoty a s modrým pruhem.

Když jsem se oblékla, rozhodla jsem se vzbudit holky. ,,Alyo.", zašeptala jsem jí do ucha. Nic. ,,Alyo.", řekla jsem už trochu hlasitěji. Ale stále nic. Raději jsem to s Alyou vzdala a přešla k Viky. ,,Viky. Vstávej.". Očividně není takový spáč jako Alya, protože se ihned vzbudila a začala histerčit. Tak jestli to takto bude každé ráno, tak se zblázním.

Po chvíli se uklidnila a pomohla mi vzbudit Alyu. Povedlo se. Alya se posadila a podívala se mymr směrem. Celou si mě prohlédla a pohled se jí zastavil na mém sešitém čele. ,,Marinette vážně jsi v pohodě?", zeptala se se strachem v hlase ta, co dlouho spí. ,,Alyo, kdybych nebyla, tak tu nejsem. To Denis je na tom hůř.",,Stejně za to ten Philip zaplatí!", řekla rozhodně Viky a Alya se k ní přidala pokývnutím hlavy.

,,Ne holky. Nic se podnikat nebude!",,Ale Marinette, vždyť vám mohl ublížit ještě víc.", řekla Alya.,,Ale neublížil. Teď se už jděte převléct a půjdeme.". Naštěstí se už nevyptávaly a obě odešly do koupelny.

Za dvacet byly obě hotové a mohly jsme vyrazit. Všechny tři jsme byli stejně oblečené, Takže jsme celkem splývaly.

Cestou jsme nabraly Toma a Nathaniela a nějaké dva kluky od nich z chatky.

A až teď mi došlo, že jsem zapomněla zmínit, kde je čtvrtá obyvatelka Marinettiny chatky. A to proto, že žádná není. Zrovna jejich chatka má o jednu obyvatelku méně.

,,Tak co hlava?", zeptal se Nath a Tom se přitom nějak zvláštně napnul. ,,Ale jo dobrý. Už to moc nebolí. Spíš bych měla zajít za Denisem. To díky němu mi nic vážného není.", odpověděla jsem a všichni na mě stočili své pohledy.,,Jak to?", zeptala se Viky. ,,No. Já ho do Philipovy chatky samotného. Oni ho vtáhli dovnitř a ptali se ho na mě, ale on jim nic neřekl, proto skončil tak, jak skončil.", dořekla jsem a nikdo ani nedutal. Asi je to zarazilo.,,Stejně za to ten hajzl zaplatí!, řekl z ničeho nic Tom.,,Ne Tome, nic mu dělat nebudeš. Mám službu ještě čtvrt roku a kdyby jsi mu něco udělal, bylo by to ještě horší.". Smutně jsem si povzdechla. Jak mám vydržet chodit dva a půl měsíce k Philipovy?! To se nedá! ,,Ale Matinette, vždyť vás zmlátili! A vlastně proč?", zeptal se znovu Tom. Asi ho udivilo, že se nechci Philipovy pomstít.

,,To necháme na jindy, jo?", řekla jsem mu, protože se mi to vážně nechtělo vysvětlovat. Tom jenom přikývl a dál se neptal. Naštěstí.