Univerzita pro vládce

13.

Došla jsem na moje oblíbené místo-k jezeru. Sedla jsem si ke stromu a opřela si hlavu o kmen. Udělala jsem si v ruce vodní kouli a hrála si s ní. Neměla jsem co jiného dělat.

Kdyby jsem přemýšlela o Adrienovi, byla bych smutná. Kdyby o Tomovi, bylo by to ještě horší. Ach jo.

,,Ahoj.", ozvalo se za stromem. Otočila jsem se a hádejte kdo tam stál.

Adrien. Co teď?!

,,A-ahoj.",,Mužů si přisednout?", zeptal se mile. Přikývla jsem. Usadil se vedle mě. Dlouho jsme mlčeli, než konečně promluvil. ,,Víš Marinette, přemýšlel jsem.". Koukali jsme si do očí. Měl je krásně zelené. Takové jsem nikde neviděla. Nemohla jsem se vynadívat. Najednou se začal přibližovat. Nevím proč, ale neuhybala jsem. Naše rty se spojily.

Polibek trval jenom chvilku, ale pro mě to bylo jako věčnost. Odtrhli jsme se od sebe kvůli nedostatku vzduchu. ,,Promiň.", řekl nakonec. ,,Já chtěl jsem ti říct, že tě mám rád, jakože víc rád a.....", nestihl to dokončit, protože jsem ho k sobě přitáhla a políbila. Nebránil se.

,,A jak to tedy mezi námi je?", zeptala jsem se když jsme se líbali už celkem dlouho. ,,Nevím.",,Takže jsme spolu?",,Asi jo.", řekl s nadšením v hlase. ,,Ale nesmíme to nikomu říct. Kluci by mě zabili.", vysvětlila jsem mu. Přikývl.

S tímto jsem odešla. Musela jsem ještě udělat úkoly. Celá šťastná jsem rychlým krokem šla do chatky.

Najednou jsem do něčeho vrazila, spíš do někoho. Skočila jsem na zemi a ten někdo skočil na mně. Snažila jsem se vyprostit z jeho sevření, ale nešlo to. Byl tak dvakrát těžší než já. Koukla jsem se mu do obličeje a já ztuhla. Byl to Philip a divně se culil. Už mě to přestává bavit. Pokaždé když ho potkám, skončím na ošetřovně nebo brečím.

,,Slez ze mě!", přikázala jsem mu. ,,A když ne?",,Tak ti ublížím.". On se jenom začal smát, ale stále na mě ležel. ,,Viděl jsem tě s Adrienem.", řekl náhle. Srdce mi vynechalo úder. To je snad zlý sen!,,Takže pro tebe mám nabídku. Nikomu nic neřeknu, když za mnou párkrát za týden příjdeš.",,Tak to teda ne!". To si jako myslí, že s ním budu spát? ,,Ty jsi ale blbá. Já jsem myslel, aby jsme si popovídali.",, No... tak dobře. Ale jenom dvakrát za týden a ty to nikomu neřekneš.",,Hm.... Tak zítra.", zabručel. ,,Slez z ní.", zařval někdo za námi-Adrien. Philip s úšklebkem poslechl a slezl ze mě. Taky jsem si stoupla a šla k Adrienovi. ,,Co jsi jí zase udělal?", zeptal se ostře Philipovým směrem. ,,To tě nemusí zajímat a myslím, že ti to brzy stejně řekne.", odpověděl klidně a odešel.

Adrien se ještě chvíli díval na cestu, kudy Philip odešel.,,Jsi v pohodě?", zeptal se starostlivě.,,Jo, neboj.". S tímto jsem se opět vydala k chatce. Dlouho jsem přemýšlela, jestli zítra půjdu za Philipem a rozhodla jsem se tam nejít. Ještě by tam po mně chtěl bůhví co. Myslím, že by to u povídání neskončilo.

,,Kde jsi byla tak dlouho?", zakřičela na mě Alya už u dveří. ,,S Adrienem?", dodala.,,Ne. Sama.". Sice tomu moc nevěřila, ale nechala to plavat.

DRUHÝ DEN
Dneska jsme měli školu až do tří a ve čtyři měla být nějaká akce. Prý přijede  avatar a bude nám povídat, co obnáší být právě avatarem. Nevíte kdo je avatar? Je to člověk, který ovládá všechny čtyři živly a kov.

,,Jé ahoj Marinette, co ty tady?", řekl někdo za mnou. Otočila jsem se a stála tam Rose. Je ze vzdušného kmene a je to jediný normální člověk na universitě. S nikým se nehádá, kvůli živlu, který ten dotyčný ovládá. ,,Ahoj Rose.". Objali jsme se. ,,No, vzhledem k tomu, že zítra píšeme písemku, tak asi není nic divného, že jsem v knihovně.", řekla jsem asi trochu drze. ,,Jo aha. To mi mohlo dojít. A půjdeš ve čtyři na tu přednášku?",,Asi jo. Stejně učitelé řeknou, že to je povinné.". Tomu jsme se obě zasmály.,,A proč jsi tady ty?",,Nevím. Nudím se a tady je jediné místo, kde je klid.", v tom má Rose pravdu.

Sedly jsme si do dvou křesílek v rohu místnosti.

A stalo se přesně to, co jsem očekávala. Místo učení jsme si povídaly.

,,Hele Marinette, už je padesát, měly bychom jít.". Přikývla jsem. Obě jsme vstaly a vydaly se před hlavní chatku.

Byly tam rozestavěné židle do velkého kruhu a uprostřed nich byl jeden podsedák.