Univerzita pro vládce

5.

Dveře se otevřely a dovnitř vešla dívka menší postavy. Vypadala dost mile a přátelsky. ,,Ahoj.", pozdravila.,, Ahoj. Jak se jmenuješ?", zeptala se jí Alya.,,No Viky. A vy?",,Já jsem Alya a tohle je Marinette.", odpověděla i za mě Alya. Potom jsme si spolu povídaly. Dozvěděla jsem se, že Viky chodí do třetího ročníku, ovládá vodu a trochu i kov. Takže jsme na tom stejně.

Najednou někdo zaťukal. Viky došla otevřít. Ve dveřích stál náš třídní učitel.,,Ahoj holky. Mám vám říct, že za deset minut je sraz před hlavní chatkou.",,Ano přijdeme.", odpověděla mu Viky a zavřela dveře.,,Slyšely jste ho?",,Ano Viky, já ani Alya nejsme hluchý.".

Raději jsme vyšly dříve, abychom nebyly poslední.

A hádejte, jak to tam vypadalo, když jsme přišly. Ano všechny kmeny se navzájem hádaly a nadávaly si. Nenápadně jsme došly k našemu kmenu. Přišel k nám Nath, Mireille a Tom. ,,Ahoj holky.",,Ahoj.",,Tak co, jak se vám tady líbí?", řekl s úšklebkem na tváři.,,No...... ani nevím.", a vážně jsem nevěděla. Co mám říct na to, že se všichni zase hádají a někteří i perou. ,,A kdo je tohle?", řekl Nath a ukázal na Viky. ,,To je Viky ze třetího ročníku.".,,Aha.".,,Ahoj.", pozdravila Natha Viky a natáhla k nemur ruku.,,Ehm ahoj.", řekl a přijmul nabízenou ruku.

,,Ticho prosím!", hlas ředitelky se rozléhal snad i v lidském světě.,,I tento rok vám musím říct všechny pravidla, představit vám nové členy do vašich kmenů a určit noční hlídku pro první čtvrtletí.".,,Hlavně ať nejsem hlídka.", řekla Mireille.,,Začneme pravidly. Takže řeknu jen ty nejvíce důležité a zbytek si za úkol přečtěte..", davem se ozvalo nesouhlasné ,,né", ale bylo to houby platné.,,Ticho! Takže zaprvé nesmíte.....", dál už jsem ji neposlouchala. Vždyť jsem to slyšela už třikrát.

,,Tak a teď poslední bod programu. Služby.", potichu jsem si povzdechla.,, První čtvrtletí bude mít službu někdo z vodního kmene. A to konkrétně slečna Marinette ze čtvrtého ročníku a pan Denis ze třetího ročníku.", dořekla ředitelka mně se zastavilo srdce. Já a službu a ještě s někým koho neznám? To nejde dohromady.,,Upřímnou soustrast.", řekla s ušklebkem Mireille a Alya se k ní přidala. Neměla jsem co říct, tak jsem raději mlčela.

,,Tak večer u nás vodněnko.", ozvalo se z vedlejší koleje. A hádejte kdo to řekl. Vtipálek Philip. ,,Drž hubu Philipe.", okřikl ho Tom. Očividně ho to naštvalo. Stejně jako mě, Alyu, Mireille, Viky a Natha.,,Nebo co, Tomíku.",,Tome nech ho.", řekla Alya a chytla Toma za ruku.,,Neříkej mi Tomíku!", řekl Tom a snažil se setřást Alyu.,,Tak třeba Tomíčku.", Philip se už smíchy skoro válel na zemi.,,Tome vážně, nevšímej si ho a pojď.", prosila dál Alya a přidal se k ní i Nath. Tom naštěstí poslechl a šel s námi pryč.

,,Nechceš aby jsme šli večer s tebou?",zeptala se mě Mireille.,, Ne, já to s Denisem zvládnu. Ale jste hodní.". Byla jsem jim vděčná, že o mě mají strach, ale zase nepotřebuju ochranku. Sice netuším, kdo ten Denis vůbec je, ale to brzo zjistím. Vždyť se s ním budu vídat každý den.,,Ale kdyby si přeci jen chtěla pomoct, tak řekni.", přidala se i Alya. Chlapci sice přikyvovali, ale nevypadaly zrovna nadšeně, že by musely jít za vzdušným,ohnivým a zemním kmenem. ,,Jo neboj, kdyžtak vám řeknu.".

Během řešení mojí ochranky jsme došli k naší chatce. ,,Nechcete ještě dneska někam zajít?", zeptal se Nath. ,,Tak jo. A můžeš s náma i ty Viky.", odpověděla mu Mireille.,,Tak v sedm před jídelnou.", pokračovala. Pak už jsme každý zalezl do svých chatek.

,,Tak co budeme tu hodinu a půl teď dělat?", zeptala se Viky.,,Já bych šla k jezeru. Můžeme si zopakovat triky z minulého roku.", řekla jsem nadšeně. Holky přikývly na souhlas, tak jsme vyrazily. Jezero je jenom kousek od chatek.

Po chvíli jsme tam už byly a seděly jsme na břehu. ,,A co kluci?", zeptala se z ničeho nic Viky a tím přerušila to ticho, které tu panovalo. ,,Nic.", odpověděla Alya. ,,Já taky nic.", řekla jsem neutrálním tónem hlasu. A zase nastalo ticho. To depresivní ticho. Sice jsem měla čas přemýšlet, ale když už mám nějakou volnou chvilku s holkama, tak si ji chci užít.

Seděly jsme tam až do večeře. Já jsem si alespoň zopakovala triky z loňska a holky probraly snad všechny kluky z vodního kmene i prváky.