I also have feelings..

11.

 "Mohli by jsem jít ven?" Zeptal jsem se a čekal na jeho verdikt, jestli půjdeme či nikoli. On jen přikývl a já mu podal ze skříně bílou mikinu. Sám jsem si mikinu sundal nechal si bílé triko a na to si hodil koženou bundu, ještě jsem si vzal roušku a černé džíny jsem si vzal místo tepláků. Do kapsy od bundy jsem si dal mobil a mohli jsme vyrazit.

,, P-počkej..nemohu jít v kraťasech .." Podíval jsem se na svoje..teda jeho kraťasy a pak ven, kde již byl nějak podzim a všude bylo barevné listí.

 "Fajn... Ale já nemám moc malých věci.." zamumlal jsem a podal jedny mé nejmenší džíny a stoupl jsem si k němu čelem a čekal až se převlékne.

 Když mi podal džínsy, pozoroval mě. To mě chce znovu sledovat? Otočil jsem se mu zády a dal si dole kraťasy. Oblékl jsem si džíny a pak jsem se sehnul, abych vzal kraťasy ze země.

 Určitě to udělal schválně. Určitě to udělal schválně. Blikalo mi hlavou a já nemohl spustit oči z jeho zadku jen si na něj sáhnout a byl bych z toho v prdeli. Věděl jsem však, že nesmím.

Otočil jsem se na něj a usmál se. ,, Kam půjdeme? "Začal jsem kolem něj obskakovat a točit se kolem něj. Byl jsem šťastný, že mě s sebou vezme ven. Nebyl jsem tam pořádně ani nevím.,, Půjdeme?" Zeptal jsem se šťastně a chytil ho za rukáv bundy a díval se na něj. Až teď jsem si uvědomil, okolik je vyšší.

"Jo jasný půjdeme." Zatřepal jsem hlavou, abych zahnal myšlenky. Chytl jsem ho normálně za ruku a šel s ním ven. "Navrhoval bych jít na zmrzlinu a pak jít do parku. Co na to říkáš?" Usmál jsem se a obul si boty.

,, Na zmrzlinu? "Jen jsem ho držel za ruku a kráčel za ním. Bylo příjemné, jak se o mě staral, začínal jsem se však bát, že je to jen aby mě nějak namotal a udržel mě v klidu. Když oproti nám šel velký hlouček lidí, začal jsem si kousat ret a ocasem obmotal naše spojené ruce. Nelíbilo se mi, jak se na mě některý dívali a tak jsem se více a více lepil na Yoongiho. Musí ze mě už mít nervy. Sklonil jsem hlavu a díval se do země, abych neviděl pohoršený pohledy některých lidí.

"Ano na zmrzlinu." Věděl jsem, že mu to je nepříjemné. Takže jsem se do cukrárny snažil dostat, co nejdřív. Konečně jsme dorazili k cukrárně a dokonce tu nebylo ani tolik lidí. "Tak jakou si dáš?" Zeptal jsem se s úsměvem Jimina.

Vešli jsme do cukrárny, kde na překvapení nebylo tak mnoho lidí. Když se mi řekl, že si mám vybrat, trošku jsem se zasekl. Nahnul jsem se blíže ke němu a zahanbeně zašeptal.  "A-jak to chutná?" Svůj pohled jsem namířil na zem a čekal, co udělá.

"Tamhle máš Napsáno jak to chutná. Buď jahoda, vanilka, pistácie, čokoláda nebo dvě příchutě dohromady." Ukázal jsem na papírek, kde to bylo jasně napsáno. "Takže jakou si dáš Jiminie?"

 "Já to myslím obecně .. "Řekl jsem a stiskl jeho ruku. "N-nikdy jsem to nejedl .." Řekl jsem a cítil se trapně, protože neznám mnoho věcí, které jsou pro něj samozřejmostí.

 "Takže zaprvé zmrzlina je studená, podávaná tady v těch různých kornoutcích a většinou je sladká." Po zmínce o kornoutech jsem na ně ukázal. "Tak co to bude pánové?" Začala na nás mluvit mladá, nízká a velkém pěkná dáma. "Chviličku ano? Ještě nejsme rozhodnutí." Usmál jsem se na ní. "Nebo bych mohl objednat dvě, které mi nejvíce chutnají a ty by jsi si potom vybral." Pohladil jsem ho po vláskách.

"D-dobře, s tím souhlasím. "Řekl jsem, když mi řekl, co to asi je. Znervózňuje mě však pohled slečny, která na něj promluvila. Začala se před ním vykrucovat a ukazovala mu všechny své přednosti. Co to má znamenat ? Yoongi ji sledoval a usmíval se, dokud se nezačala vykrucovat, tehdy jsem si nebyl jistý, jaká je jeho reakce, protože byla nečitelná. Naklonil jsem hlavu na jednu stranu a sledoval scénu před sebou.