I also have feelings..

28.

"Jenže bohužel. Nejsme doma." Zašeptal jsem a odtáhl se. Ignoroval jsem mou menší erekci a odešel k lednici, ze které jsem vytáhl dort. "Asi bychom ho měli nakrájet a dát na talířky, aby babička mohla jít spát."

Překvapeně jsem zamrkal, když se odtáhl a prošel k lednici. Seděl jsem tam omámeně a sledoval jeho pohyby. Zavrtěl jsem hlavou, zaskočil jsem ze stolu a vytáhl talíře, na které dáme dort.

Vyndal jsem nůž a začal krájet přibližně stejně velké kousky. Každému jsem dal na talířek jeden a zbytek odnesl do ledničky. "Budeme jíst v obýváku." Oznámil jsem a vzal z příborníku tři lžičky.

Jen jsem přikývl a vzal jsem dva talíře a přinesl je do obývacího pokoje, kde jsem je položil na stůl. Rychle jsem se vrátil do kuchyně, odkud jsem chtěl vzít i poslední talíř, abych ho donesl do obývacího pokoje, ale Yoongi mě předběhl a už talíř svíral v ruce.

"Pojď sem ke mně." Zašeptal jsem, a když ke mně pomaličku přišel, začala jsem líbat ty jeho krásně plné rty. "Jsi dokonalý." Usměji se a věnuji mu poslední malý polibek na nosík.

Naklonil jsem jemně hlavu stranou, no udělal jsem, jak mi řekl a když mě políbil, oplatil jsem mu to. "Ale no taak ..." Zahanbeně se usměju, vejdeme do obývacího pokoje a spolu se posadíme na gauč.

Dám každému jednu lžičku a popřeji dobrou chuť. Babička vypne nějaký trapný televizní pořad a začne jíst a chválit si dort. "Ale je to fakt vynikající."

Vložil jsem si kousek dortu do úst a mlsně si olízl rty. Byl velmi chutný a myslím, že je to úžasná večeře. S chutí jsem ho snědl a položil talíř na stůl. "Byl úžasný!" Řekl jsem spokojeně a pohladil si bříško.

"A přidat nikdo nechce?" Zeptal jsem se, když jsme dojeli a všichni přítomní odpověděli v nesouhlasu. Zvedl jsem se a odnesl do kuchyně hrnečky. Trochu jsem nastražil uši, jelikož jsem uslyšel své jméno. O něčem si povídali..

Když odešel do kuchyně, nedalo mi to a musel jsem se zeptat. "Vím, že je to asi neslušné..no chtěl bych se něco zeptat." Řekl jsem potichu a po jejím krátkém přikývnutí jsem si přisedl k ní. "Připadá mi, jako byste Yoongiho místo jeho rodičů vychovala vy. Ve vaší společnosti je..takový úplně jiný..takový volný? Před pár dny ho navštívila jeho matka a nebyl tak vlídný jako u vás. Trápí mě, že o něm toho moc nevím , nikdy jsem se neptal, protože jsem se trochu bál, aby se nezlobil nebo podobně. Tak jsem chtěl vědět, jaký je podle vás a jestli se někdy nestalo něco špatného. " Řekl jsem potichu a podíval se na ni s nadějí v očích.

Nechal jsem to být a začal mít a utírat talířky. Vše jsem uklidil a odešel do svého pokoje, který jsem zde měl vybavený. Otevřel jsem dveře od velké skříně a vyndal si z ní kraťasy. Musel jsem si vzít něco pohodlnějšího než ty džíny. Nakonec jsem si ještě džiny složil a vložil je do skříně. Vydal jsem se do obýváku.

"Je pravda, že většinou byl tady. Starala jsem se o něj nejlépe jak jsem uměla a dokonce jsem si všimla, že se usmíval snad jen když byl tady se mnou. No o jeho minulosti toho sama moc nevím. Nerad se o tom baví a tak jsem na něj nechtěla tlačit, ale mohl by ses ho zkusit zeptat ty. Má tě rád a myslím, že by ses ho mohl zkusit zeptat. " Usmála se na mě a pohladila mě po hlavě. Jen jsem přikývl a usmál se na ni. Zkusím to, když budeme doma.

"Tak co probíráte?" Babička okamžitě odvětila, že nic. "Tak já jdu dobrou noc. Nebudu si dělat iluze a nechám vás spát v jednom pokoji. Takže dobrou noc." Řekne babička a odejde pryč. "Takže o čem jste si povídali? " Přitáhnu si ho k sobě.