I also have feelings..

24.

Předem se moc omlouváme za menší výpadek, ale jsme zpět a doufáme, že se vám bude náš příběh nadále líbit. Teď by jsme již měli vydávat kapitoly častěji.

Miluji ten jeho úsměv, vypadá tehdy jako neškodné štěňátko. Usmál jsem se nazpět a chtěl mu polibek oplatit, ale ten zatracený přístroj to znovu překazil. "Slibuji, že ti ten telefon jednou rozbiji a nebude to náhodou." Uraženě jsem si překřížil ruce na hrudi.

Vzal jsem telefon. "No čau brácho." Pozdravil jsem Joona. "No nazdar ty zasranej zbohatlíku. Jsem před tvým domem, tak mi přijď otevřít." Smál se do telefonu. "Tatí." Slyšel jsem pištění nějakého chlapce, Joon to ale hned típnul. "Oblékni se prosím do něčeho pěkného máme návštěvu. Jdu jim otevřít."

"To je tak sprostý vždy?" Nadzvedl jsem obočí. Něco hezkého? Natáhl jsem si džíny a červeno černý svetr. Snad tím nic nezkazím. Byl mi o něco volnější a to bylo dobře, alespoň měla moje 'krásná' modřina prostor. Rozutekl jsem se rychle za Yoongim, abych nemusel jít před všechny  sám, ať už je to kdokoliv.

"Jen občas." Ušklíbl jsem se a pomalu šel ke dveřím ještě než jsem však stihl otevřít, už za mnou přišel Jimin. Otevřel jsem tedy dveře a tam stála rodinka. Vůbec jsem to nepobíral, že by se z toho hovada stal starostlivý otec. Stál tam dlouhán vedle něj o něco nižší kluk v jeho věku a okolo nich pobíhal asi desetiletý hybrid. S Joonem jsme se pozdravil handshakem a začalo představování.

Když otevřel dveře, do nosu mě udeřili tři nové pachy. Tři? Neříkal, že jsou dva? Nasadil jsem nečitelný výraz a jen je skenoval. Měli malého hybrida ?! Kde ho vzali? Musím poslouchat, dozvím se víc, než kdybych nad tím jen hluše přemýšlel.

"Takže tohle je Jin můj přítel a tohle je Kookie něco jako náš syn, tak a tohle je Yoongi můj dlouholetý kamarád." Ujal se představování Joon. "Ahoj, moc rád tě poznávám." Řekl  Jin s úsměvem a zklidnil Kooka, aby tam tak nelítal. "Jo.. No já jsem Yoongi a tohle je Jimin." Řekl jsem. "Jimine, odveď prosím Kooka a Jina do obýváku. Potřebuji si promluvit s Namjoonem." Vzal jsem ho za předloktí a táhl ho na terasu. Vytáhl jsem si cigarety a zapálil si. "V tvé zprávě bylo jasné, že toho hybrida máš něco jako sexuální hračku a ono asi né.. Z tebe se stal fotr." Povzdechl jsem si a popotáhl z cigarety.

Toto je poprvé, co stojím vedle jiného hybrida, je to divné. "Um..tak pojďte." Řekl jsem a namířil si to do obývacího pokoje, kde se oba usadili na pohovku. Nebylo mi absolutně příjemné, že jsou zde dva pro mě cizí lidé. Více mě však zajímalo, odkud je to malé. Unesli ho snad? Jen jsem je zkoumavě sledoval. "Dáte si něco k pití?" Zeptal jsem se po chvíli, abych nebyl neslušný. "No já tě poprosím o čaj a pro toto Šídlo džus." Mile se na mě usmál, já jsem jen kývl a vypařil se do kuchyně.

"Ježíš uklidni se. Kdybych ti napsal, že je můj přítel a náš malý hybrid přijdeme, co by jsi mi na to napsal?" Ušklíbl se, protože dost dobře věděl, že by následovala negativní odezva. "No asi bych se ti vysmál do ksichtu a nakonec ti to nepovolil, protože nesnáším malý uřvaný děti." Přiznal jsem provinile. "Dlouho jsme se neviděli." Řekl Joon s vydechnutím kouře. "To je fakt, jak dlouho spolu jste?" Usmál jsem se. "Asi 7 let." Řekl uznale Joon. "Kecáš. Tak dlouho jsme se neviděli.. ." Začal jsem se smát. "Jina jsem před tebou tajil zuby nehty kámo, jak bych asi u tebe dopadl. Řekl bych ti, že mám kluka a ty si mezitím do ložnice vodíš jednu holku za druhou. Uznale ti  ještě  říkám, že to znám a jak miluji tohle a tohle a že jsem měl minulý týden tuhle a tamtu." Začal se smát. "Fajn asi máš pravdu.. Ale musíme se tam k nim vrátit...." Zamumlal jsem hodil cigaretu do popelníku a odešel společně s Namjoonem do obýváku.