I also have feelings..

25.

"A jak dlouho máte Kooka?" Zeptal jsem se, aby nestála řeč. "No Jungkookieho máme už 5 let.... Fíha to to letí." Zamumlal Jin a potom přišel Namjoon. "Mise splněna, lásko." Sedl si a políbil Jina. "Všiml jsem si, že když se ti řekne ráno brzo tak opravdu.. přijedeš hodně brzo." Zasmál jsem se. "To ne já.. To Jin chtěl přijet takhle brzy, i když jsem ho přemlouval, že pro tebe je brzy nejdřív v deset nebo jedenáct." Začali se otevírat dveře a do nich vešli tři služebné. Uklonili se nám a pokračovali do jídelny.

Už 5 let? To je doba ... Ale má štěstí. Je jen dobře, že si ho vzali tak brzy, bůhví co by s ním bylo, kdyby ho nechali u toho muže. Nad tou myšlenkou jsem se otřásl. Jejich rozhovor byl..takový klidný, no nebyl plynulý. Jsem si jistý, že pokud by jsme tu já s Jinem nebyli, určitě by se jejich řeč rozproudila.

Povídali jsme si jen o obecných věcech a nikdy nikdo nezacházel do velkých detailů. Bylo nám jasné, co si můžeme a nemůžeme dovolit. Po chvíli začali služebně na stůl nosit, brambůrky, chlebíčky a jednohubky, aby jsme prý neumřeli hlady. "Půjdu zkontrolovat Kooka." Zvedl se Jin. "A taky potřebuji na záchod..." Usmál se nervózně. "Jasný vyjdeš schody a druhé dveře po pravé ruce je záchod a naproti němu je pokoj pro hosty." Řekl jsem a on přikývl. Vydal se tedy pomalu nahoru. Vzal jsem si telefon a napsal jedné služebné, aby šla zkontrolovat, jestli šel Jin jen na záchod.. Moc mu nevěřím... Moc se ptá. "Super teď mám chvilku klidu. Potřebuji si s tebou popovídat o jedné obchodní záležitosti, Yoongi." Vydechl Joon. "O čem?" Pozdvihl jsem obočí.

Jin odešel nahoru a Namjoon jakoby se uvolnil? Je to kvůli obcházení témat? Je mi jasné, že se nemohou bavit jen tak o všem. Když řekl, že si s ním potřebuje promluvit, bral jsem to jako jasný signál, že si chtějí popovídat sami. Postavil jsem se a chtěl odejít, abych jim dal prostor.

Děkovně jsem se na Jimina usmál a on odešel pryč. Joon se zvedl a sedl si ke mě. "Hlavně ani slovo před Jinem. Ten by mě zabil, kdyby zjistil, že to stále provozuji. No.. Ale k věci. Takže potřeboval bych, aby jsi mi dal nějaký kontakty na drogy, ale nic velkého. Potřebuji si jen přivydělat, Jin si zvykl na luxus a jelikož nepracuji a Jin taky ne. Našetřené peníze mizí rychle." Řekl vážně. "Kamo drogy jsou moje branže a do zelí mi lézt nechceš, ale napadlo mě... Co takhle, kdyby jsi pracoval v mé firmě." Ušklíbl jsem se. "Sorry, ale kafe ti tam vařit nebudu." Zamračil se dlouhán. "Kreténe jsem si myslel, že by jsi mi mohl dělat sekretářku..." Začali jsme se smát. "Né prostě by jsi byl spolumajitel." Ušklíbl jsem se. "Vše by bylo víc než legální a Jin by si neměl na co stěžovat." "To zní fajn."

Fajn co teď? Nemám ani ponětí, co mám dělat a jak dlouho budou vést tu jejich debatu. Prošel jsem kolem kuchyně a do nosu mě udeřila další vůně. Čerstvý vzduch! Zajiskřila mi očka a tak jsem se nenápadně vytratil ven, sice jsem se mohl lépe obléknout, ale to je jedno. Vyběhl jsem na terasu, odkud vedly schůdky na dvůr, na extrémně velký dvůr. Šťastně jsem vypískl a začal dělat hlouposti. Byl tu jeden obrovský strom a protože je podzim, spadlo z něj velmi mnoho listí a mně se v hlavě objevil strašně hloupý nápad. Nemohl jsem najít žádné hrábě a tak jsem si začal to listí nosit v rukou na hromádku. To bude sranda!

"Fajn, ale spolumajitelem se nestanu jen tak." Zakroutil Joon hlavou. "Né to ne. Jestli chceš být spolumajitel musíš do té firmy dát nějaký vklad a nebo by jsi mohl být můj zástupce a vyřizoval by jsi za mě papíry." "Myslím si, že ten zástupce zní dobře." Usmál jsem se. "Fajn. Ještě se domluvíme." Zamumlal jsem. "Proč máš z Jina takový strach?" Zeptal jsem se potichu." " Jin nic nevím... Teda ví jen něco málo o tom, že jsem si asi jednou něco zkoušel prodat, ale nic velkého... A peníze mám jakoby po rodičích..." Šeptal potichu. "A co jsi mu řekl o mě?" Zamračil jsem se. "Nic moc jen, že jsi zasranej, zazobanej kretén." Ušklíbl se Joon. "Tak proč se mě ptal v čem jedu, když o tom neměl ani ponětí." Joon se zamyslel. "Asi kvůli tomu, co řekl ten tvůj... Že jsi ho dostal za peníze... On Jin není tak blbý, jak vypadá." Slyšeli jsme schody a Joon se rychle přemístil na druhý gauč.