Chapter Two

1.1K 63 13
                                    

   Už si dvě hodiny volám se svou jedinou kamarádkou. Ona jediná o mně ví všechno. „Emo připrav se, každou chvílí tu budou." Tátovo volání jsem ignorovala, neměla jsem na nějakou návštěvu náladu. Ještě chvíli jsem si volala s Kayce, ale musela už jít.
„Em říkal jsem, ať se připravíš, oni už jsou tady a já se vsadím, že ty ani nemáš to oblečení, které bylo připravené!" Zakřičel táta zespoda našeho velkého baráku. Nechtěla jsem, aby byl naštvanej ještě víc a začala se oblíkat.

 Nechtěla jsem, aby byl naštvanej ještě víc a začala se oblíkat

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


Jdu pomalu dolů. Táta s návštěvou nejpíš už sedí v jídelně. „K čemu tam mám bejt, zas poslouchat příběhy rozmazlenejch dětiček, který si myslí, že něco umí, protože jim to jejich rodiče nalhávaj." Zamrmlala jsem si. „Nepotřebuju tam bejt, ale nee já tam musim." Dodala jsem ještě.
Martinus
Procházeli jsme s Macem jejich velkej barák, když najednou někdo scházel z jednoho poschodí (ano viděli jsme nejmíň 3). Byla to dívka, která si pro sebe něco říkala. „K čemu tam mám bejt, zas poslouchat příběhy rozmazlenejch dětiček, který si myslí, že něco umí, protože jim to jejich rodiče nalhávaj. Nepotřebuju tam bejt, ale nee já tam musim." Zamumlala si, asi si myslela, že tu nikdo nebude. „V klidu, taky jsem nepotřeboval vidět někoho tak namyšlenýho, jako jsi ty." Řekl Mac, upřímně, nemyslím si, že by byla nějak namyšlená, dívky často mění nálady, třeba jí jen někdo naštval.
Dívka ho probodla pohledem, nekecám, kdyby se tímhle dalo zabíjet, zbíral bych už Maca někde ze země. „Nesuď když neznáš." Řekla s klidem svým medovým hláskem.
Chvíli jsem si jí prohlížel, byla fakt hezká a měla hodně sexy šaty. Co to tu meleš? Ani nevíš jak se jmenuje a už bys jí ohnul? Nejlíp v křoví mi řekni a balím se. Miluju svoje svědomí. „To samé bych mohl říct já tobě o tom, co jsi teď říkala." Mrkl na ní Mac.
Dívka se jen otočila a odešla, tipuju, že už šla za otcem. „Macu, Tinusi" křikl táta a my se vydali za ním na večeři.
Ema
Dobře sice jsem řekla, že tu budou zase rozmazlení haranti, ale tihle jsou fakt hezcí, ale taky nevylučuji, že budou rozmazlení.
K věčeři jsem měla těstovinový sálát s kuřecím masem.(❤️🤤) Zatím vše probíhalo celkem dobře, všichni si hleděli svého. Jenom jeden z kluků mě stále pozoroval, chtěl být nenápadný, ale trochu mu to nevyšlo. Jak že se jmenovali? Mermus a Merlinus? No to je jedno, stejně nevím jak je poznat.
Když všichni dojedli, táta se začal bavit s jejich otcem, měli tu i matku, ale ta byla celou dobu zticha. Když přišla Sarah aby odnesla špinavé nádobí, celý dnešní den se zkazil. Jeden z těch dvou chtěl něco říct. „Máte moc skvělou rodinu, vaše dcera je hodná, manžel je ohleduplný." Řekl ten co mi dneska "nadával". „Ale" Sarah chtěla něco říct, ale on jí přerušil, já nereagovala, protože jsem byla zmatená. „Nemusíte být tak skromná, máte štěstí, že máte takovouhle rodinu. Manžel je velmi úspěšný. Ema může být ráda, že má takhle hodnou mámu a hodného tátu." „Ale" tentokrát jí nepřerušil on, ale já. „Ty idiote, tohle není moje máma a nikdy nebude. Když tu chceš vykládat o skvělé rodině, tak si o ní něco zjisti." Křikla jsem po něm. Do mých očí se ihned nahrnuli slzy, musela jsem pryč, vyběhla jsem směrem ke vchodu do našich rozlehlých zahrad, ve kterých mi je vždy dobře.

Ahooj🔐
Tak co líbí?❤️ doufám, že jo❤️
Děkuju za komentáře, votes a přečtení💫

Hope you like it💥

Naty🔒

Spoiled girl <FF M&M>Kde žijí příběhy. Začni objevovat