15ti letá dívka jménem Ema je dcerou známého majitele největší Norské nahrávací společnosti. Každý den se Ema potká nejméně s 2mladými lidmi, kteří si myslí, že jsou něčím vyjímeční. Její otec je velmi přísný, do svého podniku nepřijme jen tak nějak...
Martinus🚀♥️: Platí to dneska?😅 Já: Nejste na mě naštvaní?😔 Martinus🚀♥️: Mě už to nějak přešlo🙄 na tebe ani naštvanej nemůžu bejt.... a Marcus už bude v pohodě, právě spí😂 Martinus🚀♥️ poslal fotku. Na fotce byl Marcus, jak leží na skle a spí. Byl celkem roztomilej, to ne že ne.. Martinus🚀♥️: takže v kolik?🤫🤷🏻♀️ Já: Uvidíme, jak se vrátíte, ale nějak odpoledne🤪😎♥️ Já: probouzí se mi kamarádka, takže zatím ahojky😌❤️ Martinus🚀♥️: ahoj❤️
Když mi Martinus odepsal, zrovna se Kayce nahnula ke mně dopředu a "nenápadně" koukala co dělám.
„Hele kdo se probral" uchechtla jsem se. „Děláš, jak kdybych spala dlouho" protočila očima. „Kayce už jedem skoro 2 hodiny a ty jsi spala už i na letišti" zasmál se táta. „To je ta změna času" vítězně se usmála Kayce. „Bydlíš v hodinu od Osla." Zasmála jsem se. Kayce už nic radši neřekla. Teď jsem prozměnu začala usínat já, ale to by mi někdo nemohl psát.
Marcus🤪🖤: Hello, hell no, ohhhhh helloooooo😎 Já: jdi zase spát, asi to ještě potřebuješ Marcus🤪🖤: Ne já se vyspal dobře😌 Marcus🤪🖤: počkat jak víš, že jsem spal? Já: tvoje roztomilé dvojčátko mi to psalo i mi poslalo fotku🤪🤫 Marcus🤪🖤: já ho zabiju🙃 Já: neblbni, to už by jsi pak byl to hezčí dvojče a to předsi nejde😁😂 Marcus🤪🖤: Haha rozluč se s ním Marcus🤪🖤: jak jako to by jsi byl?! Já snad nejsem to hezčí dvojče?! Já: když řeknu, že ne... jak moc na stupnici do deseti by jsi byl naštvanej? Marcus🤪🖤: 1111? Já: Dobře, tak nejsi to hezčí dvojče😌🤪♥️ Marcus🤪🖤: No počkej, uvidíme, jak to budeš odvolávat odpoledne😌 Já: už jdu, jdu si zdřímnout trochu😎 Marcus🤪🖤: ahojky😭 Já: co zas bulíš citlivko? Marcus🤪🖤: tyyyyy.... neopouštěj mě😭😭😭😁 Já: dobrou😎😁♥️ Marcus🤪🖤: No tak čau😔😭😂♥️
„Kdo je Marcus?" ušklíbla se na mě do zrcátka Kayce. „Kamarád" řekla jsem úplně v pohodě. „Tssss tak to chci vidět" „Neboj, uvidíš" vyplázla jsem na ní jazyk.
„O. můj. Bože." Vydechla Kayce. „To. Jsi mi nemohla. Říct. Že bydlíš v Trofors? Vždyť víš jak ty dva zpěváky odsud miluju, mám tu i jejich merch" dopověděla. „A já myslela, že se ti líbí náš barák" zasmála jsem se. „Ten je taky úžasnej, ale Gunnarseni maj lepší" „No dovol" protočila jsem očima. „Dovolím" vyplázla jazyk.
„Nějak se obleč, ukážu ti to tu" řekla jsem, vlastně jdeme za Macem a Tinusem, ale to je překvápko. „Vezmu si ten merch, kdyby jsme je potkali, ať to ví, že je znám" „Ty z tebe budou nadšení" zasmála jsem se.
Emiino(wtf, nevim jak se to skloňuje xd) oblečení:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Kayciino(taky nevim xd) oblečení: (Jinak půjčila si ho od Emy xd)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ahoooj😂
Slibuju, v další kapitole už půjdou ven, ale prostě xd já nevim jak to napsat, aby to nebylo krátký a pak je to najednou zase okolo 500slov o ničem...
