Martinus
Rozhodl jsem se, že půjdu Emu odnést, jenže tu byl problém, ona se mě drží v pase a hlavu má na mé hrudi. Musel jsem to nějak takzvaně vyšéfit (xd).
Postupně jsem si jí posunul tak, jak jsem potřeboval, poté se zvedl a následně došel do jejího pokoje, kde jsem jí uložil. No při mém štěstí, možná smůle, jsem šlápl na něco, co udělalo dost nepříjemný zvuk, načež se Em probudila.
Její hlásek mne zastavil, když jsem chtěl odejít.
Ema
„Ne-Nechoď pryč, prosím, zůstaň" zastavila jsem ho, chtěla jsem tu být s ním. Jenom s ním.
„T-Tobě to ne-nebude vadit?" Zašeptal.
„A mělo by?" Uchechtla jsem se, v tom už jsem měla v posteli méně místa.
„Doufám, že ne" usmál se sladce. Poté se uvelebil v mé znovu podotýkám MÉ posteli, lehl si skoro doprostřed a přitáhl si mne do objetí. „Tak a teď můžeme oba spokojeně spát" znovu se zářívě usmál.
Už asi tak patnáct minut Tini spí a já ho pozoruju. Drží mě za pas a hlavu má položenou v oblasti prsou, ale jemu to očividně vůbec nevadí, spíše se do toho ještě usmívá jak sluníčko na hnoji.
Cítím jak na mne padá únava, a tak jsem si lehla trochu blíž k tomu kulíškovi a šla také spát.
Ehm ano, toto je konec téhle kapitoly, ano je to NUDNÝ, KRÁTKÝ, ale nemám moc času a hlavně tuhle "část" jsem chtěla dokončit takhle a další kapitola už bude snad zajímavější...
Omlouvám se ještě jednou, že tu nic nevychází, ale jak už jsem psala i na profilu, nemám teď moc čas a popravdě tím, jak nestíhám, nemám ani inspiraci...
Naty♥️
🚀Jeg elsker deg🚀
ČTEŠ
Spoiled girl <FF M&M>
Fanfiction15ti letá dívka jménem Ema je dcerou známého majitele největší Norské nahrávací společnosti. Každý den se Ema potká nejméně s 2mladými lidmi, kteří si myslí, že jsou něčím vyjímeční. Její otec je velmi přísný, do svého podniku nepřijme jen tak nějak...
