Už je to týden co se Kayce rozhodla mě odkopnout, tedy spíš já už se s ní ani nechci bavit, ale tak mrzí mě to. Před pěti dny si tu byl její otec pro její věci, podle mě už je i zpět v Oslu. Takže tímto jakkoliv končí můj kontakt s lidmi i věcmi z Osla.
Dneska příjdou Gunnarseni nahrávat jejich první písničku tady ve studiu. Ano můj otec je vzal jak se říká pod svá křídla, vlastně jsem ráda, protože kluci jsou teď moji nejlepší kamarádi.
Chodíme spolu ven a takové ty úplně normální věci, i když s jedním z nich bych klidně dělala i něco jiného, no co přeci jen proč bychom si spolu nemohli zahrát monopoly? Nebo jste snad čekali něco horšího?
Neznámé číslo: takže když nemáš kamarády na škole kam chodíš, tak lezeš za těma co chodí na nesoukromou?
Já: kdo jsi a kde jsi vzal moje číslo?
Neznámé číslo: znáš mne moc dobře, číslo mám od svých zdrojů, ale nemysli si, že ti to projde.. jestli si myslíš, že když někomu řekneš, že tě celá škola šikanuje, že ti to uvěří, tak jsi na omylu😜
Já: co po mně chceš?!
Neznámé číslo: to se dozvíš v následujících dnech🙄😌♥️
Tak tohle bylo hodně divný. Ještěže se o tomhle nikdo nedozví. I když přestup na jinou školu by mi už tolik nevadil, protože tam chodí Mac s Tinusem, takže bych tam aspoň někoho měla.
„Marcusi tyvole ty tam musíš zazpívat to are, ne nějakou tu patlaninu co to tam hekáš" řekla jsem mu už trošku naštvaným tónem, protože tuhle část nahrává asi po desáté a pokaždý to tady zkazí.
„Ale když to je moc vysoko" posmutněl marcus.
„Víš co, sice mě asi táta zabije, ale trochu to změníme. To where we are zazpívá tinus, pak zas pojedeš normálně to co máš" na to se tinus zvedl z křesla a popošel k mikrofonu, aby poté danou část zazpíval. A neuvěříte, povedlo se to hned napoprvé.
„No tohle je fakt dobrý, máte tu skvělý hlasy, táta dobře zvolil tóninu. A myslím, že to where we are, co tam tinus zpívá, je dobře, že to zpívá on. Že je tam najednou něco jakoby jinak" usmála jsem se, když jsme dali náš dnešní výtvor dohromady.
Martinus někam odešel a já tady zůstala s Marcusem.
„Hele, jak jsi nám zpívala, to byla tvoje písnička?"
„Jo, napsala jsem to, ehm, když jsem viděla jeden film" zalhala jsem mu, kdyby věděl pravdu, asi by nereagoval dobře.
„Myslíš, že se mnou zkusíš ještě jednou ty výšky?" Zasmál se.
Už jsme konečně skončili a já se ze studia vydala domů, ale před dveřma mě znova zastavil Marcus.
„Em, nezašla b-by j-jsi někam třeba zítra?" Zčervenal.
„Vždyť má zítra tinus už nějakej plán" odpověděla jsem.
„Ale já myslel jen ty a já, víš třeba se projít tady na pouť a tak, nebo jít třeba do kina" koukal se celou dobu skoro do země.
„Takže mě teď slavnej Marcus Gunnarsen zve na rande?" Zasmála jsem se.
„Spíš na kamarádskou procházku" usmál se a konečně se na mě aspoň jednou podíval.
„Dobře, tak si ještě napíšeme. Ahoj" odpověděla jsem mu a vydala se k autu, ve kterém už na mne čekal táta.
„Ahoj" zaslechla jsem jeho šťastný hlas než jsem úplně zavřela dvěře.
Ahoj♥️
No jakože nic moc, na to že jsem to přidala po měsíci a něco🙄
Ale prostě se teď hrozně učím, po přijímačkách snad budou ty kapitoly vycházet líp🙏🏻
Líbí se vám aspoň tahle kapitola?❤️
Naty💧❄️
🔥Jeg elsker deg🔥
ČTEŠ
Spoiled girl <FF M&M>
Fanfiction15ti letá dívka jménem Ema je dcerou známého majitele největší Norské nahrávací společnosti. Každý den se Ema potká nejméně s 2mladými lidmi, kteří si myslí, že jsou něčím vyjímeční. Její otec je velmi přísný, do svého podniku nepřijme jen tak nějak...
