Spoiled girl <FF M&M>

Chapter Three

Sedím tu už nějakou chvíli, najednou si ke mně někdo přisedl. „Tati běž pryč" šeptla jsem. Dotyčný se jen uchechtl, hned jsem poznala, že je to jeden z těch dvou. Otočila jsem se na něj.
Martinus
Koukla se na mě. Oči měla plné slz, neváhal jsem a obejmul ji. Mé tělo ihned pohltilo příjemné teplo. Bylo mi tak dobře, i když jí vlastně ani neznám. „Neplač" šeptl jsem směrem k ní. Jen se na mě víc přitiskla. Začalo být chladněji, odtáhl jsem se od ní a sundal si své sako, které jsem jí následně dal přes ramena. Usmála se. Je tak krásná, když se směje, co to povídám je krásná, i když se nesměje, ale radši bych jí viděl šťastnou.
Ema
   Najednou mi vše došlo, co když tohle dělá jen abych je poslala dál v konkurzu, no tak to ne.(dop😁či proč jsem to udělala) Odtáhla jsem se od něho a odešla zpět do našeho domu, přesněji do svého pokoje, dnes už nikoho nepotřebuji vidět a chci se ze všeho vybrečet.
   Po chvíli se ozvalo tiché klepání. „Běžte pryč, nechci nikoho vidět."
Na to do pokoje vešel druhý blonďák. „Promiň mi to, nevěděl jsem o tom. Moc mě to mrzí." Podíval se sklesle a poté sklopil pohled ke svým nohám.
   Chtěl si přisednout a nejspíš mě chtěl obejmout, ale já se odtáhla dál. Věnoval mi jeden ustaraný pohled, chtěl to udělat znovu, ale já se znovu odtáhla. Když to zkusil potřetí a já se znovu odsunula, má postel tak trochu nevystačila a já tím pádem spadla. Ihned jsem propadla v ten nejhlasitější smích jaký šel, Marcus se hned přidal. V tom přišel do pokoje Martinus, oba si nás prohlédl a nejspíše nic nechápal, ale pak se k nám z nějakého důvodu taky přidal. „Jak jste našli můj pokoj?" „Nevím jak Marcus, ale já šel okolo a zkoušel různý dveře, najednou jsem slyšel smích, otevřel jsem a vy jste byli tady." „Aha, tak vítejte v mém pokoji asi. Mohli by jste prosím jít, chci bejt sama." „Proč?" „Trápí tě něco?" „Prosím." „Nikam nejdu." „Prosím." Řekla jsem naposledy s klidem. „Řikáme nikam nejdem." „Vypadněte." Chtěla jsem to říct vážně, no když jsem slyšela svou "vážnost" v hlase, tak jsem se začala smát.
Ještě nikdo se s tebou takhle nesmál Emo, tyvole kdybych nebylo zrovna tvoje svědomí, tak řeknu, že si hledáš kámoše, ale ty jsi ztracený případ, stejně to nějak posereš....

Ahooj, tak po dlouhý době zas tady (taková kratší kapitola, chci totiž napsat ještě jednu kapitolu k jiné knížce)♥️ jak se vám zatím líbí? Má to vůbec smysl?😔 kdyžtak knihu smažu...

Hope u like it❤️

Naty🖤