MY BIG BROTHER [ one direction - EDITING ]

13.Tref to!

 Ikdyž jsem ten polibek chtěla,tak jsem se od něj odtrhla.

Rychle jsem otevřela dveře a vystoupila jsem za mírné jízdy. Stála jsem v tom slejváku a pozorovala jsem jak se černé Range Rover vrací. Couvalo ke mě zpátky. Probrala jsem se z tranzu a hodila jsem na mokrý chodník skate. Rozjela jsem se co nejvíc to šlo. Přejela jsme přes silnici,na druhou stranu. Spustily se mi slzy a já se jim nebránila.

Znáte ten pocit když někoho moc chcete. Chcete vrátit čas aby všechno bylo jako před tím. Já ten pocit znala moc dobře,jako teď. Moc jsem chtěla Zayna zpátky. Prostě to co mezi námi bylo. Ale mám strach si ho po tom všem pustit zase zpátky k tělu. Nechápu sama sebe,co se semnou děje. Jako by mě očaroval.

Zvedla jsem hlavu abych zjistila jak daleko musím ještě jít. Moje oči zaregistrovali školní budovu která se ke mě přibližovala. Rozběhla jsem se po 4 schodech ke dveřím školy,které jsem rozrazila. Po chodbě chodily davy lidí a mě si díky bohu nikdo nevšimnul. Jen pár lidí kolem kterých jsem prošla. Otevřela jsem dveře své skříňky. Hodila jsem tam skate a snažila jsme se nejít nějaké suché oblečení. Bohužel. Podívala jsem se do zrdcátka na dvířkách mé skříňky. Viděla jsem holku,s mokrými vlasy,mírně rozmazanou řasenkou,která byla celá mokrá a sebevědomí měla na nulové úrovni.

"Bože můj,co se ti stalo?" Ozvalo se zamnou. Ten hlas jsem znala moc dobře.Byl to Denny. Otočila jsem se na něj a jeho úsměv ochabl a nastal ten výraz alá 'co se ti stalo?' 

"Nic,jela jsem v dešti do školy" Mávla jsem nad tím rukou. Ikdyž jsem trochu lhala,modlila jsem se aby se na nic neptal a nechal to být. 

Ze skříňky jsem vytáhla učebnici biologie a bouchla jsem z dvířky,které div neupadly. Ani jsem se neohlédla a mířila jsem na záchody. Rozrazila jsem dveře a vstoupila jsem do místnosti kterou místo bílích zdí zdobyly nápisi studentů - tedy i moje. Přešla jsem k zrdcadlu a tašku jsme hodila na zem. Divím se že to zrdcadlo ještě neprasklo. Vždycky nosím silnou vrstvu řasenky a teď se mi to celkem vymstilo. Pustila jsem vodu a smyla jsem si to černé líčení. Vzala jsem si bílé ubrousky do kterách si utřela můj mokrý obličej. V zrdcadle jsem se zadívala na můj obraz.

Co se to semnou stalo? Stou holkou co nerespektovala zákon? Co si ráda užívala? Kouřila,pila,sprejovala,smála a skládala? Srala lidi který milovala? Londýn má na mě vážně jiný vliv. 

"Ahoj,co se ti slato?" Zamnou se otevřeli počmárané dvířka jedné kabinky ze které vyšla holka s dlouhýma hnědýma vlasama a zelenýma očima. Na tváři měla úsměv a už od pohledu se mi zdála milá. Prudce jsem se otočila abych jí nemusela pozorovat jen v odrazu v zrdcadle.

"Zažila jsi někdy to že jsi někdy musela opustit všechno co jsi dřív měla?" Tohle bylo jediné na co jsem se zmohla. Vlastně by mě zajmalo jestli mu umí odpovědět. Od té doby co jsem v Londýně jsem toho stihla udělat dost.

"Na tohle odpověď neznám ale buď taková jakou sama sebe máš ráda na ostatní se vykašli oni ti tvůj příběh psát nebudou,to ty sama" Usmála se na mě a vyšla ven. Mezi ječící studenty. Stála jsem tam jako tydýt a pořád jsem se dívala na to místo na kterém stála když mi řekla tu větu. Věta se mi opakovala v hlavě pořád do kola jako nahrávka. Z tašky jsem vytáhla řasenku a tužku na oči.

(...) Úspěšně jsem přežila všech 6 hodin a teď mi zbývá jen oběd. Pořád mi v hlavě hraje ta věta co mi řekla ta brunetka na záchodě. Moje myšlení mi zkazila prudká rána která zasáhla mojí hlavu. Chytila jsem se za bolavé místo. 

"Jakej debil?" Zavrčela jsem a sebrala jsem ze země fotbalový míč. Na druhé straně se smáli čtvťáci z fotbalového mužstva. Šibalsky jsem zvedla obočí a plnou silou jsem kopla do míče. Míč letěl jako střela. Letěl na ty fotbalisty ale bohužel do cesty vstoupila ta holka ze záchodů a schytala to. Skácela se k zemi. Rozběhla jsem se k ní.

"Bože,omlouvám se já nestřílela po tobě ale po těch debilech" Vychrlila jsem na ní víc informací než byla potřeba. Brunetka si protřepala hlavu a už se zase usmívala.

"Je fajn že jsi mi neurazila hlavu. Mimochodem jsem Sam Nothinger" Podala jsem jí ruku a ona se vyhoupla na nohy. Byla stejně vysoká jako já. Konečně holčičí kamarádka ..

"Tak to jsem taky ráda,to by mi asi brácha neodpustil. Já jsem Joy Horan"  Zasmála jsem se a podala jsem jí ruku. Připadala jsem si jako na pracovním pohovoru akorát po nich bych nestřílela míčem.

"Počkat,nejsi ty sestra Niall Horana z One Direction?" Udiveně s přemýšlením na mě ukázala.

"Bohužel. Sním a stěma bláznama bydlím v jednom baráku a holka věř mi to nechceš!" Zasmála jsem se. Vlastně ono se zdá bydlení s 1D krása ale není. Vidět kluky jen v boxerkách,snášet jejich nálady nebo poslouchat ty zvuky když si tam přivedou holku. To je děs.

"No,celkem si to dokážu představit. Mám 3 bratry takže stebou soucítím" 

"Nechtěla bys jít k nám na pizzu? Můžem unás přespat"

"Jasně,ráda. Tak jdem né?" 

Celou cestu,celých 30minut jsem si povídali o různých blbostech. Kdo by řek,že nás spojil fotbaloví míč? Ona byla fajn,pomohla mi zapomenout na Zayn a všechno kolem. Byla podobná mě akorát měla vždycky odpověď i na ty nejhorší otázky. Takže já s malím plus.

Otevřela jsem veliké bílé dveře a vešla jsem se Sam dovnitř. Hned se na nás vrhlo 5/5 One Direction pohledů.

"Ahoj,tohle je moje kámoška Sam" Trochu jsme zařvala aby se probrali stěch tupích výrazů.

"Ahoj,sexy kámoško Joy" Flirtovně se usmál Harry.

"Spomal" Zavrčela jsem jako ochranářský pes. Sam jen kývla.

"A jaktože se bavíš s Joy?" Udiveně si nás přeměřoval Louis

"Málem mi urazila hlavu míčem" Začaly jsem se obě smát ...

Je tu další díl který mi příjde tak trochu o ničem,ale okey. Moc děkuju za 1K přečtení,vážně jste mi udělali BIG radost <333 Vážně moc děkuju,jinak rozhodla jsem se psát další příběh tak kdyby někdo chtěl tak je to 'Break Free' http://www.wattpad.com/story/20932917-break-free-cz-niall-horan :3 Ještě jednou moc děkuju <333

WL Swan