MY BIG BROTHER [ one direction - EDITING ]

10.Změň to!

Mlčky jsem kolem něj prošla a trochu ho strčila ramenem. S krabicí džusu jsem vyšla z kuchyně do obýváku a z něj jsem mířila ke dveřím. Nazula jsem si conversky které, se mi tam jen tak líně povalovaly. Ohlédla jsem se,protože jsem na sobě cítila Zaynův pohled. Otevřela jsem dveře a vyšla jsem ven. Sedla jsem si hned na druhý schod,který vedl z domu. Pozorovala jsem černou oblohu na které jako velká lucerna svítil měsíc. 

Netuším co ve mě Zayn zlomil když mi řekl že mě 'Nenenávidí'. Ale prostě něco se ve mě zlomilo a já už ani neměla chuť válčit nebo mluvit. Pomalu ale jistě jsem si uvědomovala že to nezmění. Nezměním to že moji rodiče jsou po smrti. Já jsem se musela přestěhovat k bráchovi a opustit moje přátelé. Povzdechla jsem si. Lokty jsem si opřela o kolena a ruce mi podpíraly hlavu.

"Joy? Copak tu děláš?" Ozvalo se zamnou bouchnutí dveří a pak rozespalí hlas. Trhla jsem sebou,leknutím a otočila jsem se na postavu která si sedla vedle mě.

"Nialle? Jak jsi .. Co .. Co tu děláš?" Vysoukala jsem ze sebe. Po pravdě,jsem čekala Zayna ale přišel můj brácha kterého jsem nenáviděla. Ale někde uvnitř jsem ho měla vážně ráda. Vlastně nebýt jeho tak bych skončila v děcáku,a podle doslechu to tam hezký není.

"Dostal jsem na něco chuť,a Zayn tam seděl a pozoroval dveře. Takže mě napadlo že jsi venku" Usmál se. Jen jsem zakroutila hlavou a dál jsem svůj zrak upírala na tu velikou lampu předemnou na obloze - měsíc.

"Chce dát mír" Pípla jsem nezaujatě a pořád jsem pozorovala oblohu. Myslím že bych mohla složit zbraně ale na druhou stranu už si Zayna nechci pustit k tělu.

"Je jen na tobě jestli to příjmeš nebo ne,a já ti rozkazovat nebudu. Ale na druhou stranu by nebylo špatný mít v baráku klid a pořád neposlouchat to vaše 'Ty debile!,Ty děvko'" Zasmál se Niall a drknul do mě. Vlastně pro kluky je to příjemný novinka,protože pochybuju že tohle už zažili. 

"A zapoměl si,že vám nikdo nebude chodit polonahý po domě" Zasmála jsem se. Chtěla jsem zkusit jak by se tvářili,když budu jen ve spodním prádle. A Harry málem slintal. Tak tohle byla vtipný vzpomínka.

"No,mě je jedno že tam chodíš polonahá. Jsi moje milovaná sestřička ale na kluky by sis měla dávat bacha" Zašklebyl se  a ještě zvedl varovně prst.

"Počkat. Jak jako 'moje milovaná sestřička'?" Vyvalila jsem na něj oči. Tyhle slova příjemně hřály u srdce.

"Ikdyž jsem odešel a nekontaktoval jsem tě,tak jsem na tebe nikdy nezapoměl a vždycky pro mě budeš moje milovaná mladší sestřička!" Objal mě kolem ramen a přitáhnul si mě k sobě blíž. Položila jsem si hlavu na jeho rameno, a jeho ruka mě hladila po vlasech. 

"Já tě mám taky ráda" Zašeptala jsem. Ucítila jsem jak mi dal Niall pusu do vlasů. Ještě něco říkal,ale to jsem nevnímala. A moje víčka se začal pomalu zavírat ...

(.....)Pomalu jsem otevřela oči a rozhlížela jsem se kde to jsem. Zamžourala jsem do místnosti ve které jsem se nacházela. Usoudila jsem že se nacházím v Niallově pokoji. Protáhla jsem se a uslyšela jsem zakřupání v páteři. Zívla jsem a prohrábla jsem si vlasy. Za dveřmi byl slyšet šramot. Vstala jsem z postele,která se podobala té mojí. Jakmile jsem vylezla z tepla peřiny,projela mnou zima. Zachvěla jsem se a rozhlížela jsem se kolem sebe. Můj zrak padl na krásně modrou mikinou na zip. Bez váhání jsem jí popadla a oblíkla jsem si jí. Byla mi trochu větší ale zahřála mě.

Přestala jsem se rozplívat nad Niallovou mikinou a otevřela jsem dveře. Mířila jsem po schodech do kuchyně. Kde už seděli všichni obyvatelé tohoto domu. Pomalu jsem po studené zemi došla až k jejich debatnímu kroužku.

"Dobré ráno" Řekli všichni sborově. Cukla jsem sebou ale když jsem se vzpamatovala tak jsem jim věnovala malí úsměv.

"Dobré" Pípla jsem a mířila jsem k lednici. Otevřela jsem stříbrné dveře od lednice ze které mě oslepylo to malé světýlko které se pokaždé záhadně rozsvítí. Nejenom to světýlko ale také mě oslepyla prázdnota lednice.

"Nic tam není" Ozval se Harry. No nekecej! Protočila jsem oči a zavřela jsem naší prázdnou ledničku.

"Ta mikina ti sluší" Zasmál se Louis a prohlížel si mě. Prohlídla jsem se,jestli na sobě nemám něco nevhodného. - Černé tílko a bílé mini šortky s komixovímy potisky,a to všechno krásně dolazené Niallovou mikinou.

"Ano,sluší ti moje mikina" Přidal se Niall s důrazem na slovo 'MOJE'

"Co je ti? Jsi nějaká zamlklá,stejně jako Zayn" Podíval se na mě mile Liam. Ani,netuším co se semnou děje. Prostě jsem nechtěla mluvit. Zayn na mě hodil prosebný pohled ale já uhla.

"Já zajdu do obchodu" Pípla jsem. Měla jsem vážně hlad a myslím že kluci taky. Leda že by žrali kafe. "Jen se dojdu převléknout" Dodala jsem a rozběhla jsem se po schodech nahorů do mého pokoje.

Venku pršelo ale to mi bylo po pravdě jedno. Zamířila jsem do koupelny kde jsem si vyčistila zuby a nalíčila jsem se. Potom jsem z hromady věcí které se mi váleli u postele,vytáhla džínové šortky,tílko s logem 5SOS a na to jsem si natáhla tmavě modrou mikynu přes hlavu s kapucou. Rozčesala jsem si vlasy a popadla jsem mobil. V kontaktech jsem najela na Dennyho.

"Ahoj Joy,co potřebuješ?" Ozval se milí hlas na druhé straně.

"Ahoj Denny,mohl by jsi jem přijet?" Prohrábla jsem si vlasy.

"Jo jasně,za pár minut jsem tam" Pak už telefon stichl.

Mykla jsem rameny a s mobilem v ruce jsem vyšla z pokoje. Zase jsem sešla schody a zamířila jsem do kuchyně. Všichni pořád seděli na těch samích místech jako když jsem odcházela. 

"Vážně půjdeš na nákup?" Ozval se pochybovačný hlas Liama. Jen jsem kývla.

"Tady" Vrazil mi do rukou Niall sumu peněz. Nevím kolik to bylo ale určitě dost. Bankovky jsem přehla a zasunula jsem si je do zadní kapsy mích džínových šortek. "Kup co chceš" Dodal a usmál se.

"Půjdu stebou" Otočil se na mě Zayn. Celkem mě udivilo že promluvil. Zakroutila jsem hlavou na nesouhlas. Nechci sním nikam jít . Včera se ve mě něco zlomilo.

"Ne,já půjdu s Dennym" Zašeptala jsem. Normálně je můj hlas hlasytý a pořád se ozývá ale dneska je pro mě těžké mluvit. Zayn vypadal sklesle.

"A můžu stebou mluvit?" V jeho očích byla naděje. Uhla jsem pohledem. V kapse mi začal vybrovat mobil za což jsem byla v tuhle chvíli vděčná.

"Copak Denny?" Zahučela jsem do mobilu.

"No,já asi .. no stojím před nějakými dveřmi a .." Zaslechla jsem hlas ode dveří. Protočila jsem oči a kráčela jsem ke dveřím které jsem otevřela. Samozdřejmě že tam stál.

"Jsem tu!" Zakřičel a vyplázl na mě jazyk. Musela jsem se zasmát. "Ahoj prdelko" Objal mě.

"Ahoj Denny! Ty by jsi se neměl tolik bavit s Lukem a klukama" Nadzvedla jsem obočí. Odtáhla jsem se a nazula jsem si černé conversky.

"Ahoj kluci" Mávla jsem na něj celkem smutně. Kluci mi taky zamávali ale s úsměvem. Jen Zayn tam tak smutně seděl... 

Tak po dlouhé době další díl. Omlouvám se že jste tak dlouho čekali,ale byla jsem líná a nabyl nápad. Doufám že se líbí,a děkuju všem za votes a komentáře které potěší. Chystám se postupně opravovat v předešlích dílech ty chyby. :))

- Jinak co si myslíte o Zaynovi a Joy?

Doufám že se díl líbil! 

WL Swan