MY BIG BROTHER [ one direction - EDITING ]

27.Potetuj to!

"Do prdele!"

Joy's POV

Až teď mi došlo že nevnímám nic kolem mě. Jen moje pusa se smála s břišními slavaly které pracovali naplno. Lila jsem do sebe litri a litri alkoholu. Kolem mě bylo plno světel,kouře a vlastně všeho. Skvělá atmosféra se Sam a spoustou kluků kolem. Vedle mě na baratu seděla Sam s mojí starou partičkou. Neseděla jsem na barové židličce jak to tak v barech bývá ale na Lukovi. ... Počkat,COŽE?!!

Prudce jsem se posadila ale moje tělo okamžitě uzemnil předmět do kterého jsem plnou silou,hlavou narazila. Zaúpěla jsem bolestí a znuvu jsem se posadila. Znovu nastala prudká rána a já byla přitlačena znovu k posteli. "Do prdele!" Zavyla jsem.

"Pšš,mám tu rozdělanou práci jestli dovolíš" Zachraptěla ranním chraplákem osoba vedle mě. Konečně jsem otevřela oči. Vedle mě ležela Sam,která spokojeně oddychovala s mírným chrápáním. Podle rozmazané řasenky,jejích hnědých vlasů rozházených do všech stran,chrápání s dechem který měl příchuť alkoholu,bych řekla že to včera byla veliká noc. "A prosím,pokus se mi nerozbít,ten lustr" Zachraptěla Sam a převalila se na druhý bok.

Převalila jsem se na záda a až teď jsem zjistila že se mi nad hlavou houpe lustr. Ten lustr do kterého jsem se za tohle ráno už dvakrát práskla. Takže pro lustr 2:0. Obloukem jsem vztala z postele,extrémně opatrně. Nejenom proto aby jsem to neschytala znovu ale taky protože Sam po včerejší pařbě soudě podle jejího mrtvojného stavu,potřebovala spát. A až se probudí bude potřebovat mokrý hadr a krabičku šumivých tabletek,ale s tím já jí nepomůžu. Protože budu muset domů,abych si mohla splnit jeden z mích snů.

Na lísteček jsem načmárala mím extrémně úhledným písmem,stručný vzkaz o třech slovech. Vzala jsem si tašku s mikinou,prohlédla jsem si mého dvojníka v zrdcadle a věnovala jsem mu úsměv. Který mi ochotně oplatil. Potichu jsem se otevřela dveře a stejně potichu jsem je i zavřela. 
Vyšla jsem z budovi ve které se nacházel Samin byt. Do nosu mě udeřil ranní Londýnský vzduch. Z tašky jsem vytáhla cigateru kterou jsem si zapálila a užívala jsem si procházku ranním Londýnem. Den kdy už jsem vážně osmnáctiletá. V kapse mi začal vyzvánět telefon,bez pohledu na číslo jsem to zvedla.

"Tady Joy Horan,konečně plnoletá a ty jsi?"

"Louis Tomlinson,dvaadvacetiletý?"

"Co potřebuješ Tommo?"

"Všechni ti voláme celou noc a ty nic"

"Klid byla jsem se Sam,a proč mě scháněli?"

"Objevili kalendář jak v kuchyni tak v Niallově blonďaté hlavě"

"Cože?!"

"Tady všichni spí,kde jsi dáme si někde sraz"

"No vlastně by se mi to hodilo,tak ve Starbuksu"

"Tak tam počkej"

"Zatím staroušku"

(...) Došla jsem co nejpomalejším tempem kdo nejblišího Starbuksu. Před dveřmi postávala osůbka která měla ruce hluboko v kapsách a kopala do kamínků. Přidala jsem do kroku hned po tom co kolem mě projolo černé RR,které jelo snad 180k/h. Poznala jsem v tom jedno z aut kluků. Takže mě nejspíš hledají nebo Liam jede domů od Soph.

"Ale,paní zodpovědná!" Zasmál se Louis který si mě všiml. V jeho hlase byla veliká ironie. Už jsem zodpovědná sama za sebe tak nechápu co má za problém. Pár dní nebo měsíců a odstěhuju se od sud,ale to je zatím vedlejší. Teď si chci udělat tetování. A Loui je skvělá příležitost protože má na sobě víc než jedno.