MY BIG BROTHER [ one direction - EDITING ]

4.Obejmi to!

Převaluju se na postely z jednoho boku na druhý. Proč?! Pořád cítím Zaynovi rty a ruce ... Hrábla jsem pod polštář po mobilu,1.45 ránno. Chvíli zkoumám strop ale pak se nahnu a z podpostele vytáhnu krabici. Z krabice vytáhnu flašku průhledné tekutiny. Začnu pít. Pořád přemýšlím nad Zaynem co se to vůbec stalo. Opětuju vůbec já svoje city k němu? Začíná mi být špatně. Špatně stoho že nevím co chci. Přiložím si flašku k puse a na ex jí vypiju celou. Když pi tekutila protíká krkem je to krása,jako můj povzbuzovač. Zavírají se mi oči a pak už vidím jen tmu.

"Joy?" Třese semnou někdo. Moc dobře vím že je to můj brácha Niall. Netuším proč mě má rád,teda jestli mě má vůbec rád.

"Hmm" Zamrčím a zvednu hlavu z polštářů. Začíná mi být fakt zle,ze všeho toho přemýšlení a nespánku. Tentokrát to není vynna chlastu.

"Co ti je?" Vyděšeně si mě prohlíží. Asi se v něm probudil ochranářský bud. Prohrábnu si vlasy a posadím se. Protřu si oči.

"Nic,jen mě bolí hlava" Zavrčím. Nemusí vědět že jsem se líbala se Zaynem a že jsem přemýšlela a .. a .. že jsem se trochu napila. Dnešek bude hodně zvlášťní. Ale vím že až ostatní přijedou tak to bude úžasný. Nemůžu uvěřit tomu že sem jedou víceméně kůli mě. Vydrápu se na nohy a motavím prokem mířím do koupelny.

"Kam jdeš? Zůstaň ležet!" Vystřelí zamnou Niall. Já jen na něj nechápavě hledím a opírám se o futra.

"Co škola?" Nemůžu uvěřit tomu co jsme řekla.

"Potřebuješ se prospat" Zavelí Niall a zavede mě do postele.

"Jak to můžeš vědět?" Zvednu obočí a sleduju ho. Prohrábne si vlasy a usměje se na mě.

"Víš,tohle znám. I kluci. A teď běž spát" Zamává mi a pak už jen slyším zaklapnutí dveří. Třeba mě má rád? Přemýšlení bolí. Zavřu oči a nechám se unášet sny.

Težce otevřu oči. Do pokoje proniká sluneční světlo. Nahmatám mobil 12.59. To jsme spala tak dlouho? Vztanu z poslete a mířím do koupelny kde si dám horkou sprchu. Vodu jsme vždycky milovala a vždycky mě nějak uklidnila. Po hodně dlouhé sprše vyjdu z koupelny zabalená v bílé měkoučké osušce. Nekdo otevře dveře. Do háje,měla bych se zamikat.

"Joy?" Ozve se hlas a pak někdo vztoupí do místnosti. Byl to Zayn. Já tu předním stojím jen v ručníku a z vlasů mi kape voda. To on má na sobě všechny vrstvy oblečení.

"No?" Protáhnu. Dívám se na něj celkem udiveně. Cítím jak mi z vlasů kape voda na ten krásný karameloví koberec.

"Přišel jsme se podívat jestli ti je už líp" Ukážu ať jde dál. Už nemám co stratit. Lapne si na postel a pozorně mě skenuje svíma hnědýma očima.

"Jo už je mi líp než ráno." Probudím se z tranzu Zaynovích očí a mířím do šatny kam není z postele vidět. Natáhnu na sebe čisté černé spodní prádlo.

"Ehm ... chtěl jsem se ti omluvit za ten včerejšek." Cítím něčí přítomnost ve stejné místnosti. Je to Zayn,jeho hlas není tak tlumený. Otočím se a prohlédnu si ho. Drbe se na zátylku. Otočím se a natáhnu si na sebe černé roztrhané uplé džíny.

"Takže mám chápat dobře že to byl jen úlet?" Měla bych být ráda? Něco ve mě prosí aby to úlet nebyl. Oblíknu si na sebe bílé volnější tričko nad pupík s logem Batmana. Je ticho. Udiveně ale i zklamaně se na něj podívám a projdu kolem něj. Vyfénuju si vlasy a taky se trochu nalíčím.

"To né,jen nevím co si o tom myslíš ty" Ozve se po dlouhé době. Já si myslela že už odešel. Prohrábla jsme si vlasy a podívala jsem se na sebe do zrdcadla. Musím aspoň trochu vypadat jako člověk protože zachvíli pojedu na letiště. A on mi to zase komplikuje. Netuším co k němu cítím ale je to něco víc než přátelství ale nejsem si na maximum jistá. Jeho ruka mě zastaví a donutí mě se vrátit. "Jak to cítiš ty?" Zarazí mě to. Mám ho ráda a hodně ale zase na druhou stranu se bojím toho že nevezme moje přátelé a Luka. Takže myšlenky běžte někam a teď je na řadě srdce. Zhluboka se nadechnu a přitisknu svoje rty na ty jeho. Jeho rty začaly ochotně spolupracovat a jeho ruce si mě přitáhli blíž k tělu.