MY BIG BROTHER [ one direction - EDITING ]

28.Příjmi to!

Prosím,přečtěte si mojí poznámku na konci,příběhu.

"Prosím drž tu svojí krásnou pusu,aspoň chvilku abychom ti mohli něco říct" Stopl mě Harry rukou. Zavřela jsem pusu která byla připravená střílet všemožná slova na všechny kolem,kteří se toho dožadovali. Koukla jsem se na Louise který mezitím emigroval ke klukům,kteří tam stáli v trochu rozházené řadě. Co to na mě šijou za boudu? Klučičí zeď kryla konferenční stůl a vlastně dost velikou část obýváku. Všechny jsem si pečlivě prohlédla,všichni měli úsměv od ucha k uchu. Založila jsem si ruce na prsou, s tím že jsem hrozně napjatá co mí (ne)přátelé vymysleli.

"Ségra,vím že v poslední době jsme všichni na ostří nože .."

"Protože jsi nezvladatelná" Přerušil Harry Niallův slibně začínající monolog svou přidrzlou poznámkou. Vyplázla jsem na něj jazyk a dál jsem vnímala Nialla. 

".. protože ty nejsi zrovna nejzotpovědnější příklad holky. Někdy se mi chovámě jako kteréni,ty zase jako kráva ale i tak tě mám rád. Zase jako těch pár let před tím,jsem byl natolik zaneprázdněn že mi vypadnulo to důležité číslo,ale tentokrát jsem si vzpoměl .."

"Ale ty jsi zase byla někde v trapu"

"S telefonem jsi někde chlastala"

"Jako vždy,klasika"

".. Ty jsi byla ale zase v trapu a tvůj telefon snad pařil s tebou. Nejsem mega řečník,a to moc dobře víš,takže všechno nejlepší ségra!" Vykřikl Niall a všichni sním. S toho monologu mi bylo do pláče,hřálo mě to co řekl. Posadila jsem se na gauč abych vůbec vztřebala to co se posledních pár dní stalo.

Někde ve vnitř mě,probíhala pořád válka nenávist vs. láska k Niallovi,jeho novému životu a klukům. Posledních pár dní vítězila nenávist ale teď se projevila ta druhá možnost,kterou jsem ty roky měla zamknutou pod zámkem hluboku v nitru mě. A pravda byla taková,že ho mám ráda a celkem si začínam zvykat na ty dementy kolem něj. Štvou mě,kamarádi nejsme ale i tak je prozatím přetrpím. Pravda bolí ... Tahle bolela,konečně jsem si sama době přiznala pravdu.

"Všechno nejlepší" Pousmál se Niall a já se automaticky probudila ze vzpovědi sama sebe. V rukou které byly napřažené ke mě,držel modrou krabičku převázanou červenou stužkou. Zadívala jsem se na něho dost zvláštním pohledem,který se ptal co to je? Jen kývnul hlavou k tomu abych si to vzala a podívala se. Cítila jsem se jako malé dítě na vánoce když jsem v rukou držela tu krásně hebkou krabičku. Otevřala jsem krabičku ze které na mě vykouknul stříbrný řetízek s mím jménem. 

"J-já nevím co říct" Po prvé v životě mi došly slova. Jakoby jsem to zase nebyla já. Doufám že další změna mého já už nebude ..

"Stačí to že ho budeš nosit,ty slečno zotpovědná" Zasmál se Niall. Vzal tu né moc levnou věc do rukou a zapnul mi jí kolem krku. Zadívala jsem se na ty lesklé písmena co tvořili mé jméno a teď se vyjímali na mém krku.

"A teď nás můžeš zase nenávidět" Ušklíbnul se Harry. Ten debil vždycky musí něco přerušit svou podělanou poznámkou. Nebo svím úžasným logickým výpočtem nebo dokonce svím úžasným nálezem v cizích věcech. Otestovala jsem všechny jeho možnosti a každá znich je vždy originál!

"No,když chcete. Tak kdepak máte autíčka?" Zaculila jsem se. Postavila jsem se,všechny jsem sjela pohledem,pořád s výrazem natěšeného dítěte které se chce pomstít svému sourozenci. Všichni na mě zírali s otevřenou pusou a výrazem který říkal to si děláš prdel že? Sklopila jsem můj šibalský úsměv na normální a začala jsem se doslova smát jako magor.

"Ještě že mám klíče u sebe,kdyby ti hráblo"

"Ty jsi blbá,nebo to jen děláš?!" Zasmál se Niall s vyděšeným výrazem,kterým kontroloval jeho klíčky od auta které byly hozené na botníku,mezi ostatními klíčky. Od ostatních úplně stejných RR. Vážně se divím,že si ty auta poznají,když každé je úplně stejné,a klíčky? Ty taky!

"Když jsme všichni tak hezky po hromadě a nehádáme se. Tak než nám zase hrábne a Joy zdrhne,pustíme si film?" 

"Klidně,ale jedině horor!" 

"Co Prci,prci,prcičky?"

"To není horor"

"Ale komedie"

"Co posílí tvojí perverznost a Joyin slovník"

"Pusťte Annabelle!" Zamávala jsem na ně obalem nejnovějšího hororového CD,které jsem zatím stihla shlédnout. Je to celkem lekačka,ale pro mě dobrý. Zase jsme si hrála na tu dospělou která jejich další dětskou debatu rozsekne. Tentokrát se to trochu týkalo i mě. Liam by měl vědět,že můj slovník neposílí už nic,protože už je dost vzdělaný.

"Tak to zapni!"

Vydala jsem CD které na mě vykouklo dost povedenou grafikou,která na něm byla. Dala jsem ho do přehravače,popadla jsem ovladač a zamířila jsem ke gauči. Na který jsem si tedy předtím měla v plánu sednout ale už ho zabrali mí spolubydlící. Kteří se na mě ještě culili jako debílci,nehledě na Harolda. Mykla jsem rameny a sedla jsem si na Zayna. Nohy jsem si přehodila přes další lidi - Nialla a Liama. Na ovladači jsem stiskla Play a začala jsem společně s klukama hypnotizovat obrazovku.

"Všichni konečně bez hádek"

"My kamarádi nejsme,jen máme mír,je to jasný?" Pousmála jsem se.

"Jo abych nezapoměl,Joy přišel ti dopis" Přerušil začínající film Liam který vrazil do Harry. Ten bez života zareagoval,bez toho aby oči spustil z obrazovky,šáhnul na stolek který byl vedle něj a který obývala lampa. Podal Liamovi do ruky obálku a ten jí dal mě.

Ale co to je? Mě žádná pošta nechodí,nemá od koho. Zvědavě jsem obálku z jménem Joy Horan,roztrhla a vytáhla z ní třikrát přeložený bílí papír. Rozložila jsem ho a s obavami otevřela.

 Joy Horan,jste zvána dne 9.11.2014 na pohřeb Luka Roberta Hemmingse ...

Jedna z mála veselých kapitol,vlastně i poslední veselá kapitola tohoto příběhu. Co říkáte na jednu nehádací chvilku? V příštím díle vás čeká dost veliká mega zápletka,takže taková oddychovka.

- Co myslíte,půjde Joy na ten pohřeb? Měla by nebo ne? Napište vaše názory,jsem připravdená na obě verze! Po pravdě,kdyby nešla tak by to bylo trochu drsnější/pestřejší,ale to je jen na vás! Takže napište!

- Jinak moc vám děkuju za neuvěřitelných 15K+ přečtení a 1K+ votes! Je to vážně úžasné,vy jste úžasní! <3333 Děkuju moc sweetes <333333333

WL Braviss