MY BIG BROTHER [ one direction - EDITING ]

5.Ukaž to!

Udiveně jsem vešla do vili,pořád jsme si před očima přehrávala to co se stalo. Ozvalo se odkašlání. Zastavila jsme se a zvedla jsme oči. Kluci se na mě naštvaně a udiveně dívali. Modlila jsme se aby neviděli co se stalo před domem ale většina mého já moc dobře věděla že to viděli. Zayn ke mě smutně přišel. Podíval se mi hluboko do očí.

"Ty jsi vážně mrcha" Zašeptal mi do ucha a odešel nahorů. Tohle bolelo. Bolelo to co jsme mu provedla ale taky to co mi řekl. 

"Tak co?" Zasmál se Harry ale v obličeji měl vážný výraz.

"Jsme mrcha!" Zakřičela jsem a vyběhla jsme po schodech nahorů do svého pokoje. Zavřela jsme dveře. Kopla jsem do nich plnou silou.

Zaúpěla jsme bolestí. Plnou silou jsme se kopla do kotníku. Spadla jsme na zem a držela jsme si bolaví kotník. Slzy mi tekli kůli všemu tomu co se stalo. Lehla jsme si na záda a pozorovala jsme strop. Bože,jsme taková kráva. Proč jsme mu ublížila? On mě měl rád.

"Joy,co ti je?" Zavřel dveře a kluknul si ke mě Niall. Zvedla jsme se do sedu a podívala jsme s ena mého starostlivého bráchu.

"Jsme mrcha" Podívala jsem se na něj s uslzeným výrazem.

"Nejsi mrcha jen prostě kopeš kolem sebe" Přitáhl si mě do obětí. Horan Hug je nejlepší.

"Ale ublížila jsme spoustu lidem. Rodičům,Zaynovi a taky tobě" Podívala jsem se na něj. Jeho oči zářili pochoponí. Tohle byla bratrská láska,kterou jsme hodně dlouho nezažila. 

Vztala jsem a snažila jsme se dopajdat k posteli. "Joy? Co ti je?" Rychle ke mě přiskočil. Jen jsme mávla rukou a spadla jsem unaveně na postel.

"Nic,jen potřebuju spát" Pohladila jsme ho po rameně a otočila jsem se k němu zády. A zavřela jsem oči ... Jen jsem slyšela klapnutí dveří.

(....) Už hodinu a půl jen přemýšlím o tom co se bude dít dál. Měla bych odejít? Vždyť kluci mě nesnáší. S Niallem se jen hádám. A Zaynovi jsme ublížila. Asi by bylo pro všechny lepší se vrátit tam odkud jsme přišla. Půjdu za ostatníma. Jak odzpívám ten koncert vrátím se zpátky snimi. A kluci budou mít odemě pokoj. Usmála jsem se nad mím plánem a popadla jsme blog a propisku.

Milí Zayne,

je mi hrozně líto to co se stalo. Vím že jsme ti hrozně ublížila ale vážně mě to mrzí. Jo,zažili jsme spolu jen pár chvilek ale i tak to byli ty nejlepší chvíle tady v Londýně. Prostě,nevím co psát. Jen bych se ti měla milionkrát omlouvat. Vím že jsme mrcha a že mě nenávidíš a prostě ...

Nebudu tu už překážet. Užívej si ten svůj slavnej život.

S láskou JOY

Milí Nialle,

tobě se omluvám za to všechno jak kopu kolem sebe. Ale prostě mám v sobě pořád tolik vzteku ...

A kluci,vím že to tu mezi námi skřípe. Prostě je to tu hrůza,vím že je to tu semnou hrozný a proto jede pryč. Díky za vše,můj bráško.

S láskou, JOY

Obadva papíry jsme vytrhla z blogu a přeložila jsme je. Do tašky která se na mě smála fialovou a modrou bravou,naházela jsme do ní záklandní věci. Nasadila jsme si tenisky a otevřela jsme dveře. Všude byla jen tma a ticho. Skvělí. Opatrně jsme doskákala k Niallovím dveřím a šoupla jsme mu tam ten druhý dopis. Pak jsme pod Zaynovi dveře vsunula ten první. Potichu jsme zavzlykala a skákala jsme po schodech dolů. A vtklouzla jsme do tmy ....

"Luku?" Snažila jsme se uklidnit svůj hlas.

"Joy? Co se stalo?" Vyděšeně ale zároveň ospale se ozval hlas na druhé straně.

"Mohla bych bydlet v hotelu sváma? Prosím." Můj krok se podobal kolíbání jednohonýho tučňáka. Tučňáka s rozbitým srdcem.