Mé vlčí já - Rychlý

*7*

Všechny členy jsem se brzy nazpaměť naučil. Bylo to celkem jednoduché. Hvězda už se naučila taky v pořádku mluvit, jen Stínek pořád zaostával.

O pár dní později nás matka vyvedla ven z nory, aby nám ukázala něco zajímavého. Už se pomalu stmívalo a v táboře bylo pusto, jen omega hlídala. Nechápal jsem- takto jsme viděli tábor tolikrát, co je na tom zajímavého? Brzy jsme však uslyšely kroky a z lesa se vynořil zbytek smečky, který sebou něco táhl.

Bylo to velké zvíře se sametovou šedou srstí. Na hlavě mělo malé parohy. To musí být sob, pomyslel jsem si. "Mami! Mami!" řekl hrdě Hnědá tlapka: "Že je to samice soba?" "Ano," pochválila ho Zodpovědná: "Přesně tak." Pak mu olízla ouško. Trucovitě jsem se na ni podíval- To se mi nemohla podívat do mysli nebo tak?

Kořist dotáhli doprostřed tábora k balvanu. Můj otec na něj vyskočil a mocným zavytím všechny svolal. Matka do nás šťouchla a popohnala nás k tvořícímu se půlkruhu. Všichni si sedli nebo lehli a neklidně čekali.

Alfa seskočil dolů a rozhlédl se. Poté si ukousl obrovský kus. Lehnul si k němu a začal jíst. Moje matka, jakožto alfa vlčice, udělala to samé. Všichni se hladově na ně dívali, ale nikdo se ani nehnul. Jí se snad popořadě podle postavení? pomyslel jsem si.

Když byl můj otec, Spolehlivý, v půlce jezení, tiše zavrčel. Všichni, včetně omegy, jako na povel vyskočili ke kořisti a začali trhat kusy masa. Překvapeně jsem se na ně koukal- o maso se skoro rvali! Takže alfa pár měl vždy jídlo zajištěné a ostatní, jak se jim poštěstí?

Zahlídl jsem betu, jak s velkým kusem masa jde trochu dál od skupinky a spokojeně začal jíst. Bílá se brzo objevila vedle něj s vlastní částí kořisti. A takhle to postupně udělal každý, tedy až na Chtivého a Odvážného.

Ti na sebe vrčeli a měřili se pohledem. Mezi nimi ležel kus masa, už od pohledu libový. "Já jsem měl na ulovení větší podíl!" zavrčel šedý vlk. "Ale já jsem, jakožto bývalý alfa, zase výše postavený!" vyštěkl Chtivý. "Tak to tedy nejsi, starouši!" zasyčel Odvážný a skočil po něm. Povalil staršího hnědého vlka, který se však začal bránit. Hvězda vedle mě se koukala vykulenýma velkýma očima: "Proč se perou, když jsou ve stejné smečce?" zakňučela. Alfa vlk se na ně podíval jen koutkem oka a pak pokračoval v hodování. Všiml jsem si, že k dvojici, která se rvala, se tiše připlížila omega. A pak rychle vzala maso a utekla s ním na kraj tábora, kde se začala ládovat. Tak teď už jsem byl úplně mimo.

Moje matka dojedla a lehla si na bok. Všichni jsme začali sát mateřské mléko, jen Stínek se vzpurně díval: "Proč my nemoct maso?" zavrčel. Zodpovědná se na něj pobaveně podívala: "Ještě nemáte dostatečně tvrdé zuby. Ale brzo ho určitě ochutnáte!"