You are my new family?! |MenT|

26.

Myslíte, že svojí FF Honzu nebo slanou trojku urážím? Setkala jsem se totiž s názorem, že je moje FF špatná, tuctová a neoriginální. Zajímá mě, co si o tom myslíte vy, jako čtenáři. Vaše Lucy.
Po několika hodinovém převalování se jsem konečně usnula. Probudila jsem se brzy ráno, venku ještě byla tma. Už jsem nedokázala znovu zabrat a tak se mi myslí začali honit různé myšlenky. Opravdu bylo správné líbat se s Adamem? Co k němu cítím? Co on cítí ke mně? Nesnaží se mě jen využít? Co by na to řekl Honza? Odkud Adama zná? Baví se spolu? Sakra, kdo vlastě Adam je?! Taky by to mohl být nějaký sériový vrah, nebo by mohl poslouchat Mishu a po nocích si zpívat Pokemon go. Nebo by mohl mít nějakej hroznej fetiš. Co když má nadpřirozené schopnosti? Ne, to už přeháním. Nebo co když je ce skutečnosti jen robot! Ne, viděla jsem ho jíst, robot nebude. Honza by mě asi zabil, kdyby věděl co se stalo mezi mnou a Áďou. Určitě je stejnej jako táta. Jen jsem se k někomu, kdo je opačného pohlaví, přiblížila, hned měl námitky. Co by mi asi řekl na Adama? Nebyl by moc nadšenej, že jsem si domů přitáhla potetovanýho mulata s piercingem. Musela jsem se nad tím usmát. Když jsem si rukou zakryla pusu, došlo mi, že brečím. Tak moc mi chybí, jak táta tak máma. Podívala jsem se vedle sebe na spícího Honzu. V hlavě mi vyskočila myšlenka: vzbudit ho. Mám? Opatrně jsem se posadila. ,,Honzi?" ,,Honzo?" a lehce jsem s ním zatřásla. ,,Hm? Co je Carr?" řekl a zamžoural. ,,No, víš, chybí mi naši." zašeptala jsem a vzlikla. On se posadil a chytl mě kolem ramen. ,,Carr, Carr to bude dobrý." ,,Já jen, hodně mě to mrzí." ,,To bude dobré." ,,Ale já se bojím." ,,Nemáš čeho. Hele, budeš se mít hezky. Nastoupíš na novou školu, budeš bydlet u mě a já se o tebe postarám." ,,Nechci aby jsi kvůli mě musel měnit byt." ,,Neměním ho kvůli tobě. Chtěl jsem se přestěhovat i tak." ,,Ale nechci aby jsi mě měl na krku." ,,Hele, poslouchej, měl jsem možnost říct ne. Mohl jsem tě nechat zavřít do děcáku a žít si dál svůj život, ale já to neudělal. A víš proč?" ,,Ne?" ,,Protože se o tebe chci starat. Chci ti vynahradit ty roky, co jsi mě neměla. Chci sám sobě vynahradit ty roky, co jsem o tobě věděl, ale byl jsem až moc vyděšenej tě vidět. Až seženu nějakej hezkej byt, seznámím tě s mojí rodinou. Ale nejdřív ti dám trochu času si olízat rány. Souhlasíš?" ,,Jo, děkuju Honzi." ,,Nemáš za co Carr." Přitiskl mě k sobě a věnoval mi polibek do vlasů. Chvilku jsem u něj takhle byla, než se mi začali zavírat oči. Poslední, co jsem před usnutím slyšela, bylo: ,,Mám tě rád, ségra." Potom už jsem nevěděla o světě.
Lucy