Avengers: Kill-Woman

18

Chtěla jsem něco říct, ale v rozhlase ozvalo moje jméno, ať se dostavím do místnosti se zbraněma.

Chtěla jsem už vykročit, ale někdo mi chytil ruku.

,,Ty tam vážně chceš jít?"

,,Ano, aspoň bude sranda." Pokrčila jsem rameny a šla.

Konečně po dlouhém vyptavání jsem našla tu místnost. Skoro všichni na mě koukali jak na zjevení nebo si skousávali dolní ret. Vím, že jsem sexy, ale tohle je úchylný. Nemohla jsem si vybrat žádnou zbraň, neříkám že mají špatný zbraně, ale já mám lepší. Nic jsem si z toho na konec nevybrala. Mám schopnosti. Co může mít on nebo ona? Svaly? Ty nepomůžou.

Přišli pro mě nějací divní chlápci a odvedli mě k jedním dveřím. Odhaduju, že jsou do arény. Dveře se začaly pomalu otevírat. Jop. Měla jsem pravdu jako vždycky. Byla jsem oblečená normálně za Kill-Woman. Bolela mě hlava z toho, jak ti lidi co tu sedí furt jen řvou. Neměla jen strach, ale pocit úzkosti. Koukala jsem na davy lidí a zastavila se na určitém místě. Nad arénou byla jakási prosklená místnost. Zřejmé pro lidi, kterým ten magor věří. Seděl tam můj otec a Thor. Všimli si jak se na ně dívám. Můj pohled se střetl s Lokim. I na tu dálku jsem viděla v jeho očích, že mi nevěří, že ho neporazím. Slyšela jsem nějaké rány, které se rozhlíhaly po celé aréně. Na druhém konci arény se otevíraly dveře. Zvuk byl čím dál tím hlasitější. Dveře se otevřely úplně a mě se zatajil dech. Nemohla jsem se pohnout. Byl tam Hulk. Podívala jsem se na Thora a Lokiho. Loki chtěl někam odejít, ale magor ho zastavil. Nemám na vybranou musím se mu postavit a vyhrát, ale nesmím ho zabít je v něm ten chlap. Hulk se na mě podíval a začal se smát a přitom ukazovat na mě. Má snad problém, že jsem holka? Hned se všichni začali smát. Fajn, tak budu tvrdá jeho volba.

Odhodilo jsem že sebe svůj kabát, a když to nečekal, rozběhla jsem se a skočila mu na krk. Udělala jsem mu bodnou ránu do ramene. Nevypadal nadšeně. Chtěl mě praštit tím svým kladivem, ale já mu ho chytla, vzala jsem mu ho a praštila ho do obličeje.

~POHLED LOKI~
,,Thore, bojím se o ni."

,,Sama si to vybrala."

,,Vážně?! Vždyť to je Hulk!"

Vážně se o ni bojím, i já mám city. Nechci, aby moje jediná dcera zemřela.

,,Nic se jí nestane." Pokusil se mě uklidnit, ale moc mu zo nešlo.

Když jsem svůj pohled opět věnoval Kate, nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Ona ho praštila, a Hulk odlítl na druhý konec arény.

~POHLED KATE~
To jsem asi dělat neměla. No pozdě. Vzala jsem si meč a byla připravená na zpětnou ránu. Byla jsem až moc pomalá. Praštil mě. Bolelo to víc, než jsem si myslela. Totálně jsem odpadla. Podepírala jsem se lokty, ale někdo mě otočil. Hulk. Taky kdo jiný. Znova mě praštil a znovu. Vzrůstal ve mě vztek. Víc a víc. Už toho bylo moc. Ze vzteku jsem vytvořila obrovskou ohnivou vlnu energie. Hulka to od rovnalo, úplně. Jenom tam tak ležel. Tohle se stalo jenom jednou a to.....když jsem byla v Hydře. Všichni na mě koukali jak na vraha. Pak se jsem svůj pohled věnovala Lokimu. Vypadal, že absolutně nechápe co se teď staloa to samí Thor. Najednou se mi hrozně zamotala hlava, a pak si nic nepamatuju.

Tak jo😂další kapitolka❤je taková o ničem, ale tak snad se líbí 😊 tyhle texty mi vůbec nejdou, ale tak co🤷‍♀️😂
Chtěla jsem se zeptat😊 líbila by se vám ode mě nějaká fan-fikce?😊❤ mám vymyšlený 3😊ale to až dokončím tenhle příběh, protože bych v tom měla zmatek😂 budu ráda když napíšete ❤ a taky děkuju za reads❤❤a hlasy😊😍🌹🌹