His Princess

Rozhovor

Kocour/Adrien

Jakmile jsme se s Beruškou rozloučili a já se vrátil domů, pustil jsem si televizi. Tohle bylo něco, co jsem opravdu dlouho nedělal.
„Ty a televize?" ozval se Plagg, když jsem to zapnul.
„To si nemůžu po dlouhý době nic pustit?" podíval jsem se na něj tázavým pohledem.
„Když myslíš. Ale předtím mi radši dej camebert. Už mám hlad," poručil si Plagg a já se s povzdechem natáhl pro kolečko toho smradlavého, plesnivého sýru. Bylo mi z toho vážně špatně.
Když začala hrát televize, jako první mi tam skočily zprávy. Právě ukazovali rozhovor s Beruškou, jak se vrací z Eiffelovky. Kdybych věděl, že potká novináře, klidně bych šel s ní.
„Beruško, viděli jsme tě na Eiffelovce s Kocourem. Je pravda, že jste měli rande?" Vůbec by mě nenapadlo, že by nás někdo mohl vidět.
„Rande? Ale jděte, s ním bych já na rande nikdy nešla. Je to můj parťák, kamarád a prostě je jako můj brácha." Když to dořekla, ztratil jsem veškeré naděje, že se do mě někdy zamiluje. Můj spokojený výraz se rázem změnil na smutný. Měl jsem chuť to přepnout, ale zároveň chtěl vědět, co o mně ta zrádkyně řekne dalšího.
„Takže ho nemiluješ?"
„Už jsem to říkala. Je to můj nejlepší kamarád a už jenom proto by bylo divné milovat," uchechtla se a mně se nahrnuly slzy do očí. „Jsme parťáci a přátelé, nechodíme spolu," dodala na vysvětlení o něco mírnějším hlasem. Přišlo mi, že se dívá přímo na mě. Jako kdyby věděla, že jsem se zrovna koukal...
Takže jsem prostě jen její kámoš a navždy i budu. Mohla mi to říct do očí a ne to vykřičet do celého světa. Myšlenky podobné této se mi honily hlavou pořád dokola.
Beruška se najednou zarazila, jako kdyby si teprve teď uvědomila, co řekla. Já ji sledoval bez mrknutí oka. Plagg měl pravdu. Pouštět tu televizi rozhodně nebyl dobrý nápad.
„Ale on tě podle všeho miluje. Co uděláš? Řekneš mu pravdu, pokud to teď neslyšel?" Zeptala se zase další novinářka.
„Já... Už musím jít, nemám moc času," řekla Beruška rychle a po této větě se pomocí svého joja vzdálila od novinářů. Já tu televizi pro jistotu vypnul. Na zlomené srdce mi přišel spánek jako to nejlepší řešení.

*

Marinette

Cítila jsem se hrozně. To, co jsem řekla těm novinářům, bylo strašné a jestli to Kocour slyšel, tak tahle noc byla zajisté poslední, kterou jsme spolu na Eiffelovce strávili jako superhrdinové.
„Tikki, tohle je katastrofa! Já jsem děsná. Kocour to určitě slyšel a teď už Berušku milovat nebude," povzdechla jsem si.
„Co se stalo, stalo se. Chodí za tebou i jako za Marinette, tak ho můžeš nějak utěšit, když si bude chtít třeba promluvit," snažila se mě Tikki uklidnit.
„Jo, jenže tohle jsem zvorala. On miloval Berušku a teď? Teď určitě lásce nebude věřit vůbec. A už vůbec  ne Berušce!"
„Hele, třeba tu reportáž neviděl. Přece šel domů ve stejnou dobu jako ty. Nemohl tam dorazit právě ve chvíli, kdy tě zastavili ti novináři," zase se mě snažila uklidnit, ale bohužel to nepomáhalo.
„Asi si půjdu lehnout. Třeba něco vymyslím ráno," usmála jsem se smutně a Tikki přikývla.
„To je správné řešení,  Marinette."

***

Jak jsem slíbila, tady máte další kapitolu. Doufám, že se vám líbila a budu ráda, když mi na ni napíšete názor do komentářů, nebo dáte nějaký ten hlas. 💞😘😍😇
Další kapitolu sem dám zítra.^^

Less216💞