His Princess

Nečekané setkání

Adrien

Po tom včerejšku, kdy jsem viděl Beruščin rozhovor v televizi, jsem nechtěl nic dělat. Proto jsem Nathalie namluvil, že je mi špatně a jelikož jsem to ještě nikdy neudělal, tak mi uvěřila.
Kašlal jsem na to, že jsem do školy vždycky chtěl chodit. Momentálně jsem si potřeboval promyslet spoustu věcí a to bylo důležitější. Nechtěl jsem ani nikomu psát, protože se po mně sháněli. Hlavně Nino a Alya. Chtěl jsem být prostě jenom sám.
Jakmile Nathalie, která mi přinesla teplý čaj, odešla z pokoje, podíval jsem se na Plagga. Tomu vůbec nevadilo, že jsme dneska do školy nešli, ale překvapilo mě, že má o mě starost.
„Plaggu, potřebuju si pročistit hlavu," řekl jsem skoro bez citů.
„Tak si aspoň vypij ten čaj a dej pod deku polštář, kdyby sem zase přišla ta baba," Plagg zakoulel očima a strčil si do pusy kus camebertu. Zase se mi z toho udělalo špatně, ale na natolik, abych nemohl jít ven.
„Nathalie není baba, ale máš pravdu," souhlasil jsem nakonec a dal pod deku polštář, aby to vypadalo, že spím. Napil jsem se trochu toho čaje a pak natáhl ruku s prstenem.
„Plaggu, drápky!" Po transformaci na Černého Kocoura jsem vyrazil do ulic Paříže, kde bylo kupodivu docela dost lidí.

*

Marinette

Ve škole nás pustili domů o hodinu dřív, ale já jsem nemohla přestat myslet na Adriena. Když jsme se zeptali učitelky, co s ním je, řekla, že je mu špatně. Všem se ulevilo, že mu zase otec nezakázal chodit do školy, nebo něco takového, ale já z toho měla špatný pocit. Určitě to nebylo jenom kvůli tomu, že mu není dobře.
Když Alya viděla, jakou mám náladu, rozhodla se mě vytáhnout na nákupy. Nevěděla jsem, co by dělala, kdyby nás nepustili dřív domů, ale byla jsem ráda, že se mě pokusila rozveselit.
Nakonec to dopadlo tak, že si Alya nakoupila oblečení spíše pro sebe a já jí pomáhala s výběrem. Když jsme se vracely domů, táhla dvě plné tašky. Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna ona bude takhle vyvádět, ale když měla Nina, ani jsem se nedivila.
„Ještě potřebuju zajít sem, půjdeš taky?" zeptala se mě asi u pátého obchodu, kde měli nějaké hrníčky a podobné hovadinky. Vážně se mi tam nechtělo.
„Asi tady počkám," usmála jsem se a ona přikývla.
„Aspoň mi pohlídáš ty tašky," řekla a dala mi do rukou svůj nákup. To jako fakt?!
Ty tašky byly celkem těžké, takže jsem je hned položila na zem. Možná to bylo tím, že si Alya koupila i nějaké boty. Já jsem si nic nekoupila, protože jsem s sebou neměla moc peněz a ani náladu na nějaké utrácení.
Moje kamarádka byla v tom obchodě vážně dlouho a mě už to čekání pomalu přestávalo bavit. Chodila jsem z místa na místo, přitom hlídala Alye tašky a přemýšlela, co tam takovou dobu dělá.
Najednou mě ale něčí ruce zatáhly za roh do jedné tmavé uličky. Trochu jsem vykřikla, ale jakmile jsem uviděla Kocoura, oddechla jsem si. Sice mi nebylo jasné, co to do něj vjelo, ale byla jsem ráda, že to není nějaký vraždící psychopat. Opravdu se mi ulevilo, ani nevíte jak.
„Kocoure," vydechla jsem a musela se usmát.
„Pšššt," udělal Kocour a hned na to mě políbil na rty.

***

Ahojky, tak tady máme kapitolu, na kterou asi většina z vás čekala :D. No, doufám, že splnila vaše očekávání a líbila se. 😇😄😘😍
Jako vždy budu ráda za jakýkoliv hlas, komentář či přečtení. 💞💞

PS. Už jsme za půlkou knížky, takže čekejte asi ještě takových 9 nebo 10 kapitol, uvidíme, jak se to vyvine...

Less216💞