His Princess

Pravda

Marinette

„C-co to děláš?" zeptala jsem se mezi polibky a snažila se Kocoura od sebe odtáhnout.
„Potichu," řekl a dál mě líbal, zatímco jsem byla přitisknutá ke zdi.
„Kocoure, vedle je Alya!" řekla jsem a konečně toho nechal. Postavil se proti mě a chvíli se mi díval do očí. Pak začal.
„Promiň, já... Musel jsem-"
„Marinette?!" slyšela jsem hlas Alyi, která už mě určitě hledala.
„Stavím se večer, princezno," usmál se na mě Kocour a já se chvíli nechápavě koukala na jeho vzdalující se záda, jak mizí druhým koncem uličky.
„Marinette, tady jsi!" vydechla Alya. „Jsi v pohodě?" Starostlivě se na mě podívala a objala mě. Dělala, jako kdybychom se neviděly několik set let.
„Jo, zdálo se mi, že jsem tady něco viděla, ale asi to nic nebylo," vymluvila jsem se a objetí jí oplatila, i když se mi to zdálo poněkud přehnané.
Rozhodně jsem jí neměla v plánu prozradit, že mě sem zatáhl Černý Kocour jenom proto, aby mě políbil. Nechápala jsem to. Přece věděl, že miluju Adriena, tak proč to udělal?

*

Domů jsem se dostala hned potom, co jsme vyšly s Alyou z té uličky. Když jsem přišla do svého pokoje, stále jsem na svých rtech cítila ty Kocourovy.
„Tikki, chápeš to?" podívala jsem se na svou kwami.
„Že tě Kocour políbil? Ne, ale možná už máme odpověď na ten včerejší rozhovor s novináři," řekla Tikki a já si povzdechla.
„Takže Berušku už nemiluje. Jinak by to neudělal." Sedla jsem si na postel a složila hlavu do dlaní.
„Přesně," souhlasila Tikki.
„Proč jsem jim vůbec odpovídala?"
„Nemohla jsi vědět, co se stane," uklidňovala mě, ale moc to nepomáhalo.
„Ale mohla jsem to tušit. Jsem tak blbá," chtělo se mi z toho brečet, ale nemohla jsem. Zaslechla jsem totiž zvuk a Tikki se rychle schovala.
„Neříkal jsi, že se stavíš večer?" zeptala jsem se Kocoura, který se objevil v mém pokoji.
„Viděl jsem, že jsi šla domů a navíc jsem to nemohl do té doby vydržet, princezno," odpověděl a usmál se na mě.
Já se mezitím zvedla z postele a postavila se naproti němu. „Proč jsi to udělal? Přece víš, že miluju Adriena." Tohle se mi nelíbilo a on to moc dobře věděl.
„Ale on tebe nemiluje, ne? Jinak byste už dávno byli spolu," pokrčil rameny a já si to konečně uvědomila. Bohužel měl pravdu. Všechno bylo tak, jak říkal.
„Ale co s tím má společného ten polibek?" Nechápala jsem.
„Marinette, viděla jsi včera tu reportáž v televizi, jak tam byla Beruška?"
„Ne, co se stalo?" zalhala jsem. Nemohla jsem mu říct pravdu.
„Lidi se jí ptali, jestli se mnou byla na rande, protože nás viděli na Eiffelovce. Jenom jsme si tam povídali, nic víc. Ona potom řekla, že by se mnou na rande nikdy nešla, protože jsem pro ni jenom nejlepší kamarád. Pochopil jsem, že mě nikdy ani nebude milovat."
Takového jsem Kocoura neznala. Jakmile to dořekl, zadíval se někam do země.
„To mě mrzí," vydechla jsem a tentokrát to byla pravda, protože jsem za to mohla já.
„Nemusí. Už na to nechci myslet," řekl Kocour a potom mě znovu políbil. Zajela jsem mu rukama do jeho blonďatých vlasů a polibky mu oplácela.
Teď už mi to bylo tak nějak jedno. Chtěla jsem, aby se přestal trápit a taky měl s Adrienem pravdu. Kdyby mě měl rád, přišel by do toho klubu a víc by se se mnou bavil.

***

Ahoj, tak tady máte další kapitolu. Doufám, že se vám líbila. 💞
Taky bych vám chtěla hlavně poděkovat za ohlasy k minulé kapitole. Vážně jsem tolik komentářů nečekala a mile mě to překvapilo. Jsem ráda, že se vám tenhle příběh tak líbí a snad to tak bude i nadále. 💞😍😘

Ještě bych chtěla tuhle kapitolu věnovat Hela003 za ten krásný a dlouhý komentář, který jsi tam napsala, a celkově za podporu 💙. Ani nevíš, jakou jsi mi tím udělala radost. 😍💞

To by bylo asi všechno, co jsem teď chtěla říct a uvidíme se u další kapitoly. 😘😍❤💞💗

Less216💞