BOJ / Johnlock AU

Kapitola devátá

John téměř usínal, když ucítil Sherlockovy dlouhé prsty, jak se mu dobývají pod gumu spacích kalhot. Malinko znejistěl a otevřel oči do tmy. „Sherlocku, co to děláš?" zašeptal směrem ke spolunocležníkovi.

„Johne, já už jsem připravený. Potřebuju to, potřebuju si vzpomenout, jak příjemný může být sex z vlastní vůle, z lásky," naléhal mladý muž tiše a nehty lehce škrábal plavovlasého lékaře v chloupcích na podbřišku. Ten si povzdechl a odevzdaně stáhl své pyžamo kousek níž.

Ony všetečné prsty se okamžitě ovinuly kolem jeho probouzejícího se údu. John se prohnul v zádech, když se Sherlockova ruka začala pohybovat sem a tam. Několik nekonečných vteřin byl zcela omámený, ale vzápětí se zavrtěl a vymanil z vzrušujícího sevření. Než jeho milenec stačil otevřít pusu na protest, skopl kalhoty dolů, tričko přetáhl přes hlavu. Potom Sherlocka vášnivě políbil, zatímco ho vysvlékal do naha. Sedli si proti sobě na paty, čela opřená o sebe. John lehce přejel mladíkovi po holé hrudi, štípl ho do bradavky, až překvapeně vyjekl. Nato mu jednu dlaň zatlačil do beder a druhou rukou uchopil jeho vztyčený penis. Kučeravý muž udělal totéž.      

Přiblížili se těsně k sobě, aby se jejich údy dotýkaly, a prsty vzájemně propletli tak, že svíraly oba orgány najednou. To už přerývaně dýchali a byl to John, který pohnul pánví vzhůru jako první se zmučeným zasténáním. Sherlock se nenechal dlouho pobízet, aby se přidal. Hlava mu klesla do ohybu lékařova krku. Dlouhé minuty se otírali o sebe, stále rychleji a rychleji, se stále hlasitějšími výkřiky vášně. Nakonec se brunet udělal, teplým semenem ohodil své i blonďákovo břicho, jejich spojené ruce a namáhavě lapal po dechu. Staršímu muži stačilo málo a dostal se také přes okraj. Zhroutili se do polštářů a pevně se k sobě tiskli, zatímco se jejich dech uklidňoval. John vískal Sherlocka ve vlasech a ten ho na oplátku líbal na zjizvené rameno, dokud tvrdě neusnuli. Nepromluvili jediné slovíčko.

Ráno Sherlocka probudily zvláštní vlhké doteky na zádech. John otevřenými ústy ochutnával každičkou jizvičku, každý šrám přejel svým jazykem. Postupoval níž a níž, až na jeho hýždě, lehce olízl rýhu mezi půlkami a pak mladíka hravě přetočil na záda. Na okamžik se mu zahleděl do rozespalých očí a poté sklonil svou tvář k jeho klínu. Pravou rukou mu zmáčkl varlata a levou odtáhl jeho horký, tvrdý úd od břicha. Nadechl se a semkl kolem něj své rty. Sherlock zasténal a instinktivně zapletl své prsty do lékařových světlých vlasů. John ho polkl hlouběji a lehce sál. Kučeravý muž trhl pánví vzhůru. „Johne... Johne, prosím," vyrážel ze sebe zadýchaně, zatímco se blonďatá hlava pohybovala nahoru a dolů. Po pár minutách křečovitě sevřel pokrývku. „Já... Už budu... Johne!" snažil se svého milence varovat, ale ten nepřestal, dokud nevyždímal i tu poslední kapičku. Hlasitě polkl a potom se na svého přítele láskyplně zadíval. Byl to nádherný pohled. Jinoch ležel na polštáři s hlavou mírně zakloněnou, jindy bledé tváře mu ohnivě plály a hrudník se vysoko zvedal. Prsty levé ruky tancovaly bezúčelně po prostěradle, John je políbil a Sherlockovi vytryskly zpod sevřených víček slzy. „Miluju tě, Johne," vyznal se. „Děkuju. Děkuju, že se mnou jsi."

John se opřel o loket a shrnul uplakanému mládenci vlasy z čela. „Já tě taky miluju. Jsi můj život." A když ucítil hubenou ruku, jak se blíží k jeho rozkroku, nesouhlasně zavrtěl hlavou. „To je v pořádku. Chci, aby tohle ráno bylo jenom tvoje. Nasnídáme se a pojedu nakoupit," oznámil a na válečného invalidu překvapivě svižně vyskočil z postele. Sherlock se za ním dlouze díval. 

Bylo už něco kolem poledne, když se John znovu objevil ve dveřích. Na stůl položil dvě nadité tašky a mladšího muže vyzval: „Lásko, nechceš se trochu projít? Mám u auta ještě pár maličkostí, nejsou těžké, ale možná to sám nepoberu." Sherlock dychtivě přikývl.